Plačka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Maler der Grabkammer des Ramose 001.jpg|náhled|Plačky na [[Starověký Egypt|starověké egyptské]] malbě]]
'''Plačka''' je označení pro [[Žena|ženu]], jejímž úkolem bylo (či je) [[Pláč|plakat]] a naříkat zdarma, nebo za určitý finanční obnos. Mužským protějškem plačky je '''[[oplakávač]]'''. Plačky a oplakávači byli nejčastějšími účastníky pohřbů ve starověku, a v Evropě od středověku do baroka, v nové době ubývají.
Plačky dodnes najdeme v některých zemích Evropy (Balkán, Moldávie, Zakarpatská Ukrajina, Rusko, Sicílie), a ve venkovských regionech se soudržnými společenskými komunitami či početnými rodinami křesťanské víry (zejména v pravoslaví) nebo ve společnostech židovské víry.
Plačky přicházely či přicházejí k truchlení za zemřelého
* protože patřil do jejich komunity, například v římsko-katolické církvi byl členem [[pohřební bratrstvo|pohřebního bratrstva]] při farním kostele nebo při klášteře, členové měli takovou povinnost.
* řeholnice – řádové sestry se účastnily pohřební vigilie za zemřelého z povinnosti, vyplývající z jejich řeholního slibu. Pláčem a modlitbou se přimlouvaly za duši v očistci.
* od starověku byly najímány zejména v oblasti [[Středomoří|Středozemí]], [[Blízký východ|Blízkého]] a [[Střední východ|Středního východu]], ale dnes se jedná spíše o historické povolání.
== Literatura ==
* Jiří Mikulec, ''Barokní náboženská bratrstva. Praha : Nakladatelství Lidové noviny 2000
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Pahýl}}
| |||