Roderich: Porovnání verzí

 

== Cesta k moci ==

Před svým nástupem na trůn pravděpodobně Roderich s titulem [[Vévoda|dux]] spravoval provincii [[Hispania Baetica]].<ref>{{Citace periodika

| příjmení = García Moreno

Když na jaře roku 711 na [[Gibraltar]]u přistála sedmitisícová<ref name="kaufmann"/> muslimská armáda, skládající se převážně z [[Berbeři|Berberů]], pod velením [[Tárik ibn Zijád|Tárika ibn Zijáda]], Roderich zrovna se svou armádou operoval na severu země v Pyrenejích, kde na hranicích bojoval s Basky.<ref name="kaufmann21">Kaufmann, str. 21.</ref><ref>Origenes de la nación española: estudios críticos sobre la historia del Reino de Asturias, str. 366–370</ref><ref>Claude str. 355.</ref> Muslimové obsadili Carteyu, kde si zřídili předsunuté stanoviště, velení města Tárik ibn Zijád svěřil hraběti Juliánovi, zatímco Tárikova armáda čekala na posily.<ref name="kaufmann21"/> Tárikova váhavost umožnila Roderichovi se v létě stáhnout zpět na jih a postavit se proti 12&nbsp;000 muslimům s údajně až stotisícovou germánskou armádou.<ref name="kaufmann21"/> Toto číslo je však značně přehnané, odhaduje se, že Roderichova armáda mohla být až desetkrát slabší.<ref name="kaufmann131">Kaufmann, str. 131.</ref> ''Continuatio Hispana'' uvádí, že na poslední výpravě Rodericha doprovázelo množství šlechticů, kteří si činili ambice na trůn, kteří snad mínili nechat krále v bitvě zabít, aby mohli trůn zabezpečit pro sebe.<ref name="collins133" /> Roderich se arabským nájezdníkům postavil do cesty v údolí řeky Wadi Bekka, (dnes řeka Rio Salado) mezi jezerem Barbate a městem [[Medina-Sidonia]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bury | jméno = J.B. | odkaz na autora = | titul = The Cambridge Medieval History volumes 1-5 | url = https://books.google.cz/books?id=9lHeh36S8ooC&pg=PT654&lpg=PT654&dq=Laguna+de+la+Janda+Roderich&source=bl&ots=POE0Lx-tRg&sig=HZyQByXYO2bX0B7pCz7kyC2CwPU&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjEoaqOwvvPAhVLbBoKHaCHD6YQ6AEILzAE#v=onepage&q=Laguna%20de%20la%20Janda%20Roderich&f=false | datum vydání = 2011.01.27 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2016/10/27 | vydavatel = Plantagenet Publishing | místo = | jazyk = anglicky }}</ref>

 

 

Nakonec se obě armády střetly v bitvě na řece Guadalete, která trvala osm dní (19.–26. července),<ref>Origenes de la nación española: estudios críticos sobre la historia del Reino de Asturias, str. 370.</ref><ref>Origenes de la nación española: estudios críticos sobre la historia del Reino de Asturias, str. 392–412.</ref> se germánská armáda nechala vlákat do nevýhodné pozice a oba synové krále Witizy, kteří veleli křídlům a další velmoži, Rodericha zradili a přešli na stranu muslimů.<ref name="kaufmann21"/> Vizigótská armáda byla zničena a padl i král Roderich. Královo tělo bylo poté z bojiště odneseno a pohřbeno ve městě Viseu v dnešním severním Portugalsku.<ref>Sánchez-Albornoz: ''Orígenes'' Bd. 1 S. 330–333; Claude S. 352.</ref> Stejně tak se zdá, že v bitvě padla většina vizigótských velmožů, ať již si činili nároky na trůn, či nikoliv.<ref name="collins133" />

 

== Historický náhled a odraz v kultuře ==

 

Během staletí muslimské nadvlády nad většinou Pyrenejského poloostrova se křesťané snažili nalézt náboženskou příčinu, která z jejich pohledu zavinila pád říše křesťanských Vizigótů. Křesťanští kronikáři v porážce spatřovali boží hněv a předpokládali, že se Vizigóti dopustili vážných hříchů, za které byli tímto potrestáni. Kvůli tomto pohledu byl náhled na poslední vizigótské panovníky, Witizu a Rodericha, spíše negativní. Ve 13. století byly legendy o údajných Roderichových hříšnostech plně rozvinuté, jak ukazují líčení kronikáře Rodriga Jiméneze de Rady.<ref>Claude, str. 347–350.</ref>

 

 

== Odkazy ==

=== Poznámky ===

<references group="p"/>

* {{Citace monografie | příjmení = Kaufmann | jméno = Hans | odkaz na autora = | titul = Maurové a Evropa : cesty arabské vědy a kultury | vydavatel = Parorama | místo = Praha | rok = 1982 | isbn =}}

* {{Citace monografie | příjmení = Tauer | jméno = Felix | odkaz na autora = Felix Tauer | titul = Svět islámu | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 445 | vydání = 2 | isbn = 80-7021-828-2}}

* {{Citace monografie | příjmení = Ubieto Arteta | jméno = Antonio | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Španělska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2007 | vydání = 3 | počet stran = 915 | isbn = 978-80-7106-836-5}}

* {{Citace sborníku | příjmení = Sánchez-Albornoz | jméno = Claudio | odkaz na autora = | titul = El senatus visigodo | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Sánchez-Albornoz | jméno sestavitele = Claudio | odkaz na sestavitele = | sborník = Origenes de la nacion española : estudios criticos sobre la historia del reino de Asturias 1 | odkaz na sborník = | url = | vydavatel = Instituto de Estudios Asturianos | místo = Oviedo | datum vydání = | rok vydání = 1972 | isbn = 8400040317 | jazyk = španělsky}}

* [[Islámská expanze]]

* [[Córdobský emirát]]

 

{{Vizigótští panovníci}}

{{Autoritní data}}

{{Portály|Španělsko|Lidé|Středověk}}

[[Kategorie:Vizigótští panovníci]]

[[Kategorie:Narození v Córdobě (Španělsko)]]