Klíč (hudba): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 5:
=== G klíč ===
[[Soubor:Music_ClefG.svg|40px|vpravo]] '''G klíč''' neboli '''houslový klíč''' se používá většinou pro notový zápis partu [[housle|houslí]], vysokých dechových nástrojů (např. [[příčná flétna|příčné flétny]], [[hoboj]]e, [[klarinet]]u, [[trubka|trubky]] apod.), ženských hlasů ([[soprán]], [[mezzosoprán]] a [[alt]]) a pravé ruky u klávesových nástrojů. Občas se používá i u nástrojů, jejichž party jsou obvykle notované v nižších klíčích (např. basovém), ale mají po delší část skladby předepsány vysoké tóny (např. violoncello). To umožňuje odstranit větší množství nahromaděných pomocných linek a notový zápis je pak přehlednější. Referenční tón houslového klíče je ''g¹'', nachází se zpravidla na druhé lince notové osnovy (linku označuje střed "bříška" klíče, které se kolem ní obtáčí).
=== F klíč ===
[[Soubor:Bass clef.svg|40px|vpravo]] '''F klíč''' neboli '''basový klíč''' se používá pro notový zápis partu [[violoncello|violoncella]], [[kontrabas]]u, nízkých dechových nástrojů (např. [[fagot]]u, [[pozoun]]u nebo [[tuba|tuby]]), nižšího mužského hlasu – [[bas]]u, levé ruky u klávesových nástrojů a pedálů u [[varhany|varhan]]. Referenční tón u basového klíče je ''f'', které se nachází zpravidla na čtvrté notové lince (jeho poloha je označená "puntíkem" a dvojtečkou klíče).
=== C klíč ===
[[Soubor:C clefs.png|vpravo|420px]]Referenční tón u C klíče je ''c¹'', jeho polohu určuje střed klíče. Může se nacházet na:
* 1. lince – '''sopránový klíč''' (b)
Řádek 25 ⟶ 22:
== Původ podoby klíčů ==
Klíče měly původně podobu písmen. Význačný bod písmene se nacházel na lince referenčního tónu. Tak například klíč G je původně písmeno G zapsané tak, aby se jeho střed nacházel na lince referenčního tónu. Navíc horní klička houslového klíče občas zachycovala i notu d o kvintu výše nad G.
▲Klíče měly původně podobu písmen. Význačný bod písmene se nacházel na lince referenčního tónu. Tak například klíč G je původně písmeno G zapsané tak, aby se jeho střed nacházel na lince referenčního tónu. Navíc horní klička houslového klíče občas zachycovala i notu d o kvintu výše nad G.
Ještě patrnější je tento jev u basového klíče F, kdy linka referenčního tónu prochází mezi rameny písmena F. Podle toho si lze snadno pamatovat, co který klíč vlastně znamená.
U C klíče se nejprve napíše písmeno C ostře asi jako <. K němu se domalovává horní a dolní ozdobný oblouček, proto se dnes jeho ručně psaná forma spíš podobá písmenu K než C.
[[Soubor:Treble clef with transposition.png|40px|vpravo]]Grafické podoby klíčů rozlišují [[Kaligrafie|kaligraficky]] silné a slabé tahy. Noty se psaly šikmým perem seříznutým na opačnou stranu (\), než bylo seříznuté pero používané pro zápis latinky (/). Viz rozdílné tahy u oktávového klíče - klíč samotný má opačně stínované tahy než číslice 8 pod ním. Proto jsou silné tahy hudebních klíčů ty linky, které míří shora doleva a linky vodorovné. Tahy mířící svisle a shora doprava jsou slabé (vlasové). Důvodem této praxe byla potřeba, aby nožičky not a taktové čáry byly slabé, ale naopak byly přirozeně silné trámce u osminových a kratších not (a nemusely se obtahovat).
== Oktávové klíče ==
[[Soubor:Treble clef with transposition.png|40px|vpravo]]V notaci nástrojů, které hrají velmi vysoko nebo velmi hluboko, se občas používají klíče doplněné o číslici '''''8''''' nebo '''''15''''' (je umístěna nad nebo pod klíčem). S tímto postupem se můžeme někdy setkat i tam, kde je záměr setrvat v jednom klíči, ačkoli faktický rozsah nástroje by už spadal do rozsahu pokrytého klíčem jiným. Noty jsou tímto označením transponovány o jednu (8) nebo dvě (15) oktávy níže či výše. Tím se výhodně redukuje počet pomocných linek, jinak nezbytných pro zápis v "extrémní" poloze. (Podobnou funkci mají značky ''8va'', ''8vb'', ''15ma'', ''15mb'', viz článek [[oktáva (hudba)|oktáva]]).
Houslový klíč s notami transponovanými o oktávu níže se používá u [[kytara|kytarového]] partu (obrázek vpravo), osmička se ale často vynechává a kytarový part se zapisuje v „obyčejném“ houslovém klíči, přestože kytara zní o oktávu níže.
Řádek 45 ⟶ 40:
Basový klíč s notami transponovanými o oktávu níže pak u kontrabasu.
Použití těchto klíčů ale s sebou nese určité riziko, že dojde k nedorozumění, v jaké oktávě daný part zahrát, protože transpozice se často pokládá za samozřejmou a oktávový klíč se nevypisuje – typicky u [[kontrabas|kontrabasu, kde]]
== Tabulatura ==
[[Soubor:Tablature clef.png|40px|vpravo]]U [[kytara|kytary]] a dalších drnkacích hudebních nástrojů je možné místo tradičních klíčů použít tzv. [[tabulatura|tabulaturu]]. Nemusí se pak používat pět notových linek, ale každá linka představuje jednu strunu (u kytary má tedy tabulatura 6 linek). Místo not se používají čísla a zápis tedy znázorňuje, na kolikátém pražci a na které struně se má daný tón zahrát.
Řádek 54 ⟶ 48:
== Související články ==
* [[Notace (hudba)|Notace]]
* [[Notová osnova]]
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Portály|Hudba}}
| |||