Progresivismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Současný progresivismus: Dodatek - sociální nerovnost v USA.
De facto jste jen vrátil podobu článku, kterou mnozí ostatní shledávali jako nevyhovující. Pokud s ní sám nesouhlasíte, tak všechny změny prvně probírejte v diskusi
Řádek 9:
Progresivismus byl velmi významným činitelem v období [[osvícenství]] v Evropě. Představoval přesvědčení, že Evropa dokazuje, že společnost se může kultivovat pomocí [[Empirické poznání|empirických]] vědeckých poznatků a tak měnit základy společnosti.<ref>[https://books.google.be/books?id=WVlGIelNNNcC&printsec=frontcover&redir_esc=y&hl=en#v=onepage&q&f=false]</ref> Osobnosti osvícenství věřily, že pokrok má univerzální použití do všech společností a že tyto myšlenky se budou šířit po celém světě z Evropy. Sociolog [[Robert Nisbet]] definuje pět „zásadních premis“ ideje pokroku jako: hodnota minulosti; šlechta západního světa; hodnoty ekonomického/technologického rozvoje; vědecké/akademické znalosti získané pomocí rozumu proti víře; intrinsický význam a hodnota života na Zemi.<ref>[Nisbet, Robert (1980). History of the Idea of Progress. New York: Basic Books. p. 4.]</ref> Kromě toho se významy progresivismu v průběhu času a z různých úhlů pohledu měnily.
 
== Současný progresivismus ==
Pojem progresivismus je s oblibou používán jako opak [[Konzervatismus|konzervatismu]] a [[Tradicionalismus|tradicionalismu]] například v [[Austrálie|Austrálii]] či ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], kde byl v 60. letech spojován s [[Nová levice|novou levicí]] a v současnosti je prosazován částí [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]] ([[Demokraté spravedlnosti]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
 
Pojem ''progresivismus'' je s oblibou používán jako opak [[Konzervatismus|konzervatismu]] a&nbsp;[[Tradicionalismus|tradicionalismu]] například ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], kde byl v 60. letech spojován s [[Nová levice|novou levicí]] a v současnosti je prosazován částí [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]] (tzv.[[Demokraté spravedlnosti]] (''Justice Democrats'').<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Wehner
| jméno = Peter
Řádek 20 ⟶ 19:
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2020-11-08
}}</ref> Svým politicko-ekonomickým zaměřenímEkonomicky je současný levicový progresivismus v USAtěchto dozemích určitémnohdy míryekvivalentem spřízněn s&nbsp;[[Evropa|evropskouevropské]] [[Sociálnísociální demokracie|sociální demokracií]],.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 31 ⟶ 30:
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-11-08
}}</ref> Za jeho proponenty v USA byli historicky označováni například [[Theodore Roosevelt]], [[Woodrow Wilson]] či [[Franklin Delano Roosevelt|Franklin D. Roosevelt]], v současné době pak [[Bernie Sanders]] nebo [[Alexandria Ocasio-Cortezová]].<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> je však zčásti radikálnější a&nbsp;vypořádává se nejen s&nbsp;prohlubující se sociální nerovností, ale také se specifickými aspekty americké reality jako jsou [[Etnikum|etnické]] a [[Lidská rasa|rasové]] rozpory.
 
Proponenty liberálního progresivismu byli mj. významní prezidenti [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] [[Theodore Roosevelt]], [[Woodrow Wilson]] a&nbsp;[[Franklin Delano Roosevelt|Franklin D. Roosevelt]]. V&nbsp;současnosti je v&nbsp;USA na postupu levicový progresivismus, jehož představiteli jsou mj. nezávislý [[Senát Spojených států amerických|senátor]] [[Bernie Sanders]] a poslankyně [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|Sněmovny reprezentantů]] za [[Demokratická strana (USA)|Demokratickou stranu]] [[Alexandria Ocasio-Cortezová]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 46 ⟶ 43:
}}</ref>
 
ProgresivismusTradičně se tradičně pojí s&nbsp; prosazováním myšlenek [[Humanismus|humanismu]], [[Pacifismus|pacifismu]] (odmítá tedyodmítajíc [[imperialismus]] a [[militarismus]]), [[Multikulturalismus|multikulturalismu]], [[Feminismus|feminismu]], [[Lidská rasa|rasové]]/[[Etnicita|etnické]] rovnosti, silný důraz klade na [[Environmentalismus|ochranu životního prostředí]], podporu [[LGBT hnutí|LGBTQ práv]] a [[Sociální stát|sociálního státu]]. Usiluje o [[sociální spravedlnost]] a [[Sociální rovnost|rovnost]] ve formě rozšíření a podpory [[Občanská práva|občanských]] a [[Lidská práva|lidských práv]].<ref>{{Citace periodika
| titul = What does it mean to be a progressive in the US?
| periodikum = BBC News
Řádek 65 ⟶ 62:
 
== Kritika ==
Kritika progresivní politiky přichází od jejích přirozených ideových oponentů z řad [[Konzervatismus|konzervativců]] a [[Tradicionalismus|tradicionalistů]].<ref name=":0" /> V souvislosti s [[Evropská migrační krize|evropskou migrační krizí]] se předmětem sváru stal zejména [[multikulturalismus]] a postoj k [[Lidská migrace|migraci]] jako takové.<ref name=":1">{{Citace monografie
{{NPOV|část}}
{{Upravit část|přepsat přítomný a budoucí čas, „v posledních letech“ ([[WP:ES]]), redukovat vyhýbavé formulace „myslitelé vytýkají, kritici poukazují“, zobecňování „závěry sociologů a psychologů ukazují“ apod. ([[WP:VSVS]])}}
Neexistuje jednotná definice pokroku, jednotlivé [[ideologie]], které progresivismus zastává, jsou konstruovány v závislosti na dobových reáliích.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = SCRUTON
| jméno = Roger
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Smysl konzervatismu
| vydání =
| vydavatel = Občanský institut
| místo = Praha
| rok vydání = 1993
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref> [[Konzervatismus|Konzervativní]] myslitelé často vytýkají progresivismu [[sociální experimenty]]<ref name=":0" />, které svou neosvědčeností mohou působit společnosti problémy. Například [[multikulturalismus]] podle tradicionalistů selhal<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = SCRUTON
| jméno = Roger
Řádek 93 ⟶ 75:
| strany =
| isbn =
}}</ref><ref name=":07" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = FIALA
| jméno = Petr
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Konzervatismus dnes
| vydání =
| vydavatel =
| místo = Brno
| rok vydání = 2018
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref><ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = KIRK
| jméno = Russel
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Conservatism
| vydání =
| vydavatel =
| místo = New York
| rok vydání = 1988
| počet stran = 184
| strany =
| isbn =
}}</ref><ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = KELLER
| jméno = Jan
| odkaz na autora = Jan Keller
| příjmení2 =
| titul = Evropské rozpory ve světle migrace
| jméno2 =
| titul = Odsouzeni k modernitě
| vydání =
| vydavatel = Sociologické nakladatelství (SLON)
| místo = Brno
| rok vydání = 20152017
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref><ref name=":4">{{Citace monografie
| příjmení = KELLERFIALA
| jméno = JanPetr
| odkaz na autora = Petr Fiala
| příjmení2 =
| titul = Konzervatismus dnes
| jméno2 =
| titul = Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme
| vydání = první
| vydavatel =
| místo = Brno
| rok vydání = 2011
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref>, jelikož přílišný kulturní liberalismus podle nich zaprvé vede k tvorbě takzvaných [[No-go zóna|no-go zón]]<ref name=":5">{{Citace monografie
| příjmení = BUCHANAN
| jméno = Patrick
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The Death of the West: How Dying Populations and Immigrant Invasions Imperil Our Country and Civilization
| url = https://archive.org/details/deathofwesthowdy00buch
| vydání =
| vydavatel = Books & Pipes Publishing
| místo = Providence
| rok vydání = 2001
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref> a jiných izolovaných [[Ghetto|ghett]] a zadruhé rozbíjí [[soudržnost]] společnosti<ref name=":1" /><ref name=":6">{{Citace monografie
| příjmení = BUCHANAN
| jméno = Patrick
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Suicide of a Superpower: Will America Survive to 2025?
| vydání = Barrister
| vydavatel =
| místo = New York
| rok vydání = 2014
| počet stran = 111
| strany =
| isbn =
}}</ref> - závěry sociologů a psychologů ukazují na problémy začleňování.<ref name=":5" /><ref name=":7">{{Citace monografie
| příjmení = KELLER
| jméno = Jan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Evropské rozpory ve světle migrace
| vydání =
| vydavatel =
| místo = Brno
| rok vydání = 20172019
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref> VeDále prospěchto monoetnickéje společnostinapříklad mluvísnaha výzkumyo dokazující zvýšenou solidaritu mezi jedinci stejnéholegalizaci [[EtnikumEutanazie|etnikaeutanázie]].<ref name=":8">{{Citace monografie
| příjmení = MASLOWMunzarová
| jméno = AbrahamMarta
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = O psychologii bytí
| vydání = první
| vydavatel = Portál
| místo = Praha
| rok vydání = 2014
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref><ref name=":7" /> Z toho podle kritiků vyplývá, že z hlediska sociálního, a zvláště nutnosti plnění sociálních potřeb (podle [[Maslowova pyramida|Maslowovy pyramidy potřeb]]) je funkčnější již zmiňovaná [[monoetnická společnost]].<ref name=":8" /><ref name=":2" /><ref name=":5" /><ref name=":7" /><ref name=":3" />
 
Selhání multikulturalismu uznala v roce 2010 i [[Německo|německá]] kancléřka [[Angela Merkelová]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Multikulturalismus absolutně selhal, prohlásila Merkelová - Novinky.cz
| periodikum = www.novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/multikulturalismus-absolutne-selhal-prohlasila-merkelova-64013
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Dimitrov
| jméno = Michal
| titul = Multikulturalismus naprosto selhal, prohlásila Merkelová
| periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz)
| url = https://zahranicni.ihned.cz/evropa-slovensko/c1-47229300-merkelova-integrace-cizincu-selhala
| datum vydání = 2010-10-18
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref>
 
Kritici dlouhodobě poukazují na zanedbávání bezpečnostních otázek a zlehčování dopadů migrace.<ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":7" />
 
V posledních letech se zvedá kritika proti zavádění [[Eutanazie|eutanázie]], hájenou právě zastánci progresivismu. Podle některých publicistů (často z řad [[Katolická církev|církve]] či [[hnutí pro-life]]) se "asistovaná sebevražda" vymkla z rukou a velmi často umírají i mladí lidé.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Munzarová, Marta, 1941-
| titul = Proč ne eutanazii, aneb, Být, či nebýt?
| url = https://www.worldcat.org/oclc/294935209
| vydání = Vyd. v KNA 2
| vydavatel = Pro občanské sdružení Ecce homo vydalo Karmelitánské nakladatelství
| místo = V KostelnímKostelní Vydří
| počet stran = 87 s.
| isbn = 978-80-7195-304-3
| isbn2 = 80-7195-304-0
| oclc = 294935209
}}</ref> či eliminaci [[Rasismus|rasismu]], [[homofobie]] a dalších [[Hate speech|projevů nenávisti]] z [[Veřejný prostor|veřejného prostoru]] („[[politická korektnost]]“), což oponenti těchto snah považují za [[Cenzura|cenzuru]] a omezování [[Svoboda projevu|svobody slova]].<ref>{{Citace monografie
}}</ref> Například v [[Belgie|Belgii]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Conditiones Pacti Inter Legatos Regis Sveciae et D.D. ordinum Confoederati Belgii. Initi Elbingae 1/11 Sept. 1656
| periodikum = Dutch Pamphlets Online
| url = http://dx.doi.org/10.1163/2214-8264_dutchpamphlets-kb0-kb09132
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ad Gvlielmvm Belgii gvbernatorem
| periodikum = Dutch Pamphlets Online
| url = http://dx.doi.org/10.1163/2214-8264_dutchpamphlets-kb2-kb23708
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref> či [[Nizozemsko|Nizozemsku]]<ref>{{Citace monografie
| titul = The Practice of Euthanasia and The Legal Framework
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-1-4020-2251-7_3
| vydavatel = Springer Netherlands
| místo = Dordrecht
| strany = 35–49
| isbn = 978-1-4020-2250-0
| isbn2 = 978-1-4020-2251-7
}}</ref> stačí do kolonky důvodu uvést "znudění životem". Tato myšlenka je mezi progresivisty podle kritiků odsunutá do pozadí.<ref name=":3" />[https://Belgium&#x20;Approved&#x20;Euthanasia&#x20;of&#x20;3&#x20;Minors,&#x20;Report&#x20;Finds&#x20;&#x5B;online&#x5D;.&#x20;&#x5B;cit.&#x20;2020-10-22&#x5D;.&#x20;Dostupné&#x20;online.]
 
Progresivisté jsou často obviňováni ze zavádění cenzury a potlačování svobody projevu pod rouškou [[Politická korektnost|politické korektnosti]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = BUCHANAN
| jméno = Patrick
Řádek 263 ⟶ 125:
| strany =
| isbn =
}}</ref><ref name=":1" /><ref name=":6" /><ref name=":5" /><ref name=":7" /><ref name=":4" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Multikulturalismus selhal, vede k totalitě, diskriminaci a kulturním převratům :: Stop multikulturním organizacím a hnutím.
| periodikum = www.stop-multikulti.cz
| url = https://www.stop-multikulti.cz/news/multikulturalismus-selhal-vede-k-totalite-diskriminaci-a-kulturnim-prevratum/index.html
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref> Například 4. června roku 2020 napsal český chemik žijící v [[Kanada|Kanadě]], [[profesor]] [[Tomáš Hudlický]], článek, který si jeho kolegové vyložili jako diskriminační, jelikož podle nich zpochybňoval tzv. [[Pozitivní diskriminace|afirmative action]]. Českého krajana se zastala Učená společnost České republiky, jejíž členové podpořili svobodu projevu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Dopis Jana Konvalinky rektoru Brockovy univerzity (kauza Tomáše Hudlického) {{!}} Aktuality {{!}} Co je nového {{!}} Učená společnost České republiky
| periodikum = www.learned.cz
| url = https://www.learned.cz/cz/co-je-noveho/aktuality/dopis-jana-konvalinky-rektoru-brockovy-univerzity-kauza-tomase-hudlickeho.html
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref> V dopise je signováno 45 podpisů českých vědců různých oborů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Členové Učené společnosti ČR podporují svobodu projevu – reakce na případ Tomáše Hudlického {{!}} Aktuality {{!}} Co je nového {{!}} Učená společnost České republiky
| periodikum = www.learned.cz
| url = https://www.learned.cz/cz/co-je-noveho/aktuality/clenove-ucene-spolecnosti-cr-podporuji-svobodu-projevu-reakce-na-pripad-tomase-hudlickeho.html
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref>
 
[[Roger Scruton]] tvrdí, že neexistuje jednotná definice pokroku, jednotlivé ideologie, které progresivismus zastává, jsou konstruovány v závislosti na dobových reáliích.<ref name=":0">{{Citace monografie
Velkou vlnu nevole přinesl záměr zelenými a socialisty ovládané berlínské radnice vydat "politicky korektní příručky", kde se bude sankcionovat i označení "migrant", "černoch" či "černý pasažér". Opoziční strany mluvily o nastupující [[Totalitarismus|totalitě]], doktrínu velmi často přirovnávaly k románu [[1984 (román)|1984]] [[George Orwell|Georga Orwella]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Echo24SCRUTON
| jméno = Roger
| titul = Zakázány budou výrazy jako cizinec, migrant nebo černý pasažér. Příručky už putují k úředníkům - Echo24.cz
| odkaz na autora = Roger Scruton
| periodikum = echo24.cz
| titul = Smysl konzervatismu
| url = https://echo24.cz/a/SHvEA/zakazany-budou-vyrazy-jako-cizinec-migrant-nebo-cerny-pasazer-prirucky-uz-putuji-k-urednikum
| datum vydání = 2020-10-11
| vydavatel = [[Občanský institut]]
| jazyk = cs
| místo = Praha
| datum přístupu = 2021-01-16
| rok vydání = 1993
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmenípočet stran = Echo24
| strany =
| titul = Přejmenování v Berlíně. Namísto kolonizátora ponese ulice jméno aktivistky - Echo24.cz
| periodikumisbn = echo24.cz
| url = https://echo24.cz/a/SKBSn/prejmenovani-v-berline-namisto-kolonizatora-ponese-ulice-jmeno-aktivistky
| datum vydání = 2020-11-27
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Zeitung
| jméno = Berliner
| titul = Warum Berliner Landesbedienstete nicht mehr „Schwarzfahrer“ sagen dürfen
| periodikum = Berliner Zeitung
| url = https://www.berliner-zeitung.de/mensch-metropole/warum-berliner-landesbedienstete-nicht-mehr-schwarzfahrer-sagen-sollen-li.106541
| jazyk = de-DE
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Non chiamateli “stranieri”. Berlino riscrive le regole del lessico anti-razzista
| periodikum = lastampa.it
| url = https://www.lastampa.it/topnews/primo-piano/2020/10/06/news/non-chiamateli-stranieri-berlino-riscrive-le-regole-del-lessico-anti-razzista-1.39385936
| datum vydání = 2020-10-06
| jazyk = it-IT
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref>