Verze z 29. 5. 2020, 04:34 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 357 684 editací Robot: Opravuji 0 zdrojů a označuji 1 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.1 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 5. 2021, 23:05 editovat zrušit editaci Michal Koblizek (diskuse \| příspěvky) 694 editací Doplněny údaje o studiu a působení v Lišově + citace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 31: == Biografie == Po absolvování gymnázia v Č.Budějovicích a v Jindřichově Hradci se zapsal na pražskou lékařskou fakultu. Studium medicíny dokončil ve Vídni.<ref name=":0">{{Citace monografie Profesí byl vojenským lékařem. Po odchodu z aktivní vojenské služby se usadil v [[Trutnov]]ě, kde (od roku 1854<ref name="Porák2"/>) působil jako městský lékař a veřejně se angažoval. Stal se zde členem obecního zastupitelstva a počátkem 60. let 19. století i starostou města. Ve funkci starosty inicioval založení městské spořitelny. Po požáru Trutnova roku 1861 se zasloužil o obnovu města. Národnostně byl zpočátku nevyhraněný (převládalo u něj zemské vlastenství, loajalita ke království Českému, bez ohledu na etnicitu<ref>{{Citace elektronické monografie▼ \| příjmení = Kovář \| jméno = Daniel \| titul = Lišov 1334-2004 \| vydavatel = Město Lišov \| rok vydání = 2004 \| počet stran = 194 ▲~~Profesí~~}}</ref> Od roku 1840 působil jako vojenský lékař. Roku 1849 byl ~~vojenským~~vyznamenán ~~lékařem~~Zlatým záslužným křížem za boj proti tyfu, který se šířil mezi vojáky. Po odchodu z ~~aktivní~~ vojenské služby se usadil v [[Trutnov]]ě, kde (od roku 1854<ref name="Porák2"/>) působil jako městský lékař a veřejně se angažoval. Stal se zde členem obecního zastupitelstva a počátkem 60. let 19. století i starostou města. Ve funkci starosty inicioval založení městské spořitelny. Po požáru Trutnova roku 1861 se zasloužil o obnovu města. Národnostně byl zpočátku nevyhraněný (převládalo u něj zemské vlastenství, loajalita ke království Českému, bez ohledu na etnicitu<ref>{{Citace elektronické monografie \| vydavatel = cs-magazin.com \| titul = Chocholatý-Gröger, Franz: Konec bohemismu v Čechách Řádek 79 ⟶ 86: V této době byl rovněž poslancem [[Říšská rada (Rakousko)\|Říšské rady]] (celostátní zákonodárný sbor), kam ho vyslal zemský sněm roku 1867 (tehdy ještě Říšská rada nevolena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých [[Zemský sněm (Rakouské císařství)\|zemských sněmů]]), kde ovšem mandát nepřevzal a na práci parlamentu se nepodílel. 19. června 1867 byl spolu s dalšími českými poslanci vyzván k udání důvodů pro nepřevzetí mandátu.<ref>Protokol ze schůze Poslanecké sněmovny 19. června 1867, http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0004&page=289</ref> 26. září 1868 pak byly mandáty těchto poslanců v zemském sněmu a tudíž i v Říšské radě prohlášeny za zaniklé.<ref>Protokol ze schůze Poslanecké sněmovny 3. listopadu 1868, http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0004&page=4494</ref> Znovu ho do vídeňského parlamentu sněm vyslal roku 1871. I nyní se do Říšské rady nedostavil, proto byl jeho mandát 23. února 1872 prohlášen za zaniklý.<ref name="alex">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref> Pokračoval ovšem v zemském sněmu, kde obhájil křeslo opět v obvodu Dvůr Králové – Náchod – Hořice ve [[Zemské volby v Čechách 1872\|volbách do Českého zemského sněmu roku 1872]].<ref>http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/004schuz/s004001.htm</ref> Nadále ale v rámci pasivní české rezistence křeslo nepřebíral a byl opakovaně zbavován mandátu a opakovaně volen v doplňovacích volbách roku 1873<ref>http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/003schuz/s003001.htm</ref>, [[Zemské volby v Čechách 1874\|1874]]<ref>http://www.psp.cz/eknih/1872skc/3/stenprot/001schuz/s001003.htm</ref>, 1875<ref>http://www.psp.cz/eknih/1872skc/4/stenprot/001schuz/s001001.htm</ref>, 1876<ref>http://www.psp.cz/eknih/1872skc/5/stenprot/002schuz/s002001.htm</ref> Pak po jistou dobu ve sněmu chyběl a zasedl zde až po [[Zemské volby v Čechách 1883\|volbách do Českého zemského sněmu roku 1883]], nyní za městskou kurii v obvodu Třeboň – Lišov –Týn n. ~~Vltavou, kde setrval do konce funkčního období, tedy do roku 1889.<ref>http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7311524&picp=&it=0&s=djvu</ref>~~ Počátkem 80. let přesídlil do rodného Lišova, kde pokračoval v lékařské praxi. 16. srpna 1880 byl zvolen starostou Lišova. Tento úřad vykonával až do roku 1888.<ref name=":0" /> Roku 1883 byl opět zvolen poslancem ve [[Zemské volby v Čechách 1883\|volbách do Českého zemského sněmu roku 1883]], nyní za městskou kurii v obvodu Třeboň – Lišov –Týn n. Vltavou, kde setrval do konce funkčního období, tedy do roku 1889.<ref>http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7311524&picp=&it=0&s=djvu</ref> Byl i starostou rodného Lišova. V závěru života pobýval na odpočinku. v Českých Budějovicích. Zemřel na plicní onemocnění v roce 1892.<ref name="Porák"/><ref>{{Citace periodika▼ ▲~~Byl i starostou rodného Lišova.~~ V závěru života pobýval na odpočinku. v Českých Budějovicích. Zemřel na plicní onemocnění v roce 1892.<ref name="Porák" /><ref>{{Citace periodika \| příjmení = \| jméno = Řádek 97 ⟶ 106: \| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=10535232&picp=&it=0&s=djvu \| issn = }}</ref> Je pochován na hřbitově v Mladém.<ref name=":0" /> ~~}}</ref>~~ === Rodina === Řádek 133 ⟶ 142: [[Kategorie:Rakousko-uherští politici české národnosti]] [[Kategorie:Narození 1815]] [[Kategorie:Narození v Lišově]] [[Kategorie:Úmrtí 1892]] [[Kategorie:Úmrtí 6. května]]

Antonín Porák: Porovnání verzí