Slintavka a kulhavka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m verze 19076117 uživatele 46.252.225.173 (diskuse) zrušena - s chybami, a zdroj? značka: vrácení zpět |
m Česko místo Česká republika/ČR značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 61:
Slintavka a kulhavka je rozšířena téměř po celém světě,<ref name="canada-hazard" /> přičemž k rapidnímu globálnímu šíření došlo zejména po [[Druhá světová válka|2. světové válce]].<ref name="OIE-iowa">{{Citace elektronické monografie |autor= |titul=Foot and mouth disease |url= http://www.cfsph.iastate.edu/Factsheets/pdfs/foot_and_mouth_disease.pdf |datum aktualizace=2007-06-01 |datum přístupu=2008-10-22 |vydavatel=Iowa State University |místo=Iowa |jazyk=anglicky}}</ref> V současné době se SLAK vyskytuje [[endemie|endemicky]] především na [[Střední východ|Středním východě]], v [[Afrika|Africe]], některých částech [[Asie]] a v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]].<ref name="OIE-techman" /> [[Světová organizace pro zdraví zvířat]] (OIE, anglicky ''The World Organisation for Animal Health'') dělí země dle výskytu SLAK do třech kategorií: 1. státy prosté SLAK bez [[Očkování|vakcinace]], 2. státy prosté SLAK s použitím vakcinace, 3. státy s výskytem SLAK.<ref name="OIE-healthcode">{{Citace elektronické monografie |autor= |titul=OIE - Terrestrial Animal Health Code: Chapter 8.5. |url=http://www.oie.int/eng/normes/Mcode/en_chapitre_1.8.5.htm |datum aktualizace=2008 |datum přístupu=2008-10-21 |vydavatel=OIE |místo= |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20081122172628/http://www.oie.int/eng/normes/mcode/en_chapitre_1.8.5.htm |datum archivace=2008-11-22 |nedostupné=ano }}</ref> Každá kategorie je přesně definována a toto dělení má zásadní vliv na mezinárodní [[obchod]] s živými zvířaty a živočišnými produkty.
Jedinou zemí, kde slintavka nebyla nikdy hlášena, je [[Nový Zéland]]. Mezi oblasti, kde se nemoc nevyskytla již řadu let, patří [[Austrálie]], [[Severní Amerika|Severní]] a [[Střední Amerika]]. Například v Severní Americe byla slintavka a kulhavka naposledy hlášena v roce 1929 v [[Spojené státy americké|USA]], 1952 v [[Kanada|Kanadě]] a v roce 1954 v [[Mexiko|Mexiku]].<ref name="canada-hazard" /> Na území [[Česko|
==== Vývoj v Evropě ====
Onemocnění se do Evropy dostalo jako řada jiných chorob ze [[Střední východ|Středního východu]] nebo ze severní [[Afrika|Afriky]], přičemž nejčastěji [[epidemie]] vstupují na evropský kontinent přes [[Turecko]] či [[Rusko]], ze Severní Afriky pak přes [[Balkán|balkánské země]] a [[Itálie|Itálii]].<ref name="sutmoller2003" /><ref name="leforban02">{{citace periodika |autor=Leforban Y., Gerbier G |titul=Review of the status of foot and mouth disease and approach to control/eradication in Europe and Central Asia |periodikum=Rev Sci Tech |ročník=21|číslo=3 |strany=477–492 |rok=2002 |pmid=12523688 |url=}}</ref> Během velké [[pandemie]] v letech 1937–1939, jež propukla ve [[Francie|Francii]], bylo v této zemi zaznamenáno 378 000 ohnisek, 700 000 ohnisek v [[Německo|Německu]], 265 000 v [[Nizozemsko|Nizozemsku]], 240 000 v [[Československo|Československu]], v [[Polsko|Polsku]] 234 000 a v [[Belgie|Belgii]] 102 000 ohnisek.<ref name="fogedby">{{Citace monografie |autor=Fogedby R |rok=1963 |titul= Review of epizootiology and control of foot-and-mouth disease in Europe, 1937–1961 |vydavatel= Eur. Comm. Control of FMD, FAO |místo=Rome |počet stran= |isbn=}}</ref> Během této pandemie byla v Německu poprvé testována inaktivovaná [[vakcína]] proti SLAK vyvinutá panem Waldmannem. Poslední rozsáhlá pandemie ve 20. století, jež byla způsobena na evropské poměry do té doby neznámým subtypem A5, zasáhla Evropu v letech 1951–1952.<ref name="sutmoller2003" /> Primární ohniska této pandemie byly v oblasti [[Porýní]], odkud se postupně nemoc rozšířila do celé Evropy. Mezi postiženými státy byla Itálie, Spolková republika Německo, Nizozemsko, Belgie, [[Řecko]] a [[Dánsko]]. Ztráty si dle údajů [[Organizace pro výživu a zemědělství|FAO]] vyžádaly okolo 600 miliónů amerických dolarů, ale reálný ekonomický dopad byl zřejmě v důsledku selhání ochranné vakcinace daleko vyšší.<ref name="leforban02" /> Po této události byla během 50. let ve většině evropských států zahájena plošná vakcinace mající za následek razantní snížení počtu nových ohnisek z evropských chovů dobytka. Nové případy vzplanutí slintavky a kulhavky byly i díky dokonalým preventivním opatřením velmi sporadické. Pozornost západních států Evropy se zaměřila na oblast [[Blízký východ|Blízkého Východu]], zejména na [[Turecko]], odkud se očekával průnik nových exotických kmenů FMDV. Během let 1962–1987 se v oblasti Turecka a Balkánských států uskutečnilo 30 vakcinačních kampaní sponzorovaných FAO. Při vakcinačním projektu v jihovýchodní Evropě bylo aplikováno 25 miliónů vakcinačních dávek v celkové hodnotě 12 miliónů USD.<ref name="leforban02" />
V 80. letech byla na žádost komisařů tehdejší [[Evropská unie|EU]] vypracována analýza, jež měla za cíl porovnat dvě varianty boje proti SLAK: vakcinace zvířat versus bezvakcinační strategie (tzv. ''bezvakcinační politika''). Bezvakcinační politika byla založena na principu velmi důsledné kontroly importů a exportů zvířat a živočišných produktů, úplném zákazu očkování a to i v případě vzniku ohniska, dále pak na razantních opatřeních v případě propuknutí nemoci a její eradikaci [[Metoda stamping out|metodou stamping-out]] (tj. utracení všech vnímavých zvířat v ohnisku a v jeho těsné blízkosti).<ref name="leforban02" /> Zavedení bezvakcinační politiky bylo podpořeno několika argumenty. V prvé řadě bylo území Evropské Unie v roce 1989 již 10 let prosté SLAK. Kromě toho z celkového počtu primárních ohnisek potvrzených v Evropě v letech 1977–1987 plných 13 vzniklo buď na základě úniku viru FMDV z laboratoře nebo použitím očkovacích látek s nedostatečně inaktivovaným virem (tzn., že ohnisko vzniklo přímo v důsledku vakcinace).<ref name="dubansky">{{citace periodika |autor=Dubanský V., Drábek J |titul=Jak a proč došlo k rozšíření SLAK ve Velké Británii a v Evropě? |periodikum=Veterinářství |ročník=51 |číslo=5 |strany=231–238 |rok=2001}}</ref> Při rozhodování hrálo důležitou roli i ekonomické hledisko. Podle prognostických odhadů odborníků se v horizontu 10 let předpokládalo v rámci bezvakcinační politiky propuknutí 13 primárních ohnisek, v nejhorším případě až 1 963 ohnisek SLAK v EU. Likvidace těchto ohnisek by přišla na 0,36 miliónů, maximálně na 955 miliónů EUR. Naproti tomu v případě plošné vakcinace v celé EU by náklady činily 1,135 miliardy EUR (pouze náklady za vakcínu).<ref name="leforban02" /> Plošné očkování navíc omezuje obchod (export zvířat a živočišných produktů) se zeměmi, které jsou SLAK prosté a nevakcinují. Finanční ztráty v tomto případě mohou dosahovat až 1,3 biliónů liber ročně.<ref name="dubansky" /> Další důležitou skutečností je neexistence jedné univerzální vakcíny, jež by chránila před všemi kmeny viru slintavky a kulhavky. Z epidemiologického hlediska je významný i fakt, že při infekci očkovaných zvířat vysokou dávkou viru, může docházet u velké části jedinců k [[vironosičství]] a permanentnímu vylučování viru do prostředí.<ref name="dubansky" /> Z výše jmenovaných důvodů se proto upustilo od očkování dobytka v EU a bezvakcinační politika byla následně zakomponována do Rozhodnutí komise č. 90/423/EC z 24. června 1990, ve které byl stanoven termín 1. ledna 1992 jakožto datum úplného zákazu vakcinace proti slintavce a kulhavce. Toto usnesení akceptovaly a přijaly za své také všechny tehdy ještě nečlenské země EU včetně
Po zavedení bezvakcinační politiky se v Evropě do roku 2000 objevilo pár sporadických ohnisek bez větších následků (viz tabulka). Zlom nastal teprve v roce 2001, kdy Velkou Británii a Západní Evropu postihla obrovská [[Slintavka a kulhavka ve Velké Británii v roce 2001|epidemie SLAK]]. Tato epidemie měla dopad nejen na britské zemědělství, ale dotkla se i běžných občanů Spojeného království a potažmo celé Evropy. Od února 2001 do září 2001 bylo evidováno 2 060 ohnisek, přičemž 2 030 ohnisek se nacházelo na území Velké Británie.<ref name="leforban02" /> Katastrofa měla i sociálně-politickou odezvu. Po zdolání epidemie se opět otevřela mezi odborníky diskuze o boji proti slintavce a zejména o tom, zda vakcinovat či nevakcinovat.
Řádek 193:
=== Laboratorní diagnostika ===
Laboratorní vyšetření provádí pouze specializovaná, [[Státní veterinární správa České republiky|státní veterinární správou]] schválená, akreditovaná laboratoř. Vzorky k vyšetření odebírá pouze soukromý či státní [[veterinární lékařství|veterinární lékař]].<ref name="zakon166" /> V
== Legislativa v
Veškerá práva, povinnosti a oprávnění chovatelů, veterinárních lékařů a orgánů státní správy při podezření, vzniku a zdolávání slintavky a kulhavky na území
=== Opatření v případě podezření na výskyt ===
Řádek 205:
Bylo-li v hospodářství úředně potvrzeno ohnisko slintavky a kulhavky, nařídí KVS další ochranná a zdolávací opatření: vyhlášení a vymezení ohniska SLAK, ochranného pásma (poloměr nejméně 3 km vzdušnou čarou kolem hospodářství, obvykle celá obec) a pásma dozoru (poloměr nejméně 10 km vzdušnou čarou kolem hospodářství), utracení všech vnímavých zvířat v ohnisku (skot, ovce, kozy, prasata, farmově chovaná [[spárkatá zvěř]]), neškodné odstranění všech uhynulých a utracených zvířat dle pohotovostních plánů (nejčastěji spálení), neškodné odstranění všech živočišných produktů (maso, mléko, hnůj) a důsledná dezinfekce a [[deratizace]]. Ustájení nových zvířat je možné nejdříve za 21 dní po skončení závěrečné dezinfekce hospodářství. V ochranném pásmu a pásmu dozoru platí rovněž přísná opatření, zejména se sleduje zdravotní stav vnímavých druhů (kontrola teploty a aft), platí zde rovněž omezení přesunů zvířat a nakládání s živočišnými produkty.
KVS musí každých 5 let vypracovávat pohotovostní plán pro případný vznik ohniska nebezpečné nákazy. Účinnost a efektivnost pohotovostních plánů, jakož i koordinace SVS s [[Armáda České republiky|Armádou]] a [[Policie České republiky|
Podle § 67 veterinárního zákona 166/1999 poskytne stát chovateli finanční náhradu za utracená či poražená zvířata, [[dezinfekce|dezinfekci]], [[deratizace|deratizaci]] hospodářství a další výlohy spojené s ochrannými a zdolávacími opatřeními při výskytu slintavky a kulhavky. Podle § 68 se finanční náhrada za utracená nebo nutně poražená zvířata poskytuje ve výši [[obvyklá cena|obvyklé ceny]] zdravého zvířete téhož druhu a kategorie v místě a době vzniku škody.
== Terapie a prevence ==
[[Léčba]] slintavky a kulhavky se neprovádí, preventivní očkování je zakázáno.<ref name="OIE-healthcode" /> Ve výjimečných případech při vzniku ohniska SLAK a rychlém šíření nákazy může Státní veterinární správa povolit nouzovou vakcinaci kolem ohniska nákazy.<ref name="vyhlaska389" /> Preventivní ochrana státního území před zavlečením SLAK spočívá v přísné kontrole importovaných zvířat a živočišných produktů ze zahraničí. Do
=== Vakcinace ===
| |||