Renesanční hudba: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nefungovalo to značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značky: revertováno možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:
'''Renesanční hudba''' je vokální a instrumentální hudba napsaná a prováděná v Evropě v období [[renesance]]. Období v hudbě trvalo přibližně od roku 1400 do roku 1600 od konce středověku po nástup baroka. Pro renesanční hudbu je charakteristický velký důraz na libozvučnost, kontrast, soulad, řád, umění má základ v pozemském světě na rozdíl například od [[Gotika|gotiky]]. Hudba je charakterizována větším využitím [[instrumentace]], vícenásobným propletením melodických linií a použitím prvních basových nástrojů. Rozšířily se společenské tance, takže se začaly rozvíjet hudební formy vhodné jako taneční doprovod. V této době získal konkrétní obrysy zápis hudby do [[Notová osnova|notové osnovy]] a další prvky hudební [[Notace (hudba)|notace]]. Tento vynález umožnil oddělení [[Hudební skladba|kompozice]] hudební skladby od jejího přednesu; bez psané hudby byl přenos ústní a při každém přednesu se měnil. Díky [[Partitura|hudební partituře]] bylo možné uvést hudební dílo bez přítomnosti skladatele. Vynález pohyblivé sazby [[Tiskařský lis|knihtisku]] v 15. století měl dalekosáhlé důsledky na uchovávání a přenos hudby. Patří ke směrům [[Klasická hudba|klasické hudby]].
Mezi významné renesanční skladatele patřil [[Josquin Desprez]], [[Giovanni Pierluigi da Palestrina]], [[John Dunstable|John Dunstaple]], [[Johannes Ockeghem]], [[Orlando di Lasso]], [[Guillaume Dufay]], [[Gilles Binchois]], [[Thomas Tallis]], [[William Byrd]], [[Giovanni Gabrieli]], [[Carlo Gesualdo]], [[John Dowland]], [[Jacob Obrecht]], [[Adrian Willaert]], [[Jacob Arcadelt|Jacques Arcadelt]] a [[Cipriano de Rore]].
V českých zemích je orientační vymezení renesanční hudby mezi lety 1420 a 1620,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Čermáková
| jméno = Dagmar
| titul = Hudba stredoveku a renesance v Cechach
| url = https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/19756/1/Dagmar%20Cermakova%20-%20Hudba%20stredoveku%20a%20renesance%20v%20Cechach%2021.%20stoleti.pdf
| vydavatel =
| místo = Plzeň
| datum vydání = 2015
| datum přístupu = 2020-05-26
}}</ref> nejdůležitějším představitelem byl [[Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic]].
[[Soubor:The_Concert_A22894.jpg|náhled|Hudebníci kolem roku 1600]]
== Název (Worden je ti to jasný?!) ==
Název ''renesance'' byl tomuto období přisouzen zpětně, podobně jako tomu bývá u mnohých významných událostí i jak tomu bylo například u období [[Ars antiqua]].
== Společenské a kulturní základy renesanční hudby ==
Nástup renesanční hudby byl provázen změnami v myšlení i kultuře. Nikdy nepřerušená kontinuita antického odkazu na [[Apeninský poloostrov|Apeninském poloostrově]] sehrála důležitou roli a renesance se dá vlastně vnímat jako vrchol procesu, který zde probíhal od pádu [[Západořímská říše|Západořímské říše]]. Na změně myšlení se podepsala i ekonomická prosperita italských měst, která přinesla prostor pro rozkvět kultury i hudby. S prosperitou a blahobytem také přišlo relativní oslabení náboženského dogmatu, který vykresloval pozemský život jako krutý a nemilosrdný a obracel se k nadpřirozenu jako jediné podstatné stránce lidského údělu. Pozemská realita, světskost, získává v renesanci nový a důležitý význam, a stává se tak i základem umění.
== Hudba renesance ==
[[Soubor:Giovanni_Pierluigi_da_Palestrina.jpg|vlevo|náhled|Giovanni Pierluigi da Palestrina]]
Jako v kultuře obecně, je renesance v hudbě charakteristická obnoveným zájmem o [[Starověk|antickou]] [[Kultura|kulturu]] a ideály a uplatněním těchto myšlenek na současné umění. Z hudby tak mizí [[disonance]] a stoupá důraz na [[Harmonie|harmonii]]. Umělecké dílo není a nemůže být shlukem dílčích detailů, ale musí tvořit komplexní propracovaný celek, jehož části se navzájem doplňují, vytvářejí rovnováhu, harmonii. Pro renesanční hudbu je charakteristická konsonantnost, vzájemný vztah všech částí díla. Pro renesanční hudbu je charakteristický velký důraz na libozvučnost, kontrast, soulad, řád, umění má základ v pozemském světě na rozdíl například od [[Gotika|gotiky]]. Během renesance vzniklo mnoho hudebních nástrojů; jiné prošly změnou nebo vylepšením těch, které existovaly již dříve. Některé přežily dodnes; jiné zmizely, tak aby byly znovu vytvořeny, aby se mohla provozovat hudba na dobových nástrojích. Stejně jako v dnešní době nástroje můžeme rozdělit na žesťové, strunné, bicí a dřevěné nástroje. Na žesťové nástroje v renesanci tradičně hráli profesionálové, kteří byli členy [[Gilda|cechů]], mezi tyto nástroje patřila [[posuvná trubka]], dřevěná [[Kornet (hudební nástroj)|kornoutka]], bezklapková [[Trubka|trumpeta]] a barokní pozoun. Strunné nástroje zahrnovaly [[Viola da gamba|violu da gamba]], [[rebec]], harfu, [[Lyra|lyru]] podobnou harfě, [[Niněra|niněru]], [[Loutna|loutnu]], [[Kytara|kytaru]], citeru, bandoru, a orfarion. Mezi strunné [[Klaviatura|klávesové]] nástroje patřilo [[cembalo]] a [[klavichord]]. Bicí nástroje zahrnují [[Triangl (hudební nástroj)|triangl]], [[brumle]], [[Tamburína|tamburínu]], zvony, rachotící nádoby a různé druhy bubnů. Dřevěné nástroje byly dvojitý plátkový [[šalmaj]] (raný člen rodiny [[Hoboj|hobojů]]), plátková trubka, [[dudy]], příčná flétna, [[zobcová flétna]], [[dulcian]] a [[krumhorn]]. Existovaly jednoduché píšťalové [[varhany]], ale byly do značné míry omezeny na kostely, ačkoli existovaly i přenosné typy. Tisk umožnil standardizaci popisů a specifikací nástrojů, jakož i návody na používání.
Vokální hudba v renesanci je známá vzkvétáním stále komplikovanějšího [[Polyfonie|polyfonického]] stylu. Hlavními liturgickými formami, které vydržely po celé renesanční období, byly mše a moteta; k dalšímu vývoji došlo ke konci období, zejména když skladatelé duchovní hudby začali přijímat světské formy (jako [[madrigal]]) pro své vlastní kompozice. Ke konci období se objevily rané dramatické předchůdci opery, jako byly monody, madrigalové komedie a intermedio. Kolem roku 1597 složil italský skladatel [[Jacopo Peri]] ''[[Dafné (Peri)|Dafne]]'', první skladbu, která se dnes nazývá [[Opera|operou]]. Byl autorem také Euridice, první opery, která se dochovala.
V tomto období také vznikla označení zpěvných hlasů [[Zpěv|bas]], [[Zpěv|tenor]], [[Zpěv|alt]] a [[Zpěv|soprán]].
V renesanční hudbě byl důležitý také princip jednoty:
* ''vertikální'' – snaha pokrýt jednou zvukovou [[Tón|barvou]] celý tonální rozsah.
O vertikální jednotu se usiluje i v instrumentální hudbě. Naopak v [[Barokní hudba|baroku]] následoval proces opačný, snaha o dominanci jedné hlavní melodie.
* ''horizontální'' – tedy jednota v časovém rozměru díla. Renesanční hudba představuje souvislý proud, nepřerušitelný tok hudebních myšlenek. Díky tomuto a výše zmíněným ideálům (jednota, řád, konsonatnost) dochází v renesanci k rozvoji [[Polyfonie|polyfonní]] kompozice, a to převážně vokální polyfonie.
== Tři periody hudební renesance ==
{{Historie západní umělecké hudby}}
Mezi hudebními historiky bylo dosaženo konsensu o zahájení éry kolem roku 1400 s koncem středověku a koncem kolem 1600 s nástupem baroka, takže hudební renesance začíná asi sto let po začátku renesance, jak je chápána v jiných oborech.
Hudba renesance se obvykle rozděluje do tří generací (period), rozdílných svým přístupem i přínosem, který hudbě přinesly.
=== První generace, raná perioda (1400–1470) ===
Raná perioda trvala přibližně od roku 1400 do roku 1470. První generace skladatelů ještě tvořila v relativní návaznosti na předchozí období [[Ars nova]]. Častou formou je izorytmické [[Motet|moteto]]. V tomto období dochází k rozvoji [[Mše (hudba)|mše]] a [[Šanson|šansonu]]. Nejvýznamnějším představitelem první generace byl [[Guillaume Dufay]] (1397?–1474).
=== Druhá generace, střední perioda (1470–1530) ===
Střední druhou generaci hudebníků tvořili vesměs žáci příslušníků generace první. Tito skladatelé rozšířili renesanční hudbu do celé Evropy, dále rozvíjeli kompozici [[Mše (hudba)|mše]], zjednodušili [[Motet|moteta]] a hojně využívali techniky imitace. V tomto období to byla hlavně imitace přísná tedy doslovné opakování určitého motivu v jiném hlase. Za nejvýznamnějšího představitele této generace je považován [[Johannes Ockeghem]] (1410–1497). Došlo také k rozvoji kompozičních technik, které dnes patří k základům skladatelského vzdělání: Kromě již zmíněné imitace se jedná o:
* '''Račí postup''' (melodický motiv se převrátí podle vertikální osy, viděno na notové osnově, tedy je hrán „odzadu“)
* '''Zrcadlové obrácení''' – převrácení podle horizontální osy
* '''Kombinace předchozích dvou'''
Na poli [[Rytmus (hudba)|rytmu]]:
* '''Augmentace''' – prodloužení rytmických hodnot [[Nota|not]]
* '''Diminuce''' – krácení rytmických hodnot
=== Třetí generace, pozdní perioda (1530–1600) ===
Třetí generace hudebníků (přibližně 1530-1600) představovala vrchol v kompozičních dovednostech a naplnění renesančních uměleckých ideálů a zároveň znamenala i konec renesanční hudby. Dovednost skladatelů dosáhla vysoké úrovně, často tak vysoké, že vznikaly skladby, které sloužily pouze k testování těchto schopností (hádankový [[Kánon (hudba)|kánon]]) V této generaci převládala v kompozici volná imitace. Za nejvýznamnějšího představitele je považován [[Josquin Desprez]] (1440 – 1521).
Vrcholnými představiteli renesanční hudby byli [[Giovanni Pierluigi da Palestrina]] (1525 nebo 1526–1594), [[Orlando di Lasso]] (?1532–1594) a [[Philippe de Monte]] (1521–1603)
== Hudební nástroje ==
[[Soubor:Barocke_Blockflöten.png|vlevo|náhled|Renesanční flétny]]
Během renesance vzniklo mnoho hudebních nástrojů; jiné prošly změnou nebo vylepšením těch, které existovaly již dříve. Některé přežily dodnes; jiné zmizely, tak aby byly znovu vytvořeny, aby se mohla provozovat hudba na dobových nástrojích. Stejně jako v dnešní době nástroje můžeme rozdělit na žesťové, strunné, bicí a dřevěné nástroje. Na žesťové nástroje v renesanci tradičně hráli profesionálové, kteří byli členy [[Gilda|cechů]], mezi tyto nástroje patřila [[posuvná trubka]], dřevěná [[Kornet (hudební nástroj)|kornoutka]], bezklapková [[Trubka|trumpeta]] a barokní pozoun. Strunné nástroje zahrnovaly [[Viola da gamba|violu da gamba]], [[rebec]], harfu, [[Lyra|lyru]] podobnou harfě, [[Niněra|niněru]], [[Loutna|loutnu]], [[Kytara|kytaru]], citeru, bandoru, a orfarion. Mezi strunné [[Klaviatura|klávesové]] nástroje patřilo [[cembalo]] a [[klavichord]]. Bicí nástroje zahrnují [[Triangl (hudební nástroj)|triangl]], [[brumle]], [[Tamburína|tamburínu]], zvony, rachotící nádoby a různé druhy bubnů. Dřevěné nástroje byly dvojitý plátkový [[šalmaj]] (raný člen rodiny [[Hoboj|hobojů]]), plátková trubka, [[dudy]], příčná flétna, [[zobcová flétna]], [[dulcian]] a [[krumhorn]]. Existovaly jednoduché píšťalové [[varhany]], ale byly do značné míry omezeny na kostely, ačkoli existovaly i přenosné typy. Tisk umožnil standardizaci popisů a specifikací nástrojů, jakož i návody na používání.
V období renesance se zdokonalily dechové a smyčcové hudební nástroje. Na konci renesance vznikly z předchůdců (rubeba, fidula, lira da braccio a různé druhy viol), [[housle]], [[loutna]], [[trubka]], [[fagot]], [[pozoun]], [[cembalo]] aneb spinet.
== Renesanční hudba v Českých zemích ==
Kvůli husitským válkám se v [[České země|Českých zemích]] hudební vývoj mírně zbrzdil. Nejdůležitějším představitelem byl [[Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic]].
== Významní skladatelé ==
* [[Leonel Power]] (1370/1385–1445)
* [[John Dunstable]] (1390–1453)
* [[Guillaume Dufay]] (1397–1474)
* [[Gilles Binchois]] (1400–1460)
* [[Johannes Ockeghem]] (1410–1497)
* [[Josquin Desprez]] (1440–1521)
* [[Heinrich Isaac]] (1450–55–1517)
* [[Jacob Obrecht]] (1457/58–1505)
* [[Pierre de La Rue]] (kolem 1460–1518)
* [[Jacobus Clemens non Papa]] (1510/1515–1555/1556)
* [[Giovanni Pierluigi da Palestrina]] (1525–1594)
* [[Orlando di Lasso]] (1532–1594)
* [[Jan Pieterszoon Sweelinck]] (1562–1621)
* [[John Dowland]] (1563–1626)
* [[Claudio Monteverdi]] (1567–1643)
==Odkazy==
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Franko-vlámská škola]]
* [[Ars nova]]
* [[Polyfonie]]
* [[Moteto]]
* [[Mše]]
* [[Madrigal]]
{{Renesance}}{{Dějiny evropské hudby}}{{Portály|Hudba}} [[Soubor:Chigi codex.jpg|alt=Bohatě zdobený úvodní list kodexu|náhled|Iluminovaný úvodní list z [[Codex Chigi|kodexu Chigi]] s [[Kyrie]] z [[Johannes Ockeghem|Ockeghemovy]] ''Missa Ecce Ancilla Domini'']]
[[Soubor:The Concert A22894.jpg|náhled|Hudebníci kolem roku 1600]]
| |||