Josef František z Colloredo-Mannsfeldu: Porovnání verzí

| velikost obrázku =

| úřad = Předseda [[Panská sněmovna|Panské sněmovny]]

| od = [[1868]]

| do = [[1869]]

| panovník = [[František Josef I.]]

| předchůdce = [[Karel Vilém Auersperg]]

| nástupce = [[Karel Vilém Auersperg]]

| pořadí2 =

| úřad2 = Poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]]

| od2 = [[1867]]

| do2 = [[1870]]

| panovník2 = [[František Josef I.]]

| předchůdce2 =

| nástupce2 =

| pořadí3 =

| úřad3 = Maršálek [[Dolnorakouský zemský sněm|Dolnorakouského zemského sněmu]]

| od3 = [[1861]]

| do3 = [[1867]]

| panovník3 = [[František Josef I.]]

| předchůdce3 = [[Anton Pergen]]

| nástupce3 = [[Adolf Pratobevera]]

| pořadí4 =

| úřad4 = Člen [[Panská sněmovna|Panské sněmovny]]

| od4 = [[1861]]

| do4 = [[1895]]

| panovník4 = [[František Josef I.]]

| předchůdce4 =

| nástupce4 =

| pořadí5 =

| úřad5 = Člen [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]

| od5 = [[1860]]

| do5 = ?

| panovník5 = [[František Josef I.]]

| předchůdce5 =

| nástupce5 =

| místo narození = [[Vídeň]] <br> {{Vlajka a název|Rakouské císařství}}

| místo úmrtí = [[Vídeň]] <br> {{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}

| choť = (1841) Marie Terezie z Lebzelternu

[[FileSoubor:Heinrich_Reinhart_001.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Josef František Hieronymus Colloredo-Mannsfeld, portrét ze sbírek rakouského parlamentu]]

Narodil se ve Vídni jako jediný syn diplomata a důstojníka hraběte Ferdinanda Colloredo-Mannsfelda (1777–1848) a jeho první manželky Marie Margarety Zieglerové (1779-1840). Vyrůstal na otcovském panství Staatz v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]], studoval filozofii na [[Vídeňská univerzita|vídeňské univerzitě]] a v roce 1831 vstoupil do armády. Dosáhl hodnosti kapitána a v roce 1846 odešel do výslužby. Poté pobýval ve Vídni a připravoval se na převzetí rodového majetku. Po strýci [[František de Paula Gundakar II. z Colloreda-Mannsfeldu|Františkovi]] zdědil v roce 1852 rozsáhlé velkostatky v Čechách a Rakousku. Ještě před převzetím majetku se aktivně zapojil do veřejného života a v [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučním roce 1848]] byl velitelem [[Národní garda (1848)|Národní gardy]] v [[Praha|Praze]]. Později byl poslancem [[Dolnorakouský zemský sněm|dolnorakouského zemského sněmu]] (1861–1867) a v Dolním Rakousku zároveň zemským maršálkem (1861–1867). V letech 1867–1870 byl poslancem [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]]. Jako majitel [[Svěřenství|fideikomisu]] získal v roce 1861 dědičné členství v rakouské panské sněmovně a v letech 1868–1869 byl jejím předsedou. Kromě toho zastával řadu dalších čestných funkcí, byl například prezidentem C. k. zoologicko-botanické společnosti (1862–1895) nebo Zemědělské společnosti ve Vídni (1869–1895). V roce 1856 získal titul [[Císařský komorník|c. k. komořího]] a v roce 1863 byl jmenován [[Tajný rada|tajným radou]]. Za zásluhy obdržel [[Řád železné koruny]] (1859) a [[Císařský rakouský řád Leopoldův|Leopoldův řád]] (1868), nakonec v roce 1873 získal [[Řád zlatého rouna]].<ref>[[František Lobkowicz (genealog)|LOBKOWICZ, František]]: ''Zlaté rouno v zemích českých'' (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 270</ref>

[[FileSoubor:Zámek_Dobříš_29.6.JPG|thumbnáhled|leftvlevo|[[Dobříš (zámek)|Zámek Dobříš]], hlavní rodové sídlo]]

V roce 1852 po bratranci Františkovi převzal rodový majetek v Čechách a Rakousku. Ve středních Čechách zdědil velkostatek [[Dobříš]] s připojenými statky [[Buková u Příbramě|Buková]] a [[Dlouhá Lhota (okres Příbram)|Dlouhá Lhota]]. K velkostatku patřilo 24 286 hektarů půdy a roční výnos v polovině 19. století činil přibližně 24 000 zlatých. Rozloha velkostatku [[Opočno]]<ref>''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', díl VII. Východní Čechy, Praha, 1989; s. 346–347</ref> byla přes 10 000 hektarů půdy a jeho výnos se pohyboval kolem 21 000 zlatých. Hlavním sídlem v Čechách byl [[Dobříš (zámek)|zámek Dobříš]]<ref>''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 60</ref>, kde mimo jiné v roce 1879 pobýval [[korunní princ Rudolf]]. Ve Vídni rodina sídlila v nově postaveném novorenesančním paláci (1865–1868) v ulici Zedlitzgasse. Poté, co se Josefovi podařilo vyrovnat dluhy váznoucí především na Opočně, přistoupil k další velké transakci a v roce 1879 koupil za více než tři milióny zlatých panství [[Zbiroh]] s hrady [[Točník (hrad)|Točník]] a [[Žebrák (hrad)|Žebrák]]. Celková rozloha jeho velkostatků v Čechách tak dosáhla téměř 60 000 hektarů půdy a po krumlovské větvi [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]] byl druhým největším majitelem pozemků. V Rakousku patřil rodině velkostatek se zámkem [[Sierndorf]] na cestě mezi Vídní a Znojmem.