Tor (skalní tvar): Porovnání verzí

V České republice se dokonale vyvinuté izolované skály typu torů vyskytují ve vrcholových oblastech hercynských pohoří, tvořených [[žula|žulami.]]<ref name=":0" /> Ukázkami torů z hlavního hřebene [[Krkonoše|Krkonoš]] jsou [[Dívčí kameny]], [[Mužské kameny]], [[Harrachovy kameny]], [[Svinské kameny]], [[Tvarožník]], v polské části Krkonoš pak [[Polední kameny]] a [[Pielgrzymy]]. Podobně bohaté zastoupení torů je i v oblasti [[Jizerské hory|Jizerských hor]] - např. [[Ořešník]], [[Paličník]], [[Frýdlantské cimbuří]], [[Pytlácké kameny]] i skály na vrcholu [[Jizera (hora)|Jizery]]. S tory se lze setkat i na [[Šumava|Šumavě]], v [[Novohradské hory|Novohradských horách]]<ref>{{Citace periodika
| příjmení1 = Rypl
| jméno1 = Jiří
| titul = Mezoformy periglaciálního zvětrávání ve vybraných vrcholových lokalitách Pohořské hornatiny, geomorfologickém podcelku Novohradských hor
| periodikum = Miscellanea geographica
| ročník = 2004
| číslo = 10
| url = https://kge.zcu.cz/geomorf/magazin/sumava04/contr/rypl.pdf
}}</ref>, v [[Javořická vrchovina|Javořické vrchovině]] či v západočeské [[Rakovnická pahorkatina|Rakovnické pahorkatině]]. Také v pískovcích české křídy se vyskytují skalní tvary typu torů - za všechny lze jmenovat např. [[Popova skála|Popovu skálu]] (565 m n. m.) ve východním výběžku [[Lužické hory|Lužických hor]], asi 4 km jihozápadně od města [[Hrádek nad Nisou]].