Světlo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: ruční vrácení zpět editace z Vizuálního editoru |
m →Viditelná část elektromagnetického spektra: korektury značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 7:
Člověk je schopen vnímat část [[elektromagnetické spektrum|elektromagnetického spektra]] z rozsahu [[frekvence|frekvencí]] přibližně 3,9×10<sup>14</sup> Hz až 7,9×10<sup>14</sup> Hz (390–790 THz), což ve vakuu odpovídá [[vlnová délka|vlnovým délkám]] v rozsahu přibližně 390–760 [[nanometr|nm]] (pro fázovou rychlost (''c''), frekvenci (''f'' ) a vlnovou délku (''λ'') platí vztah <math> c = f \lambda</math>). Člověk od člověka se tento rozsah drobně liší a je odlišný i pro denní (čípkové) a soumrakové (tyčinkové) vidění.
Přesněji řečeno, tento rozsah je viditelným světlem pro člověka. Některé druhy živočichů vnímají rozsah jiný
Rozsah vnímaných vlnových délek je dán především tím, že v oblasti viditelného světla není elektromagnetické záření ze Slunce absorbováno v atmosféře a dopadá na zemský povrch. Je proto využitelné pro živé organismy žijící na povrchu pro zrakové vnímání polohy a rozprostraněnosti. Evolucí se k tomuto účelu vyvinuly příslušné světločivné orgány, jakým je i sítnice lidského oka,
Kvůli potřebě objektivního kvantitativního vymezení viditelných projevů elektromagnetického záření byla vedle sady univerzálních [[radiometrické veličiny|radiometrických veličin]] (pro libovolné elektromagnetické záření) vytvořena sada jednoznačně definovaných [[fotometrické veličiny|veličin fotometrických]] (pouze pro světlo). Odpovídající veličiny obou sad spolu souvisejí a jsou na sebe převoditelné pomocí tzv. [[světelná účinnost#Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin|světelné účinnosti]]. Ta odpovídá průměrnému lidskému vnímání světla a je odlišná pro denní a soumrakové vidění.{{#tag:ref|Přesné vzájemné vztahy [[radiometrie|radiometrických]] a fotometrických veličin [[soustava SI|soustavy SI]] pro fotopické, skotopické i mezopické vidění i vztah k základním [[kolorimetrie (vnímání barev)|kolorimetrickým]] veličinám jsou nedílnou součástí definic fotometrických jednotek a jsou vydány jako doplněk aktuální Příručky SI.<ref name="SI_2019">{{Citace elektronické monografie
Řádek 22:
== Šíření světla ==
Povahu světla se pokoušeli vědci vystihnout dlouhou dobu. Např. [[Platon]] si myslel, že lidské oči jsou aktivními zdroji světla. Jeho pojetí optiky bylo přesně inverzní k dnešní paprskové optice (stejné paprsky, ale opačný směr pohybu světla). Jedním z prvních fyziků v dnešním slova smyslu byl [[Newton]], který chápal světlo jako proud částic v mechanickém smyslu. Teorie ale byla v rozporu s experimentem, neboť podle této teorie docházelo k lomu světla od kolmice dopadu při průchodu světla z opticky řidšího prostředí do opticky hustšího (typicky
Od poloviny [[20. století]] je platná [[teorie]] o [[Dualita částice a vlnění|dualitě částice a vlnění]]. Světlo se tudíž chová jako [[Vlnění|vlna]], která nese [[kvantování|kvantované]] množství [[energie]].
| |||