Stroboskop: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
chyběly závorky značka: nevhodná syntaxe v nadpisu |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 6:
Ke stroboskopickému jevu může dojít všude tam, kde je spojitý [[periodický pohyb]] reprezentován [[Diskrétní|diskrétními]] (nespojitými) vzorky. Lze jej tedy pozorovat za situace, kdy je pohled na jistý děj zprostředkován prostřednictvím konečného a vhodného počtu vzorků tak, že se [[frekvence]] pozorovaného periodického pohybu přiblíží frekvenci zprostředkujícího vzorkování nebo jejímu celočíselnému násobku.
Jednou z jeho manifestací je tzv. ''
== Obsah ==
Řádek 15:
* [[Stroboskopický jev#Vyu%C5%BEit%C3%AD%20stroboskopick%C3%A9ho%20jevu|4 Využití stroboskopického jevu]]
== Vysvětlení
Předpokládejme, že máme k dispozici zdroj přerušovaného světla, tzv. [[stroboskop]] s nastavitelnou [[Frekvence|frekvencí]] vyzařování jednotlivých záblesků. Dále předpokládejme, že v jeho světle pozorujeme předmět rotující šedesáti otáčkami za sekundu. Pakliže zdroj světla nastavíme právě na šedesát záblesků za sekundu, každý záblesk osvětlí rotující předmět v téže fázi jeho pohybu a nám se bude jevit nehybným. Pro názorné zjednodušení předpokládejme, že pozorujeme [[kotouč]] s vyznačeným poloměrem a každý záblesk tuto čáru osvětlí v „horní“ pozici.
Řádek 22:
Zvýšíme-li naopak frekvenci záblesků na 61 za sekundu, každý záblesk osvětlí o něco dřívější pozici a disk se zdánlivě začne pohybovat proti smyslu otáčení.
== Efekt paprskového kola
Současný filmový průmysl pracuje se zařízeními, tedy kamerami a [[Promítací stroj|promítačkami]], která pracují s 24–30 okénky za sekundu. Představme si otáčející se kolo s dvanácti paprsky v záběru. Pakliže se toto otočí např. dvakrát za sekundu, dojde při 24 okénkách za sekundu ke shodě s expozicí snímků na filmovém pásu a divákovi se tato kola budou jevit jakožto nehybná. Pakliže kola nepatrně zrychlí, či zpomalí, dojde ke zdánlivému pomalému pohybu vpřed či vzad.
Řádek 28:
Stroboskopické přerušování světla je typické pro [[Zářivka|zářivková svítidla]], která jsou (stejně jako [[Žárovka|žárovky]]) napájena proudem o frekvenci 50Hz. Ovšem tepelná (tím pádem i světelná) setrvačnost žárovkového vlákna způsobuje, že žárovky „nemrkají“. Toto se netýká zářivek, jejichž světelná emise je založena na jiném principu. Před rozvojem řídící elektroniky bylo běžné, že se výrobní haly osvětlovaly zářivkami nejméně dvou fází proudu (což vede ke střídavému a častějšímu osvětlování prostoru) – touto kombinací se předcházelo případným úrazům, kdy by se v hlučných provozech rotující části strojů mohly zdát být nehybné. Při použití elektronických [[Předřadník|předřadníků]], které napájejí zářivku proudem o frekvenci 30 kHz, není připojování zářivek do více fází nutné.
== Využití stroboskopického jevu
Stroboskopického jevu se využívá kupříkladu při seřizování [[Předstih|předstihu]] u [[Spalovací motor|spalovacích motorů]] (je k tomu potřeba stroboskopická lampa a seřizovací značky).
|