SN 1987A: Porovnání verzí

'''SN 1987A''' je [[supernova]] na okraji [[Mlhovina Tarantule|mlhoviny Tarantule]] ve [[Velký Magellanův oblak|Velkém Magellanově oblaku]] (blízké [[Trpasličí galaxie|trpasličí galaxii]]). Nachází se přibližně 51,4 [[Parsek|kiloparseků]] (168 000 [[Světelný rok|světelných let]]) od [[Země]], tedy tak blízko, že byla na [[Jižní polokoule|jižní polokouli]] viditelná pouhým okem. Je to zatím (2016) poslední pouhým okem pozorovaná supernova od objevu [[SN 1604]], která se ovšem nachází mnohem blíže, přímo v [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráze]]. Světlo ze supernovy SN 1987A přiletělo k Zemi 23. února 1987 a jako první supernova v tomto roce dostala označení "1987A"„1987A“. V květnu dosáhla její [[hvězdná velikost]] hodnoty 3 mag a v dalších měsících postupně klesala. Pro moderní [[astronom]]y to byla první příležitost k podrobnému zkoumání výbuchu supernovy a její pozorování přineslo řadu podrobností o supernovách se zhrouceným jádrem. Zvláště důležité bylo přímé pozorování předpokládaného [[záření gama]] ve formě [[Spektrální čára|spektrálních čar]] [[Radioaktivita|radioaktivních]] [[Atomové jádro|jader]] [[kobalt]]u (⁵⁶Co a ⁵⁷Co). Tím byla radioaktivní energie potvrzena jako zdroj dlouhodobého záření supernovy po jejím výbuchu.