Štír kýlnatý: Porovnání verzí

| jméno = Štír kýlnatý

| obrázek = Euscorpius tergestinus Praha Krč.jpg

| popisek = EuscorpiusŠtír tergestinuskýlnatý, Česká republikaČesko

| velikost obrázku = 258px

| říše = [[živočichové]] (Animalia)

| kmen = [[členovci]] (Arthropoda)

| podkmen = [[klepítkatci]] (Chelicerata)

| třída = [[pavoukovci]] (Arachnida)

| řád = [[štíři]] (Scorpionida)

| čeleď = [[Euscorpiidae]]

| rod = [[Euscorpius|štír]] (''Euscorpius'')

| binomické jméno = Euscorpius tergestinus

| druh popsal = [[C. L. Koch]], [[1837]]

'''Štír kýlnatý''' (''Euscorpius tergestinus'') je druh štíra z rodu ''[[Euscorpius]]'', který se kdysi vyskytoval v [[Česko|ČRČesku]], ale dnes již v ní není prokázán jeho výskyt. Informace o opětovném nálezu štírů dosud nebyly potvrzeny, ale ani oficiálně vyvráceny.<ref>http://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/12150/skorpioni-z-cech-na-slapech-nasli-po-30-letech-ziveho-stira.html</ref> Jeho současný výskyt je poměrně omezený, vyskytuje se v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], [[Itálie|Itálii]], [[Rakousko|Rakousku]] a [[Slovinsko|Slovinsku]], kde je však jeho výskyt limitován jen na malou část území zmíněných států. Podobně jako v Česku, kde je ostrůvek populace na slapské lokalitě, kde se dříve vyskytoval hojně, se vyskytuje na podobné stráni blízko rakouského města [[Kremže]].{{Zdroj?}} Obývá prakticky totožný kontinentální [[Biogeografie|biogeografický rámec]] ve všech pěti zemích svého výskytu.

Tento štír není zas tak běžně chovaný zástupce u nás, ale i tak je svou velikostí a nenáročností chovu velmi atraktivní. Teplota v teráriu by se měla pohybovat od 22°C do 27°C a toho docílíme přitápěním ve formě bodové žárovky či topného kamene. Hodně chovatelů uvádí, že tyto štíry chová při běžné pokojové teplotě a štíry se jim daří i odchovávat. Jako substrát je vhodný [[lignocel]], [[rašelina]] či [[Borka|kousky kůry]] a [[Jehličnatka|hrabanka]]. Na místě úkrytů, kde dobře poslouží kůra, nebo rozbitý květináč. Jako potravu předkládáme [[hmyz]] odpovídající velikosti. Nejvhodnější jsou [[Cvrček domácí|cvrčci]], [[švábi]], [[kobylky]] a [[Červ|červi]]. Odchov těchto štírů je dost podobný ostatním zástupcům téhož rodu.

U [[Vodní nádrž Slapy|Slapské přehrady]] existovala kolonie (dle některých zdrojů dvě kolonie <ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://arachnology.cz/cas/distribution.aspx?l=cz&o=sco&f=Euscorpiidae&s=Euscorpius%20tergestinus&c=gridmap&q=0000&b=elev |datum přístupu=2014-05-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140512215255/http://arachnology.cz/cas/distribution.aspx?l=cz&o=sco&f=Euscorpiidae&s=Euscorpius%20tergestinus&c=gridmap&q=0000&b=elev |datum archivace=2014-05-12 |nedostupné=ano }}</ref>) tohoto štíra, která zahrnovala velký počet jedinců, ale byla zničena při výstavbě hotelu dříve, než se oblast stala předmětem jakékoliv ochrany. Tato lokalita byla místem výskytu dalších vzácných [[Pavoukovci|pavoukovců]] a jižních [[Bezobratlí|bezobratlých]], jako jsou [[Stepníkovití|stepníci]] a [[Kudlanka nábožná|kudlanky]]. Spolu s podobnou lokalitou v [[Kremže|Kremži]] a genetickým analýzám existuje teorie, že se jedná o pozůstatky dřívějšího rozšíření, které bylo drasticky zredukováno [[Doba ledová|dobou ledovou]]. Dříve panovala domněnka o zavlečení člověkem a objevuje se ještě stále i v zahraniční literatuře. Mezi možné zdroje zavlečení se uvádělo dovážení kamene při stavbě hradu [[Karlštejn]], nebo zavlečení chataři. Moderní zavlečení je však velmi nepravděpodobné. Výskyt štírů byl znám již z dob o něco dávnějších a kolonie, přes choulostivost mláďat sdílenou všemi štíry a množství potenciálních nebezpečí a [[Predátor|predátorů]], byla dle svědectví početná a rozsáhlá.<ref>http://casopis.vesmir.cz/clanek/frantisek-kovarik-stiri</ref> Štíři zavlečení do jiných evropských zemí (Belgie, Německo, Švédsko, Nizozemsko či Dánsko) nevytvořili trvale existující a dlouhodobě se rozmnožující [[Kolonie (biologie)|kolonie]], jako ve svých původních oblastech. Synantropní [[Euscorpiusštír flavicaudisžlutoocasý]] se však stal prosperujícím druhem v Anglii, ačkoliv není původní druh anglické přírody. Objevil se zde již v 18. století a během staletí zde zdomácněl, bohužel i jemu hrozí vymření vlivem lidské činnosti.<ref>http://www.ntnu.no/ub/scorpion-files/e_flavicaudis_habitat_france.php</ref>