Břehouš rudý: Porovnání verzí

Přidáno 24 bajtů ,  před 2 měsíci
čeština (když už je odkazováno z titulní stránky...); typografie
(Narovnání přesměrování Carl Linnaeus)
(čeština (když už je odkazováno z titulní stránky...); typografie)
'''Břehouš rudý''' (''Limosa lapponica'') je velký druh [[Bahňáci|bahňáka]] z čeledi [[slukovití]] (Scolopacidae). Tento [[Ptačí migrace|tažný pták]] má výrazně odlišný svatební a prostý šat: zatímco svatební šat je sytě ryšavý s tmavým a světlým kropením, šat prostý je bledě bílý s tmavým kropením. [[Zobák]] je dlouhý, u kořene růžový a u špičky černý a mírně prohnutý směrem nahoru. Nohy jsou tmavé a dlouhé, což břehoušům dobře slouží při pohybu bahnem. Břehouš rudý se podobá příbuznému [[břehouš černoocasý|břehouši černoocasému]], od nějž se liší především jemně proužkovaným ocasem, tmavými letkami bez kontrastních bílých polí, zahnutým zobákem a ve svatebním šatu rezavou celou spodinou těla. Samice břehoušů rudých jsou o trochu větší než samci.
 
Hnízdí v [[tundra|tundře]] a na otevřených rašeliništích v [[tajga|tajze]] od severní [[Skandinávie]] přes [[Sibiř]] až po [[Aljaška|Aljašku]]. [[Snůška|Snůšku]] tvoří čtyři pískově zbarvená [[vejce]], inkubují samec i samice pod dobu 20–24 dní. Na zimu migruje do mírného, subtropického i tropického podnebného pásu obou polokoulí. V Česku protahuje na jaře a na podzim. Během migrace břehouš může během jediného letu překonat tisíce kilometrů a u poddruhu ''baueri'' byl dokonce zaznamenán nejdelší známý migrační let bez přestávky, a sice 12 200 {{formatnum:12200}} km během letu trvajícímtrvajícího 11  dní.
 
Rozlišuje se 5 [[Poddruh|poddruhů]], které se liší areálem rozšíření a menší rozdíly jsou i ve velikosti ptáků a odstínu opeření. Živí červi, [[měkkýši]], [[korýši]], [[Pulec|pulci]] a hmyzem. Stravu občas doplňuje rostlinami a ovocem. Celková populace se k roku 2017 odhadovala na 1,1–1,15 milionu jedinců. Jelikož vykazuje klesající trend, [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] druh hodnotí jako [[Zranitelný taxon|zranitelný]]. K největším hrozbám druhu patří především úbytek přirozeného prostředí (vysoušení močálů, znečištění vody, stavba přehrad), situace je vážná především v oblasti [[Žluté moře|Žlutého moře]], kde se některé poddruhy zastavují na svých migračních cestách.