Moldavská sovětská socialistická republika: Porovnání verzí

Pod vlivem celkového uvolnění v SSSR během [[Perestrojka|perestrojky]] došlo ke vzniku [[Nacionalismus|nacionalistické]] [[Lidová fronta Moldavska|Lidové fronty]], která postupně získala silný vliv. Organizace propagovala odtržení Moldavské SSR od Sovětského svazu a připojení k Rumunsku. 31. srpna 1989 přijal [[Nejvyšší sovět Sovětského svazu|Nejvyšší sovět]] Moldavské SSR Zákon o státním jazyce, který určil jako jediný úřední jazyk [[moldavština|moldavštinu]] psanou latinkou. Tento krok pobouřil nemoldavské obyvatelstvo. Ruská menšina z Podněstří vedená poslancem Nejvyššího sovětu Moldavské SSR [[Igor Nikolajevič Smirnov|I. N. Smirnovem]] požadovala vytvoření Podněsterské autonomní SSR v rámci Moldavské SSR, [[gagauzové]] jednostranně vyhlásili na jihu země [[Gagauzie|Gagauzskou SSR]] nezávislou na Moldavské SSR. Moldavské vedení tyto snahy označilo za protiústavní. 23. června 1990 vyhlásil Nejvyšší sovět suverenitu Moldavské SSR, na což reagovala ruská menšina 2. září toho roku vyhlášením [[Podněstří|Podněsterské Moldavské SSR]] jako svazové republiky Sovětského svazu nezávislé na Moldavské SSR. V březnu 1991 proběhlo v celém Sovětském svazu [[Referendum o zachování Sovětského svazu|referendum o zachování SSSR]], které moldavské vedení bojkotovalo (proběhlo pouze v Podněstří a Gagauzii, kde se pro zachování svazu vyslovilo 98,3% voličů). 27. srpna 1991 Moldavská SSR zanikla. Nejvyšší sovět vyhlásil nezávislou Moldavskou republiku.