František Hála: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m infobox, typografie
Narovnání přesměrování Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová
Řádek 14:
| předchůdce3 =
| nástupce3 = [[Alois Neuman]]
| strana = [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidováKDU-ČSL|ČSL]]
| místo narození = [[Dražovice (okres Vyškov)|Dražovice]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| místo úmrtí = [[Roželov]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
Řádek 23:
| ocenění = [[Medaile Za zásluhy|medaile Za zásluhy]] [[Soubor: CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg |50px|mzz]] 1. stupeň 1995
}}
'''František Hála''' ([[20. červen|20. června]] [[1893]] [[Dražovice (okres Vyškov)|Dražovice]]<ref name="matrikaN">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1322/?strana=124 Matriční záznam o narození a křtu] farnost Dražovice </ref> u [[Vyškov]]a – [[24. srpen|24. srpna]] [[1952]] [[Roželov]]) byl [[římskokatolická církev|římskokatolický]] [[kněz]] a přední politik [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidováKDU-ČSL|Československé strany lidové]] v období [[Třetí Československá republika|třetí republiky]]. Dlouhá léta byl nejbližším spolupracovníkem a věrným podporovatelem lidoveckého předsedy [[Jan Šrámek|Jana Šrámka]]. V poválečných letech [[1945]]–[[1948]] často zastupoval nemocného Šrámka na jednáních vlády a [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]]. Po [[Únor 1948|únorovém převratu]] byl do konce života internován spolu se Šrámkem.
 
== Životopis ==
Řádek 96:
{{Citát|F. Hála by, při své pracovitosti a preciznosti a dalších již zmíněných rysech své osobnosti, mohl být velmi dobrým politikem v době méně převratné a konfliktní, než bylo období 1945–1948.|[[Miloš Trapl]]<ref>Celý odstavec: ''Je tedy možné konstatovat, že F. Hála by, při své pracovitosti a preciznosti a dalších již zmíněných rysech své osobnosti, mohl být velmi dobrým politikem v době méně převratné a konfliktní, než bylo období 1945-1948. V té době však nedokázal včas odhadnout celkové směřování komunistické strany, při velké utajovanosti jejích konečných cílů. Zabránit jejich prosazení však bylo nad síly nejen F. Hály a J. Šrámka, ale i prezidenta Beneše a všech dalších demokratických činitelů nekomunistického tábora.'', viz [[Miloš Trapl]]: ''František Hála - schopný či špatný politik?'', příspěvek v [[Pavel Marek]] a [[Jiří Hanuš (historik)|Jiří Hanuš]] (ed.): ''Osobnost v církvi a politice: Čeští a slovenští křesťané ve 20. století''; CDK, Brno 2006, {{ISBN|80-7325-097-7}} (str. 329-338)</ref>}}
 
Hála byl bezpochyby jeden z nejvýznamnějších [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidováKDU-ČSL|lidoveckých]] politiků předúnorové éry. Názory na jeho přínos, schopnosti a charakter jsou dodnes předmětem vášnivých sporů. Je třeba si uvědomit, že mnohé kritiky zaměřující se na jeho působení ve vládě v letech [[1945]]–[[1948]] jsou založené ideologicky a koncepčně. Hála se [[Jan Šrámek|Šrámkem]] měli vlastní koncepci boje s komunisty (která byla mnohem více Šrámkova, než Hálova), která velela ustupovat, kam až to jde, a vytrvat do voleb v roce 1948, v nichž měli být komunisté poraženi. Antikomunistické křídlo [[Adolf Procházka|Adolfa Procházky]] a [[Helena Koželuhová|Heleny Koželuhové]] žádalo nekompromisní boj od samého začátku. Kritika Hály pochází především z náhledu Procházkova křídla, její oprávněnost je však sporná. Koneckonců, [[Únor 1948|únorový převrat]] byl výsledkem onoho Procházkovým křídlem žádaného přímého střetu a je možno chápat jej chápat jako minimálně náznak toho, že recept antikomunistického křídla nebyl realizovatelný.
 
Hálovi byla vyčítána jeho absolutní věrnost a poddanost Šrámkovi, kterého bezmezně obdivoval, a výrazná nesamostatnost a váhavost ve strategickém rozhodování – byl dobrý vykonavatel zadaného, nikoliv však vůdce ukazující cestu. Na jedné straně se osvědčil jako mistr zákulisních jednání a taktiky vnitrostranického mocenského boje, vynikající organizátor a neobyčejně pečlivý a pracovitý člověk oddaný stranické práci, na druhé straně postrádal dlouhodobý strategický pohled a mezistranický rozhled: nebral v úvahu dlouhodobý nepříznivý dopad některých jinak krátkodobě velmi účinných kroků, neorientoval se dostatečně v mezistranické politice (kterou ovšem, pokud to bylo možné, zcela přenechával Šrámkovi), místy byl přehnaně byrokratický a autoritářský. Ve vládě 1945–1948 mu je vyčítána váhavost, ve vnitrostranických půtkách po druhé světové válce pak už čistý [[machiavellismus]] a unfér metody stranického boje (především vyloučení Koželuhové).