Bělehrad: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Narovnání přesměrování celkem 6 odkazů
→‎Hospodářství: +drobnosti dle ru.wiki
Řádek 218:
Jako jediné město v zemi nad 1 milion obyvatel má Bělehrad dominantní postavení v zemi. Je hospodářským, politickým i kulturním centrem státu.
 
Bělehrad je hospodářsky nejrozvinutější oblastí Srbska. Více než 30 % HDP země se vytváří právě v metropoli, kde je také soustředěno 30 % veškeré pracovní síly. Mezi významné podniky, které v hlavním městě sídlí, patří [[Narodna banka Srbije|Národní banka Srbska]], [[Air Serbia]], Telekom Srbija, Telenor Srbija, Delta Holding a další. V dobách existence socialistické Jugoslávie zde sídlila řada průmyslových podniků, mezi které patřil např. výrobce autobusů [[Ikarbus]], nebo výrobce traktorů a zemědělské techniky [[IMT]]. Na bělehradských předměstích jsou i četné, i když většinou nevelké [[strojírenské závody]] (především na výrobu obráběcích a zemědělských strojů), dále podniky textilní, kožedělné, dřevozpracující, chemické a potravinářské. V okolí města, nedaleko [[Smederevo|Smedereva]] a [[Pančevo|Pančeva]] se nachází rozlehlá průmyslová zóna. Celkově stojí v srbském hlavním městě více než 130 závodů a továren. Historicky zde největší továrnou byl závod společnosti Ivan Ribar, která vyráběla nástroje. Území města Bělehradu zahrnuje rovněž i cca 260 000 ha zemědělské půdy, z níž je 150 000 ha obděláváno. Pěstována je především [[kukuřice]] a [[pšenice]].
 
V Bělehradě sídlí 6924 firem. Rostoucím sektorem je také IT, město se stalo regionálním centrem pro společnosti v této oblasti v [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]]. Nachází se zde vývojářské centrum společnosti [[Microsoft]]. Působí zde i řada dalších mezinárodních společností, jako jsou [[Asus]], [[Intel]], [[Dell]], [[NCR Corporation]], [[Cisco Systems]], [[SAP (společnost)|SAP]], [[Acer (firma)|Acer]], [[Hewlett-Packard]] a [[Huawei]].
 
V období jugoslávské krize (mezi lety [[1991]] až [[2002]]) došlo k značnému nárůstu počtu obyvatel, kteří nevykonávali ekonomickou činnost a byli práceschopní (z 70 na 156 tisíc lidí). 5 % obyvatel pracovalo v prvovýrobě, 27 % v průmyslu a výrobě a zbytek ve službách. Během [[21. století]] se tento trend i nadále intenzifikoval.
 
K [[říjen 2016|říjnu]] [[2016]] činil [[průměrný plat]] v Bělehradě 56 530 srbských dinárů (cca 12 tisíc korun). Statisticky se nejvyšší průměrný plat vyplácel na území místní části [[Surčin]], a to 73 689 srbských dinárů. Podle průzkumu z roku [[2015]] mělo 73 % bělehradských domácností počítač, 65,8 % širokopásmové připojení k [[internet]]u a 73,9 % kabelovou televizi.
 
== Životní prostředí ==