Ivo Váňa Psota: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
vila |
napřímení odkazů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 11:
| citát =
}}
'''Ivo Váňa Psota''' ([[1. květen|1. května]] [[1908]] [[Kyjev]], [[Ukrajina]], tehdy [[Ruské impérium]] – [[16. únor]]a [[1952]] [[Brno]]) byl [[Češi|český]] světově uznávaný [[Tanec|tanečník]], [[Choreografie|choreograf]], divadelní ([[balet]]ní) [[režisér]] a [[učitel|pedagog]].
== Život ==
Narodil se jako '''Ivan Psota''' v Kyjevě, kde pracoval jeho otec. Matka byla učitelkou tance, která po ovdovění v [[Přerov]]ě založila taneční školu a vedla synovy první taneční kroky. Ve studiu tance pokračoval nejprve v Brně a pak v [[Praha|Praze]] u baletního mistra [[Národní divadlo|Národního divadla]] [[Augustin Berger|Augustina Bergera]]. V Národním divadle získal také první angažmá jako sborový tanečník.
V roce [[1926]] se stal [[baletní mistr|baletním mistrem]] a později uměleckým šéfem brněnského [[Národní divadlo Brno|Národního divadla]], kde přijal [[pseudonym]] Ivo Váňa Psota. V Brně si po vzoru své matky otevřel také baletní školu. V roce [[1932]] přijal po sporech v divadle angažmá skupiny [[Original Ballet Russe|Ballet Russe de Monte Carlo]] (jeden z nástupců legendárního souboru [[Ruský balet|Ballets Russes]]), se kterým absolvoval turné po celé [[Evropa|Evropě]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Kanada|Kanadě]] a [[Mexiko|Mexiku]]. V roce [[1936]] se vrátil opět do Brna, kde se roku [[1938]] zasloužil o světovou premiéru baletu ''[[Romeo a Julie (balet)|Romeo a Julie]]'' [[Sergej Prokofjev|Sergeje Sergejeviče Prokofjeva]] – sám tančil titulní postavu Romea. V Brně si tehdy také nechal postavit vlastní dům – funkcionalistickou [[Psotova vila|Psotovu vilu]].
V Brně ho také zastihla [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupace]]. V roce [[1941]] získal po dlouhém úsilí povolení okupačních úřadů vycestovat do [[Spojené státy americké|USA]], kde nejprve přijal angažmá v newyorské [[
Do [[Československo|Československa]] se vrátil v roce [[1947]], kdy opět získal post uměleckého šéfa baletu [[Národní divadlo Brno|Národního divadla]] v Brně, v němž soustředil velkou část nejtalentovanějších mladých tanečnic a tanečníků tehdy nastupující generace. Jednou z nejvýraznějších osobností v této kategorii byla dlouholetá primabalerina a posléze baletní mistrová a asistentka choreografů Věra Vágnerová.<ref>{{Citace periodika
|