Verze z 30. 3. 2021, 13:33 editovat OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 116 686 editací Zakoment. děj, zkusím k tomu někoho sehnat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 5. 2021, 16:49 editovat zrušit editaci Eleiodromos (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 190 editací přepracování značka: možné subjektivní formulace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Pracuje se}} ~~<!--{{Upravit\|závažné věcné chyby v popisu děje a podává zmatený výklad jeho smyslu}}-->~~ {{Infobox - kniha}} '''''Golem''''' je román, který napsal německy píšící pražský autor [[Gustav Meyrink]]. Knižně byl poprvé vydán roku [[1915]], předtím, v letech [[1913]] a [[1914]], vycházel v novinách ''Die weißen Blätter''. Román ~~byl ilustrován~~svými grafikami ilustroval [[Hugo Steiner-Prag~~\|Hugo Steinera~~]]. == Obsah == ~~<!--~~ [[Soubor:"The Book Ibbur", page 7 from the book "Der Golem", illustrated by Hugo Steiner-Prag.jpg\|náhled\|Athanasius Pernath dostává od neznámého „Knihu Ibbur"“ ([[Hugo Steiner-Prag)]]]] ~~{{spoiler}}~~ [[Soubor:Wiki Loves Jules Verne Gustav Meyrink Der Golem 1915 (Gerd Kueveler).jpg\|náhled\|Titulní strana vydání z roku 1915 (Gerd Kueveler)]] ~~== Stručné shrnutí děje ==~~ Počátek 20. století: anonymní vypravěč příběhu si při své návštěvě Prahy před spaním čte knihu o životě Siddhárty Guatamy. Poté upadá do neklidného polospánku a dostává se do snového světa, v němž prožívá události, které se v pražské židovské čtvrti odehrály před více než třiceti lety, tj. před asanací. V tomto snícím stavu na sebe bere identitu řezače drahokamů a restaurátora Athanasia Pernatha, který žil v pražském ghettu na přelomu let 1890/1891 a který po prodělané duševní nemoci postupně získává přístup k vlastní minulosti a ke svému nitru, aby se setkal se sebou samým. V úvodu knihy je líčeno, jak vypravěč těžce usíná a zabývá se filozofickými myšlenkami. Bez souvislostí se dále objeví na dvoře v Hampejské ulici a stává se úplně někým jiným. Následující příběh o rytci Pernathovi je pouze vypravěčovým snem, který byl spuštěn zcela náhodnou výměnou klobouků v místní restauraci. Tato skutečnost se však projeví až na samém konci knihy. Najednou se v Pernathově bytě objeví gentleman, jenž se chová, jako by tam byl doma, ani nepozdraví, ani si nesundá klobouk. Vytáhne z kapsy foliant s kovovým pouzdrem s tím, že iniciála I na začátku kapitoly „Ibbur“ („těhotenství duše“) musí být restaurována. Pernath čte první kapitolu, zatímco návštěvník jako duch náhle mizí. Pernath má brzy podezření, že tento záhadný klient mohl být legendární Golem, o němž se říká, že se v Praze objeví každý třiatřicátý rok. Rabi Löw jej údajně stvořil v roce 1580 z hlíny na břehu Vltavy jako pomocníka, který měl Židy ochránit. ~~== Obsah ==~~ Od této doby se řezači drahokamů život vymkne z rukou. Zapojuje se do četných intrik a pronásledují ho halucinace, bludy a podivné věci, kterým nedokáže porozumět. Je zapleten také do pomsty iniciované medikem Charouskem proti obchodníkovi s haraburdím Aaronu Wassertrumovi, jehož nemanželským synem student je. Seznámí se rovněž s archivářem Hillelem, jenž se objeví vždy, když Pernath potřebuje pomoc, a do jehož krásné dcery Mirjam se zamiluje. Pernath se objeví v ghettu a na vlastní kůži zjišťuje, že obyvatelé této části města jsou lidé divných a zkažených mravů. V ghettu potkává mnoho dalších postav, například chudého studenta medicíny Charouska, od kterého se dovídá o špatných činech místního vetešníka Wassertruma, jehož Charousek tak z duše nenávidí a nikdo neví proč. Potkává také rudovlasou prostitutku Rosinu a své přátele Prokopa, Vrieslandera a Cvacha. Zjišťuje, že i ghetto má svou světlou stránku – archiváře Šemaju Hillela a jeho dceru Mirjam, do které se zamiluje. Jednoho dne dostane na opravu knihu Ibbur, ale neví, od koho ji dostal, ale později zjišťuje, že ten, kdo knihu přinesl, je mu velmi podobný. Následně se od Charouska dovídá o tom, že vetešník zavraždil svého syna. Dále se Pernath ocitá se svými přáteli v hospodě, kteří mu vyprávějí legendu o Golemovi. Tajnou cestou, která vede z pokoje domu, se dostane do domu, ve kterém prý sídlil samotný Golem. Z důvodu podezření z loupežné vraždy je zatčen a v nelidských podmínkách vězení držen téměř rok. Ve vězení se dovídá, že byl udán vetešníkem, který byl během jeho věznění krutě zavražděn. Když byl zproštěn obvinění, vrátil se domů, ale zjišťuje, že je celé židovské ghetto přestavováno a dům, v němž žil on a jeho opora Hillel s Mirjam, je zpola stržen. Bydlí tedy v domě, kde sídlil Golem, ale zanedlouho při fantastických představách a slyšinách v domě náhle vypukne požár. Pernath se spouští po laně dolů a uvidí v okně o patro níž Hillela a Mirjam. V tu chvíli se s ním lano utrhne a skutečný vypravěč se probouzí ze spánku, v němž prožívá život tohoto člověka. Vypravěč se ihned vydává do ghetta a zjišťuje, že věci ze snu jsou skutečné, potkává postavy ze svého snu a dovídá se i to, že rytec skutečně žil před třiceti lety. Vydá se do Zlaté uličky, vrátí sluhovi vyměněný klobouk a na okamžik spatří Pernatha s Mirjam, jenž je jeho dvojníkem. V komoře v sousedním domě najde Pernath padací dveře a ocitne se v zamřížované „místnosti bez přístupu“, v níž rozpoznává Golemům domov. Vybaví se mu tarotová karta pagát, kterou před mnoha lety sám namaloval a najednou nabude dojmu, že se vidí v rohu místnosti sedět naproti Golemovi. Golem se mu jeví jako lidský dvojník a Pernath je naplněn touhou a nadějí, že dosáhne svého vykoupeného, nesmrtelného já. V důsledku komplotu obchodníka s haraburdím Aarona Wassertruma je Pernath obviněn z vraždy a musí jít do vězení, kde se již vzdává všech nadějí, než je po šesti měsících neočekávaně propuštěn. Tehdy zjistí, že část ghetta, ve které žil, už byla zničena. Marně hledá své staré přátele. Nové místo najde v domě s „místností bez přístupu“, který podle tamního domovníka již neexistuje. Když v domě vypukne požár, spustí se ze střechy, přičemž věří, že oknem o patro níž viděl Hillela a Mirjam. Lano se však přetrhne a on spadne na chodník. {{spoiler}} Když se vypravěč znovu probudí, najde zaměněný klobouk s vyšitým jménem „Athanasius Pernath“. Při svých pokusech klobouk vrátit objevuje v „realitě“ další stopy toho, co se mu zdálo. Závěr, při němž sám vypravěč narazí na svého dvojníka, jímž je Pernath („Je mi jako bych se viděl v zrcadle, tak podobný je jeho obličej mé vlastní tváři.“), ho ponechává v nejistotě o reálnosti toho, co zažil. {{endspoiler}} == Styl == ~~-->~~ Golem Gustava Meyrinka je považován za klasiku fantastické literatury. Román není adaptací golemovské ságy v užším smyslu, ale spíše impresionistickým snem na pozadí této ságy. Titulní postava se v románu samotném neobjevuje. Otázka, do jaké míry získává podobu golema vypravěč sám, zůstává otevřená. ~~== Externí odkazy ==~~ == Zajímavosti == Postava studenta medicína Innozenze Charouska je inspirována pražským šachistou Rudolfem Charouskem (1873–1900). == Filmové adaptace == Žádný ze tří filmů o Golemovi od Paula Wegenera není filmovým zpracováním Meyrinkova románu, a to ani ten nejznámější z nich: Golem z roku 1920. Tyto filmy se zabývají samotnou židovskou golemovskou ságou, stejně jako film Le Golem od Juliena Duviviera z roku 1936. Naopak film Golem od Piotra Szulkina z roku 1979 je filmovou adaptací Meyrinkova románu. == Odkazy == === Reference === {{Překlad\|de\|Der Golem\|209675153}} <references /> === České překlady === * ''Golem''. Překlad Bořivoj Prusík. Vydání autorisované. V Praze: F. Topič, 1916. 304 stran. Topičovy dobré knihy přeložené; 6. * ''Golem''. Překlad [[Eva Pátková]]. 3. vyd., (V Lidovém nakl. 1.). Praha: Lidové nakladatelství, 1971. 251 s., [12] l. obr. příl. "M" knihy; sv. 17. * ''Golem''. Překlad Jiří Mlíkovský. V Československém spisovateli vyd. 1. [Praha]: Československý spisovatel, 2010. 266 s. ISBN 978-80-87391-42-6. * ''Golem''. Překlad [[Hanuš Karlach]]. Vydání první. Voznice: Leda, 2020. 387 stran. Démanty literatury. ISBN 978-80-7335-652-1. === Literatura === * {{Citace kvalifikační práce \| příjmení = Bernhard \| jméno = Andreas \| instituce = Johann Wolfgang Goethe-Universität \| odkaz na instituci = Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt \| titul = Gustav Meyrinks "Der Golem" - Untersuchungen zur Erzählstruktur \| url = http://publikationen.ub.uni-frankfurt.de/frontdoor/index/index/docId/4302 \| typ práce = Diplomová práce \| vedoucí = Volker Bohn \| odkaz na vedoucího = \| místo = Frankfurt am Main \| rok vydání = 1992 \| počet stran = 136 \| strany = \| datum přístupu = 2021-05-14 \| poznámka = \| jazyk = de }} * {{Citace sborníku \| příjmení = \| jméno = \| autor = \| odkaz na autora = \| titul = Meyrink, Gustav: Golem \| příjmení sestavitele = Macura \| jméno sestavitele = Vladimír \| odkaz na sestavitele = Vladimír Macura \| sborník = Slovník světových literárních děl. 2, M-Ž \| vydavatel = Odeon \| odkaz na vydavatele = Odeon (nakladatelství) \| místo = Praha \| rok vydání = 1988 \| isbn = \| url = \| kapitola = \| strany = 52–53 }} * {{Citace elektronické monografie \| příjmení = Šimečková \| jméno = Marta \| odkaz na autora = \| titul = Nadčasový mystický román jménem Golem \| url = https://www.vaseliteratura.cz/pro-dospele/379-golem6 \| datum vydání = 2009-08-12 \| datum aktualizace = \| datum přístupu = 2021-05-14 \| vydavatel = Vaseliteratura.cz }} * {{Citace elektronického periodika \| příjmení = Wistrand \| jméno = Sten \| odkaz na autora = \| titul = Gustav Meyrink’s The Golem. A Sensationalist Shlock Novel or an Esoteric Vision of the World? \| periodikum = LIR.journal \| odkaz na periodikum = \| vydavatel = \| odkaz na vydavatele = \| ročník = 2020 \| číslo = 12 \| typ čísla = Nr. \| datum vydání = 2020 \| datum přístupu = 2021-05-14 \| strany = 11–52 \| url = https://ojs.ub.gu.se/ojs/index.php/LIRJ/article/view/4873 \| jazyk = en }} === Externí odkazy === * {{commonscat}} * {{Wikizdroje\|dílo=Golem (překlad Prusík)}}

Golem (román): Porovnání verzí