Piktové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m drobné opravy/úpravy
odkaz na N místo poznámky
Řádek 5:
O životě Piktů se nám toho příliš nedochovalo. Byl to jediný národ ostrova, který nebyl v období Římské invaze nikdy podroben.
 
Prostřednictvím [[Artušovské legendy|artušovských legend]] se dozvídáme, že [[Vortigern]], bájný král Britů ([[Britonové|Britonů]]),<ref group="pozn.">Pro původní obyvatele římské a pořímské Británie moderní angličtina souhrnně používá termín „''Britons''“, tedy „Britoni“, na rozdíl od současných Britů, tedy „''Brits/British''“; termín „Britoni“ v češtině zdomácněl jenom částečně, někdy je používán jako ekvivalent slova „Britoni“ běžnější termín „britští Kelti“.</ref> si na pomoc v boji proti Piktům a [[Skotové (kmen)|Skotům]] (což byl ve starých dobách název pro Iry) pozval na pomoc dva [[Jutové|jutské]] bratry [[Hengest a Horsa|Hengesta a Horsu]], kteří jej nakonec zradili a zahájili [[Germáni|germánskou]] invazi do Británie. Zda je legenda o bratrech pravdivá, nemůžeme s jistotou prokázat. Z tohoto příběhu však vyplývá, že Piktové představovali pro Britony vážnou hrozbu, se kterou se nedokázali sami vypořádat.
 
V otázce víry se předpokládá, že Piktové měli [[animismus|animistické]] či [[polyteismus|polyteistické]] náboženství, podobně jako Keltové. Časem byli však i oni [[Christianizace|christianizováni]]. Zajímavý příběh se váže ke [[Svatý Kolumba|sv. Kolumbovi]], světci, který stál dle tradice za christianizováním národa Piktů. Údajně se střetl s příšerou z řeky [[Ness]], která terorizovala místní obyvatelstvo. Kolumba se pokřižoval a svatými slovy zahnal příšeru zpět do řeky odkud přišla, a zachránil přitom chlapce. To udělalo na Pikty velký dojem a následně přijali křesťanství. Tento příběh dnes slouží jako základ zrození legendy o [[Lochnesská nestvůra|příšeře]] z [[Loch Ness]]. Dokončení christianizace se datuje do konce [[6. století]].
Řádek 29:
== Jazyk ==
Jazyk Piktů ([[piktština]]) se nedochoval. Známá jsou pouze místní jména a jména lidí vytesaná na kamenech. S největší pravděpodobností šlo o [[Keltské jazyky|keltský jazyk]] z p-keltské (britonské) větve, vzdáleně příbuzný dnešní [[Velština|velštině]].<ref>Forsyth, K. (2006), Koch, John T., ed., "Pictish Language and Documents", Celtic culture: A historical encyclopedia, Volume 1, Santa Barbara, California: ABC-CLIO, Inc. F</ref>
 
== Poznámky ==
<references group="pozn. " />
 
== Reference ==