Panská jednota: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 2:
 
== Zakládající členové panské jednoty v roce 1394 ==
[[OtaJindřich z BergovaRožmberka]], [[Jindřich Starší z RožmberkaHradce]], [[Jindřich StaršíVilém z HradceLandštejna]] (všichni tři pocházeli z mocného rodu Rožmberků), [[BřeněkOta zez SkályBergova]](v Čechách usedlý německý šlechtic), [[JindřichBřeněk Berkaze z HohenštejnaSkály]], [[VilémJindřich Berka z LandštejnaHohenštejna]], [[Jan Michalec z Michalovic]], [[Boreš mladší z Bečova a Rýzmburka]], [[Boček z Kunštátu]] zvaný Poděbrad
 
|== Odboj proti králi ==
Panská jednota vedla v letech [[1394]] - [[1402]] otevřený odboj proti králi. Václav byl dvakrát zajat držen v internaci ([[1394]], [[1402]]-[[1403]]), v druhém případě dokonce ve [[Vídeň|Vídni]]. Během této doby pronikli členové panské jednoty, která se významněvýrazně rozšířila po prvním zajetí do významných zemských úřadů. Roku [[1397]] na [[Karlštejn|Karlštejně]] osobně napadli dva členové panské jednoty pod vedením Hanuše II. Opavského přímo v jednacím sále čtyři blízké královy rádce a zabili je. Tento čin zůstal nepotrestán. Útočníci Václavovi vysvětlili, že oběti usilovali o jeho život, a král se s tímto vysvětlením spokojil.
 
Na rozdíl od odbojné šlechty, která se postavila před více než sto lety proti [[Přemysl Otakar II.|Přemyslu Otakaru II.]], mohla se panská jednota opřít o další členy vládnoucí dynastie. Bylo jich hned několik, mladší nevlastní Václavovi bratři uherský král [[Zikmund Lucemburský]] a [[Jan Zhořelecký]] a jejich bratranci, moravští Lucemburkové, Jošt a Prokop, kteří po smrti svého otce [[Jan Jindřich Lucemburský|Jana Jindřicha]] obdrželi titul moravských markrabí. Zatímco ctižádostiví politici Jošt a Zikmund se spojili s panskou jednotou, Prokop se na stranu revoltující šlechty nikdy nepřidal a Jan Zhořelecký jako jediný pomohl Václavovi v době prvního zajetí.