Quintus Horatius Flaccus: Porovnání verzí

Nedlouho po své smrti se Horatius stal římským školním autorem. Ve [[středověk]]u byl dobře znám především jako básník moralizující, z jehož díla bylo možné čerpat mnohá ponaučení. Četly se především ''Listy'' a ''Satiry''. Na jeho proslulost a postavení ve školní tradici ukazuje i [[Božská komedie|''Božská'' ''komedie'']], kde se Horatius nachází mezi básníky v předpeklí. Jako [[LyrikaLyrická poezie|lyrik]] byl oslavován a imitován už od [[renesance]] (počínaje [[Francesco Petrarca|Petrarcou]]) zejména u francouzských básníků. Nepostradatelným vzorem [[Klasicismus|klasicistní]] literatury byla skladba ''De'' ''arte'' ''poetica'', na níž se odkazovalo v poetice a literatuře. Největší oblibě se Horatius těšil zřejmě v 18. století. Vliv měl nepochybně také na českou poezii, v období [[Národní obrození|národního obrození]] ho například jako jeden z antických vzorů použil [[Antonín Jaroslav Puchmajer]].