Verze z 28. 3. 2021, 09:47 editovat VasekPav (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 16 760 editací →‎Geologie a geomorfologie: Nová výška u Ládví dle Zeměměřického úřadu. značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 5. 2021, 00:50 editovat zrušit editaci PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 675 editací Narovnání přesměrování Ostrožna Přejít na další porovnání →
Řádek 147: Území náleží ke [[Staré sídelní území\|staré sídelní oblasti]], prakticky souvisle obývané po tisíciletí. Vyvýšená místa jako např. [[Slánská hora]], [[Homolka (Stehelčeves)\|Homolka]] u [[Stehelčeves\|Stehelčevsi]], [[Řivnáč (Pražská plošina)\|Řivnáč]], [[Šárecké hradiště\|Šárka]], [[Butovické hradiště\|Butovice]] či [[Zámky]] u Bohnic bývala významnými středisky v předhistorických dobách. V Pražské plošině se nacházejí [[eponym]]ní lokality kultur [[Řivnáčská kultura\|řivnáčské]] a [[Knovízská kultura\|knovízské]]. Otevřená [[Pražská kotlina]] přitahovala osídlení odedávna. Díky tomu, že umožňovala pozvolný přístup do jinak strmého údolí řeky [[Vltava\|Vltavy]] a snadný [[brod]] přes řeku se stala křižovatkou dálkových obchodních cest a postupně i politickým centrem země. Pražská plošina představuje vlastní jádrovou oblast českého státu; nejstarší [[Přemyslovci\|přemyslovská]] [[hradiště]], výšinného typu, se rozkládala na zdejších [[~~Ostrožna~~Skalní ostroh\|ostrožnách]] ([[Levý Hradec]] nad levým břehem Vltavy) a [[Budeč (hradiště)\|Budeč]] nad soutokem [[Zákolanský potok\|Zákolanského]] a [[Týnecký potok\|Týneckého potoka]]). Též [[Pražský hrad\|Praha]] (tj. Pražský hrad), založená jen o málo později, využila přirozeného návrší, dnes zvaného [[Opyš (Praha)\|Opyš]]. Z pozdějších přemyslovských hradišť se v popisované oblasti nacházejí též [[Vyšehrad]] (na ostrožně mezi Vltavou a [[Botič]]em) a [[Libušín (hradiště)\|Libušín]] (na ostrožně mezi [[Knovízský potok\|Knovízským]] a Libušínským potokem). == Galerie ==

Pražská plošina: Porovnání verzí