Wikipedista:Vlkos1681/Pískoviště2: Porovnání verzí

[[File:Elisabetta Sirani - Portia wounding her thigh.jpg|thumb|left|''Zraněná Portia Wounding Her Thigh'', 1664 at, Collezioni d'Arte e di Storia della [[Fondazione Carisbo]], Bologna]]

Tento obraz je často chápán zjako ukázka ženské perspektivy. ObrazNa sepochmurném skládápozadí z pochmurného pozadíukazuje aPortii velkéoděnou červenědo oděnévýrazně Portiečervené s nožem nad již krvácejícím odhaleným stehnem. Mnoho feministických vědkyň to považuje za obraz ženy se silnou vůlí. Podle Plútarcha, původního vypravěče příběhu o Portii, která si poranila stehno, si Portia velmi ublížila, aby dokázala svému manželovi Brutovi, že se může podílet na jeho břemenu a tajemstvích. Záměrem bylo přesvědčit jejího manžela o její síle vůle. Moderní vědci však reflektují, jak tento obraz nemusí být ve svém poselství tak feministický, jak si jej ostatní interpretovali. Moderní vědci tvrdí, že nutnost sebepoškozování k prokázání síly vůle ženy za účelem přístupu k myšlenkám jejího manžela zpochybňuje takové feministické čtení. Kromě toho je v Portinině odhaleném stehně, uvolněném rouchu, připraveném noži a hadí čelence skrytá sadomasochistická sexualita. Sedmnácté století bylo plné temných, sexuálních, násilných a znepokojivých obrazů, takže není divu, že si Sirani zvolila těžkou uzavřenou atmosféru s temným osvětlením a bohatými barvami. Tento způsob reprezentace odráží jejího učitele, Guida Reniho, na rozdíl od Artemisie Gentileschi, jejíž práce je často zastavena proti Siraniho. Na tomto obraze Sirani potvrzuje Reniinu zastřešující sexuální ideologii, zatímco Gentileschiho práce to často narušovala.