Remilitarizace Porýní: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplněny informace. značka: editace z Vizuálního editoru |
Narovnání přesměrování 7. března,První československá republika |
||
Řádek 4:
Po první světové válce rozhodlo [[Společnost národů|Společenství národů]], že levý břeh od [[Rýn]]a bude obsazen jednotkami západních mocností. Ve 20. letech se vojska stáhla pod podmínkou, že proběhne demilitarizace oblasti. Po převzetí moci [[nacismus|nacisty]] v roce [[1933]] se Hitler rozhodl obsadit Porýní. Akce proběhla v roce 1936, přestože v té době nebyla [[Wehrmacht|německá armáda]] dostatečně připravená na případný konflikt. Proklamovaný důvod tohoto porušení článků 42, 43 a 44 [[Versailleská mírová smlouva|versailleské mírové smlouvy]] bylo [[francouzsko-sovětské spojenectví]] z května [[1935]], neboť tím prý [[Francouzi]] porušili [[Locarnské dohody|locarnské smlouvy]]. Dle názoru britských historiků se rovněž Hitler tímto aktem pokoušel odvrátit pozornost veřejnosti od probíhající hospodářské krize v Německu.
V sobotu [[7. březen|7. března]] [[1936]] za úsvitu vykročily jednotky německého Wehrmachtu, avšak v silném zmatku a dezorganizaci. Pěchota nedostala jediný ostrý náboj, dělostřelectvo jediný granát a letecké kulomety žádné střelivo. Do 11. hodiny dosáhla německá vojska řeky Rýnu. Do 11:00 dorazili na linii Rýn a tři prapory šly na druhou stranu. Když německé průzkumné jednotky objevily, že se na německo-francouzské hranici shromažďují tisíce francouzských vojáků, von Blomberg prosil Hitlera, aby stáhl své jednotky. Hitler se zeptal Blomberga, zda Francouzi překročili hranici, jakmile se ujistil, že se tak nestalo, nařídil Blombergovi, aby počkal, až tak učiní.
V [[Paříž]]i náčelník [[Francie|francouzského]] generálního štábu [[Maurice Gamelin|Gamelin]] uvedl, že bez mobilizace francouzské armády nebude možné reagovat. Nakonec ale k mobilizaci nedošlo. Jedním z důvodů bylo, že se za necelý měsíc konaly [[Volby do Národního shromáždění Francouzské republiky 1936|volby do Národního shromáždění]]. Británie předala německému velvyslanci diplomatický protest, kterému se ale Německo odmítlo podvolit. Britská veřejnost si válku či roztržku s Německem rovněž nepřála.<ref>https://www.nationalarchives.gov.uk/education/resources/german-occupation/</ref>
Pro Francii se jednalo o strategický problém. V případě konfliktu se svým východním sousedem by mohla prakticky bez boje postoupit až 50 kilometrů hluboko do německého území. Zkracovala zároveň vzdálenost nezbytnou pro dosažení území svých spojenců, například [[První
Přesně za dva roky Hitler pohltil Rakousko, šest měsíců poté české Sudety a za dalšího půl roku zbytek ČSR.
| |||