Valenční elektron: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
verze 19151892 uživatele 176.97.9.131 (diskuse) zrušena - odkazy už v textu jsou
značka: vrácení zpět
Narovnání přesměrování kationt,aniont
Řádek 7:
Chemické prvky se dělí na ''[[blok s|s]]'', ''[[blok p|p]]'', ''[[přechodné kovy|d]]'' a ''[[vnitřně přechodné kovy|f-prvky]]'' podle umístění jejich valenčních elektronů v&nbsp;orbitalech. Prvky ''s'' a ''p'' se také nazývají nepřechodné prvky, jejich valenční elektrony (nebo orbitaly) jsou pouze v&nbsp;jediné – poslední vrstvě (slupce) obalu atomu – jde o skupiny I.A (1) až VIII.A (17) a počet valenčních elektronů (orbitalů) těchto prvků odpovídá číslu skupiny. Jako přechodné prvky se označují ''d-prvky''. Jejich valenční elektrony (orbitaly) zahrnují poslední a část předposlední vrstvy obalu atomu, jde o skupiny I.B až VIII.B (3 až 10). Zde číslo skupiny odpovídá počtu valenčních elektronů jen u části prvků. Jako vnitřně přechodné se označují f-prvky, které mají valenční elektrony (orbitaly) v&nbsp;posledních třech vrstvách obalu atomu. Obecně je elektronová konfigurace valenčních elektronů s-prvků ns<sup>1,2</sup>, p-prvků ns<sup>2</sup>, np<sup>1 až 6</sup>, d-prvků ns<sup>2</sup>, (n–1)d<sup>1 až 10</sup>, kde n je číslo poslední vrstvy obalu atomu (číslo periody, v&nbsp;níž je prvek v&nbsp;periodické soustavě prvků, nejvyšší hodnota kvantového čísla orbitalů daného atomu). Rozdělení prvků za pomoci typu valenčních orbitalů je možné konkretizovat až na označení jednotlivých skupin (sloupců) prvků periodické soustavy. Jsou tak známy s<sup>1</sup> a s<sup>2</sup> prvky, p<sup>1</sup> až p<sup>6</sup> prvky, d<sup>1</sup> až d<sup>10</sup> prvky a f<sup>1</sup> až f<sup>14</sup> prvky.
 
Valenční elektrony může atom prvku potenciálně použít pro tvorbu chemické vazby. Hlavní typ chemické vazby – [[kovalentní vazba]] – se vytváří především s&nbsp;využitím nespárovaných valenčních elektronů, tedy těch, které jsou ve valenčních orbitalech umístěné jednotlivě. Prvek tak nemusí (a někdy ani nemůže) využít pro tvorbu kovalentních vazeb všechny valenční elektrony. Příkladem takových prvků jsou vzácné plyny (třeba He), které mají valenční elektrony v&nbsp;orbitalech výhradně spárované a mohou je jen výjimečně rozdělit. Helium a neon proto téměř netvoří chemické vazby. Některé prvky mohou část nebo všechny valenční elektrony odštěpit a vytvořit [[Kation|kationt]]y (zejména reaktivní [[kovy]]), reaktivní [[nekovy]] mohou do valenčních orbitalů naopak elektrony přijmout a vytvořit [[Anion|aniont]]y. Tato schopnost souvisí s&nbsp;[[elektronegativita|elektronegativitou]] prvku, při velkém rozdílu elektronegativit mezi vázanými atomy vzniká [[iontová vazba]].
 
== Související články ==