Kostel svatého Jakuba Většího (Přelouč): Porovnání verzí

'''Kostel svatého Jakuba Většího''' v [[Přelouč|Přelouči]] se nachází severně Masarykova náměstí. Jedná se o [[Gotika|gotický]], [[Barokní architektura v Česku|barokně]] přestavěný kostel, v místě původně [[Románský sloh|románské]] stavby kostela. Je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka České republiky]].<ref>https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jakuba-18058743</ref>

Z původní [[Románský sloh|románské]] stavby z 12. století (1163?) na místě dnešní [[sakristie]] je zachován fragment obloučkového [[Vlys|vlysu]] na severní straně [[Kněžiště|presbytář]]e kostela. Kolem roku [[1261]], kdy se Přelouč stává městem, byl vystavěn kamenný [[Gotická architektura v Česku|gotický]] kostel.<ref>https://husitstvi.cz/galerie/pamatky-a-mista/prelouc-mista-souvisejici-s-dobou-husitskou/</ref> [[první písemná zmínka|První písemný doklad]] o kostele a faře je [[listina (diplomatika)|listina]] z roku 1351, kdy byla fara přiřazena k [[Diecéze litomyšlská|litomyšlské diecési]]. V roce [[1397]] papež [[Bonifác IX.]] přivtělil přeloučskou faru k [[Opatovický klášter|opatovickému klášteru]], tuto inkorporaci potvrdil v roce [[1403]], kdy kostel s farou byly povýšeny na převorství v čele s převorem. Z roku [[1515]] je dochován zvon Jakub o váze 886 kg. Po požáru v roce [[1641]], kdy se zřítil gotický strop, byl barokně přestavěn v roce [[1646]] a dostal nový oltář. Do roku [[1680]] se využíval v okolí kostela hřbitov, zbytky hřbitovní zdi byly odstraněny roku 1882. Z roku [[1692]] pochází barokní [[varhany]], jejichž autorem je Abraham Starek z Lokte. V letech 1732-1734 byla na severní straně kostela přistavěna kaple. K další úpravě lodi došlo ve 2. polovině 18. století a v roce [[1782]] byly zhotoveny [[Josef Kramolín|Josefem Kramolínem]] nástropní fresky s výjevy ze svatojakubské [[Legenda|legendy]] na třech obloucích barokně zaklenutého stropu. Na západní straně byla v roce 1782 přistavena věž. Budova nové fary byla postavena roku [[1809]] po požáru města. V roce [[1860]] byl přestavěn presbytář podle návrhu architekta [[František Schmoranz starší|Schmoranze]], o dva roky později byl pořízen nový [[hlavní oltář]] a dva [[boční oltář|pobočné oltáře]]. Roku 1884 byl kostel zrestaurován a znovu vysvěcen, z tohoto roku pochází dřevěná [[kazatelna]] od řezbáře Jan Kokeše ze Škrovádu u Slatiňan. V roce 2003 byla v [[sakristie|sakristii]] objevena freska zobrazující [[Petr (apoštol)|sv. Petra]] a [[Pavel z Tarsu|sv. Pavla]] z dílny [[Mistr Theodorik|mistra Theodorika]] kolem roku 1400. Při [[archeologický výzkum|archeologickém výzkumu]] v roce [[2008]] byla odhalena románská zeď původního kostela.<ref>https://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/kostry-deti-nasli-v-centru-mesta20080529.html</ref>