Wikipedista:Vlkos1681/Pískoviště2: Porovnání verzí

Elisabetta Sirani vytvořila více než 200 obrazů, 15 leptů a stovky kreseb, což z ní dělá mimořádně plodnou umělkyni, zejména s ohledem na její předčasnou smrt.<ref>Modesti records a number of the paintings, prints, and drawings in her catalogue.</ref> Z těchto stovek kreseb se asi čtvrtina týká známých kreseb nebo tisků.ref name=":1">{{Cite journal|last=Bohn|first=Babette|date=1 January 2004|title=Elisabetta Sirani and Drawing Practices in Early Modern Bologna|jstor=1554659|journal=Master Drawings|volume=42|issue=3|pages=207–236}}</ref>Sirani si vedla pečlivý seznam a záznamy o svých obrazech a o tom, kdo je zadal od roku 1655, což je zaznamenáno v biografii Malvasia. Mnoho z jejích obrazů je podepsáno.<ref name=":0">Malvasia 1678, Vol II, 467-76 and Italian Women Artists, 241.</ref> Své obrazy sirani na rozdíl od svých mužských protějšků podepisovala. Důvodem mohla být obava aby její práce nebyla zaměňována s prací jejího otce. Její podpis byl také způsobem dokázat svou invenci, jež jí podle umělecké historičky Ann Sutherland Harrisové odlišovala od ostatních italských umělkyň.<ref>{{Cite journal|last=Harris|first=Ann Sutherland|date=1 January 2010|title=Artemisia Gentileschi and Elisabetta Sirani: Rivals or Strangers?|jstor=40605234|journal=Woman's Art Journal|volume=31|issue=1|pages=3–12}}</ref> Obdivuhodná byla i rychlost s jakou malovala své obrazy. Namalovala tolik děl, že mnozí pochybovali, že je namalovala sama. Aby tato obvinění vyvrátila, pozvala dne 13. května 1664 své žalobce, aby sledovali, jak na jedno sezení namaluje portrét.<ref>{{Cite book|title=Women Artists: An Illustrated History|last=Heller|first=Nancy|publisher=Abbeville Press|year=1991|pages=33}}</ref>▼

Její práce zahrnuje řadu témat, včetně historických a biblických příběhů, často představujících ženy, [[alegorie]] a portréty. Sirani byla také první umělkyní, která se specializovala na historickou malbu, styl, který následovala řada malířek, včetně těch, které učila.<ref name=":1" /> Svou specializací na historickou malbu se velmi lišila od ostatních malířek té doby. Ty obvykle malovaly pouze zátiší. V roce 1657 přijala první významnou veřejnou zakázku v Bologni od Daniele Granchi, představené [[Kartuziánský řád|kartuziánského]] kostela Certosa di Bologna.<ref name=":1" />▼

[[File:LaMadonnaSirani.jpg|left|thumb|''Zasněná Madonnas malým Ježíšem '', olej na plátně, 85 x 69 cm, 1664]]▼

Namalovala nejméně 13 [[Oltářní obraz|oltářních obrazů]], včetně obrazu "Křest Krista " pro kartuziánský klášter "Certosa di Bologna" v roce 1658.<ref name="Modesti, 5">Modesti, 5.</ref> Kolem roku 1660 se začala intenzivně zaměřovat na malé obrazy zbožnosti, zejména na kompozice ''Panna s dítětem'' a ''Svatá rodina'', které byly nesmírně oblíbené u soukromých sběratelů.<ref>Italian Women Artists, 241.</ref> Malovala obrazy pro krále, kardinály, knížata, vévody, obchodníky a akademiky z celé Evropy.<ref>Modesti, 4.</ref> Sirani se stala skutečnou celebritou, její ateliér navštěvovali diplomaté, političtí vůdci a šlechtici.<ref>''Italian Women Artists'', 241-48.</ref>▼