Ivan Alexandr: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
KhamulBot (diskuse | příspěvky)
m →‎top: Robot: napřímení šablony za použití AWB
Narovnání přesměrování Balkánský poloostrov
Řádek 3:
'''Ivan Alexandr''' také '''Jan Alexandr''' ({{vjazyce|bg}} ''Иван Александър'') ({{Nejisté datum|narození}} - [[17. únor]]a [[1371]]) byl [[Bulhaři|bulharský]] [[Seznam bulharských panovníků|car]] v letech 1331/1332 až 1371. Pocházel z [[Loveč (Bulharsko)|Loveče]] a za panovníka byl prohlášen v roce 1331, poté co byl ze země vyhnán car [[Ivan Štěpán]]. Byl pokrevním příbuzným svého předchůdce cara [[Michal Šišman|Michala Šišmana]].
 
Období jeho vlády se neslo ve znamení bojů proti [[Byzantská říše|Byzantské říši]]. Dobyl několik pevností v [[Trácie|Trácii]] a v [[Rodopy]]. V létě roku 1332 bulharská armáda vyhrála bitvu u města [[Rusokastro]] a byzantský panovník [[Andronikos III.]] byl přinucen podepsat mírovou smlouvu. Vztahy mezi Byzantskou říší a [[Bulharsko|Bulharskem]] nebyly dobré a tak v letech 1341–1347 se Bulharsko zamíchalo do občanské války z Byzancí. I vztahy se [[Srbsko|Srbskem]] se zhoršovaly. Car Ivan Alexander za své vlády téměř ztratil území [[Dobrudža|Dobrudžského regionu]], když si neudržel podporu místní šlechty a despotové na jihozápadě země bojovali mezi sebou. Opakované bitvy s Byzancí vyprazdňovaly státní pokladnu a ničily ekonomiku země. V té době se ve [[Vidinská oblast|Vidině]] konala korunovace. [[Ivan Stracimir]], prvorozený syn Ivana Alexandra, byl korunován na cara. Tento stav využila [[Osmanská říše]] a začala expanzi na [[Balkánský poloostrovBalkán|Balkán]]. V roce 1352 Osmané dobyli pevnost Cîmpu a obsazovali jihovýchodní část země. Car Ivan Alexander byl proti těmto nájezdům zcela bezmocný a nebyl schopen postavit proti nepříteli schopnou armádu. O dva roky později Osmané pokračovali v postupu. V bojích padl druhý syn Ivana Alexandra, [[Michael Asen IV.]] Od roku 1354 byly boje mezi Bulhary a Osmanskou říší častější. Car se marně snažil odvrátit nebezpečí diplomacií a vstupem do krátkodobých svazů se sousedními zeměmi. V roce 1355 se syn byzantského panovníka [[Andronikos IV.]] oženil s dcerou cara Ivana Alexandra, [[Kera Tamara|Kerau Tamarou]]. V zápisu ze svatby se dochoval citát ''„Tato svatba bude výhodná pro křesťany: Bulhary a Byzantince a neštěstím pro Turky: pohany.“'' Svaz mezi těmito dvěma křesťanskými státy však nebyl tak silný, aby odvrátil vojska sultána [[Murad I.|Murada I.]] V roce 1364 Turci napadli Byzantskou říši. Ta jejich tlak nevydržela a utrpěla porážku. Pak Turkům stálo v cestě do střední Evropy už jen Bulharsko. Bulharský car nemohl proti dobře vyzbrojené osmanské armádě postavit žádnou armádu a panovníci ze sousedních křesťanských zemí carovi odmítli pomoc, takže Murad obsadil téměř celou oblast Trácie. Mírová smlouva, kterou car podepsal, pouze zpomalila turecký postup. Ivan Alexander se ještě snažil spolu s Byzantinci bojovat a získat zpět pevnosti u [[Černé moře|Černého moře]]. Později však byla země napadena i z druhé strany – uherský král obsadil oblast severozápadního Bulharska. V této situaci car Ivan Alexandr na začátku roku 1371 zemřel.
 
{{Autoritní data}}