Karel Havlíček Borovský: Porovnání verzí

=== Mládí a činnost před rokem 1848studia ===

Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z [[Horní Cerekev|Horní Cerekve]]. V dětství žil ve vesnici [[Havlíčkova Borová|Borová]] na Vysočině a v [[Havlíčkův Brod|Německém Brodě]], kam se rodina v roce 1830 přestěhovala.<ref name="Beránková, 1980"/> Jeho otec měl zde na náměstí živnost (dnes je v tomto domě muzeum se stálou expozicí věnovanou životu a dílu Karla Havlíčka Borovského). V devíti letech odešel na rok do [[Jihlava|Jihlavy]], kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v [[Havlíčkův Brod|Německém Brodě]] gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Osobní [[zbožnost]] a také touha po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vedly 19letého Havlíčka k vstupu do pražského [[Arcibiskupský seminář v Praze|kněžského semináře]]. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Zejména pro svůj příklon k ruštině, v níž byla viděna schizmatická východní ortodoxie, byl [[9. září]] [[1841]] ze semináře vyloučen (strávil tam tedy od října 1840 dohromady necelý rok; v jeho hodnocení mu jistě nepřialynepřidaly ani jeho epigramy a žertíky, stejně jako slabý prospěch).<ref name="Morava, 1991, s. 20-22."/> a stalStal se až do konce života nekompromisním kritikem [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]]. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti.<ref name="Drašner, 2003"/> Zprvu byl vlivem [[Ján Kollár|Jána Kollára]] a dalších přátel zastáncem [[rusofilství]] a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském [[Ruské impérium|Rusku]], kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – ''Obrazy z Rus''.<ref name="Doležal, Rusko"/>