Ivan Ajvazovskij: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění a úprava článku, galerie, zdroje, překlad
značky: možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru
→‎Život: Oprava pravopisu
značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android
Řádek 10:
 
=== Mládí a studium ===
Poté, co se Konstantin Gajvazovski (1771–1840) přestěhoval do [[Feodosija|Feodosije]], vzal si za ženu místní [[Arméni|Arménku]] Repsimé (1784–1860). Měli tři dcery a dva syny. Synové se jmenovali Hovhannes a Sargis (ten později v klášteře přijal jméno Gabriel). Nejprve se obchodní záležitosti Gajvazovskému dařily, ale během [[epidemie]] [[mor]]u v roce [[1812]] přišel na mizinu. Proto dětství umělce probíhalo v bídě. Díky svému uměleckému talentu byl však přijat na [[simferopol]]ské [[gymnázium]] a v roce 1833 dostal stipendium na [[Carská akademie umění|Carskou akademii umění]] v [[Petrohrad]]ě. Jeho učiteli byli [[Maxim Vorobjov]], [[Philippe Tanneur|Philippe Tanner]] a [[Alexandr Sauerweid|Alexandra Sauerweida]], který vedl třídu bojové námořní malby. Hovhannes (Ivan) projevil výrazný talent především jako krajinář a malíř mořských scenérií. V roce 1837 byl jeho obraz ''Klid na moři (Штиль)'' oceněn zlatou medailí a bylo rozhodnuto umožnit mu dvouletý studijní pobyt na [[Krym|Krymu]]. Pracoval podle přírody, avšak plátna dokončoval v ateliéru.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerie
| periodikum = www.rodon.cz
Řádek 30:
V letech1840–1844 Ajvazovskij pobýval v [[Itálie|Itálii]], zejména v [[Sorrento|Sorrentu]] a maloval obrazy s biblickými tématy a krajiny. Obraz na téma vzniku světa s názvem ''Chaos'' koupil papež [[Řehoř XVI.]] pro Vatikánské sbírky. Navštívil [[Francie|Francii]], kde obdržel zlatou medaili Pařížské akademie umění, [[Německo|Německo,]] [[Spojené království Velké Británie a Irska|Velkou Británii]] a další země. Začal být uznáván za nejlepšího mistra námořní tématiky v Evropě. Jeho díla chválil [[William Turner]]. <ref name=":1" /> Stal se členem uměleckých akademií v [[Řím|Římě]], [[Paříž|Paříži]], [[Florencie|Florencii]], [[Amsterdam|Amsterdamu]] a [[Stuttgart|Stuttgartu]].
 
V roce 1844 se AjvazovskiíjAjvazovskij vrátil do Ruska jako slavný umělec. Stal se oficiálním malířem Hlavního námořního štábu, v roce 1845 se zúčastnil velké námořní expedice k břehům [[Malá Asie|Malé Asie]], která ho inspirovala k vytvoření řady obrazů s námětem moře a výhledů na [[Konstantinopol]]. Od roku [[1847]] byl profesorem na petrohradské Ruské akademii umění.
 
=== Život ve Feodosiji ===
Řádek 39:
Na vlastní náklady postavil novou budovu pro feodosijské muzeum starožitností s památníkem [[Pjotr Kotljarevskij|Petra Kotljarevského]], která však byla zničena během 2. světové války. Díky svým zásluhám o archeologii se stal plnoprávným členem ''[[Oděsa|Oděského]] spolku pro historii a památky''.
 
Často cestoval po [[Rusko|Rusku]], [[Blízký východ|Blízkém Východě]], [[Afrika|Africe]] a jednou navštívil i [[Severní Amerika|Severní AmericeAmeriku]], kde maloval Niagarské vodopády. V roce 1857 vytvořil AivazovskijAjvazovskij na umělecké výstavě v Paříži sérii čtyř krajin s názvem ''Bohatství Ruska'', za které byl jako první ruský umělec jmenován rytířem [[Řád čestné legie|řádu čestné legie]]. Jako jeden z prvních ruských umělců organizovat výstavy svých obrazů nejen v Petrohradě a Moskvě, ale také v hlavních městech evropských států, stejně jako v mnoha provinčních městech Ruska. Během života uspořádal 125 autorských výstav.
 
Jeho kariéra byla velmi úspěšná, obdržel mnoho řádů a vyznamenání. Získal vysokou hodnost v ruském námořnictvu. V roce 1864 mu car udělil dědičný šlechtický titul.
Řádek 50:
V roce 1848 se Ajvazovskij oženil s Julií Grevesovou, dcerou anglického lékaře, který sloužil v ruské armádě. Po 12 letech se rozešli a Julia se přestěhovala do Petrohradu. Jejich manželství bylo oficiálně zrušeno až v roce 1877. Měli čtyři dcery a několik Ajvazovského vnoučat se později prosadilo jako malíři.
 
Druhou manželkou byla Anna Sarkisová-Burnazjanová (*1856–†1944), původem Arménka. Ajvazovskij se s ní setkal v roce 1882 a byl uchvácen její krásou. O čtyřicet let mladší vdovu po známém feodosijském obchodníkovi si vzal v roce 1883 a žili spolu až do jeho smrti v roce 1900.
 
== Dílo ==