Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi: Porovnání verzí

Narodil se jako nejstarší syn [[Gerhard ze Zbraslavi|Gerharda ze Zbraslavi]] zřejmě těsně před rokem 1210. [[První písemná zmínka]] o něm pochází z roku 1232. V roce 1233 se účastnil bojů mezi [[Václav I.|Václavem I.]] a babenberskými vojsky. Král Václav I. se mu odvděčil tím, že mu ještě téhož roku udělil titul [[Moravský maršálek|maršálka]]. V roce 1238 byl jmenován znojemským purkrabím. Své postavení zužitkoval při sňatku s [[Eufémie z Křižanova|Eufémií]], dcerou velmože [[Přibyslav z Křižanova|Přibyslava z Křižanova]], po němž později zdědil rozsáhlé statky. Roku 1252 Boček získal titul hraběte z [[Pernegg (Dolní Rakousy)|Perneggu]]. Téhož roku založil [[Žďár nad Sázavou (klášter)|cisterciácký klášter ve Žďáru]]. V roce 1254 se účastnil křížové výpravy do Pruska. Angažoval se ve vysoké politice a významnou měrou přispěl k proslulosti svého rodu. Ve starší literatuře byl dokonce považován za zakladatele rodu [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|pánů z Kunštátu]]. Zemřel v prosinci roku 1255.

Boček se zřejmě narodil těsně před rokem 1210 jako nejstarší syn moravského šlechtice [[Gerhard ze Zbraslavi|Gerharda ze Zbraslavi]]. V pramenech je poprvé uváděn v listopadu 1232, kdy jako ''filius Gerardi'' (syn Gerhardův) svědčil na darovací [[listina (diplomatika)|listině]] moravského markraběte [[Přemysl (moravský markrabě)|Přemysla]] určené pro jeho kaplana Řehoře. V listině byl zařazen na konec horní poloviny, což dokládá, že již v této době patřil k významným moravským šlechticům. Svou kariéru Boček podobně jako jeho otec zahájil právě u markraběte Přemysla, jenž byl bratrem krále [[Václav I.|Václava I.]] Přemysl a Václav však neměli příliš přátelské vztahy, a to pro Bočka i Gerharda znamenalo neustálé manévrování mezi oběma bratry.<ref>{{Citace monografie