Ivan Ajvazovskij: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Nositelé Řádu čestné legie; přidána Kategorie:Rytíři Řádu čestné legie za použití HotCat |
doplnění a úprava článku, galerie, zdroje, překlad značky: možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - umělec}}
'''Ivan Konstantinovič Ajvazovskij''' ({{Vjazyce2|ru|Иван Константинович Айвазовский}}, {{Vjazyce2|hy|Հովհաննես Կոնստանդինի Այվազովսկի}}, [[29. červenec|29. července]] [[1817]], [[Feodosija]] – [[2. květen|2. května]] [[1900]], Feodosija) byl ruský [[malíř]] [[Arméni|arménského]] původu, známý především svými [[Marina (malířství)|malbami moře]],
== Původ rodu Ajvazovských ==
Hovhannes (Ivan) Konstantinovič
Publikace, které vznikly ještě za umělcova života, mluví jeho slovy o tom, že jeho předkové byli také [[Turci|tureckého]] původu. Podle těchto publikací byl jeho děd synem tureckého velitele vojska; když byl dítětem a ruská vojska obsazovala [[Azov]] ([[1696]]), zachránil mu život jakýsi Armén, který jej dal pokřtít a adoptoval jej. Když umělec zemřel ([[1901]]), jeho biograf N. N. Kuzmin ve své knize napsal tento příběh, ale o otci umělce odkazuje na dokument bez názvu z archivu Ajvazovského.
== Život
[[Soubor:Aivazovsky - Large raid in Kronstadt.jpg|náhled|vlevo|Přístav [[Kronštadt]]]]▼
=== Mládí a studium ===
Poté, co se Konstantin
| titul = Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerie
| periodikum = www.rodon.cz
| url = https://www.rodon.cz/zivotopisy-umelcu/Ajvazovskij-Ivan-Konstantinovic-12
| datum přístupu = 2021-05-11
}}</ref> Vzniklo mnoho velmi úspěšných krymských scenérií. V roce 1839 se vrátil do Petrohradu, kde mu byl udělen certifikát o zdárném ukončení akademie. V Petrohradě přijal ruské jméno Ivan a později si na radu svého bratra poruštil příjmení na Ajvazovskij. <ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
| příjmení2 = Grézl
| jméno2 = Jaromír
| titul = Přemožitelé času sv. 9
| vydavatel = Mezinárodní organizace novinářů
| místo = Praha
| rok vydání = 1989
| kapitola = Ivan Ajvazovskij
| strany = 98-101
}}</ref> V roce [[1839]] namaloval Ajvazovskij na žádost velitele [[Kavkazské pobřežní pásmo|kavkazského pobřežního pásma]] generála [[Nikolaj Rajevskij|Nikolaje Rajevského]] obraz ''Výsadek jednotky v údolí Subaši''. Obraz získal ruský [[car]] [[Mikuláš I. Pavlovič]]
V letech1840–1844 Ajvazovskij pobýval v [[Itálie|Itálii]], zejména v [[Sorrento|Sorrentu]] a maloval obrazy s biblickými tématy a krajiny. Obraz na téma vzniku světa s názvem ''Chaos'' koupil papež [[Řehoř XVI.]] pro Vatikánské sbírky. Navštívil [[Francie|Francii]], kde obdržel zlatou medaili Pařížské akademie umění, [[Německo|Německo,]] [[Spojené království Velké Británie a Irska|Velkou Británii]] a další země. Začal být uznáván za nejlepšího mistra námořní tématiky v Evropě. Jeho díla chválil [[William Turner]]. <ref name=":1" /> Stal se členem uměleckých akademií v [[Řím|Římě]], [[Paříž|Paříži]], [[Florencie|Florencii]], [[Amsterdam|Amsterdamu]] a [[Stuttgart|Stuttgartu]].
[[Soubor:Battle of Sinop.jpg|náhled|''Bitva u Sinope'' (1853)]]▼
V roce 1844 se Ajvazovskiíj vrátil do Ruska jako slavný umělec. Stal se oficiálním malířem Hlavního námořního štábu, v roce 1845 se zúčastnil velké námořní expedice k břehům [[Malá Asie|Malé Asie]], která ho inspirovala k vytvoření řady obrazů s námětem moře a výhledů na [[Konstantinopol]]. Od roku [[1847]] byl profesorem na petrohradské Ruské akademii umění.
=== Život ve Feodosiji ===▼
▲V roce [[1839]] namaloval Ajvazovskij na žádost velitele [[Kavkazské pobřežní pásmo|kavkazského pobřežního pásma]] generála [[Nikolaj Rajevskij|Nikolaje Rajevského]] obraz ''Výsadek jednotky v údolí Subaši''. Obraz získal ruský [[car]] [[Mikuláš I. Pavlovič]]. V roce 1844 se Ajvazovskij stal oficiálním malířem Hlavního námořního štábu, od roku [[1847]] byl profesorem na petrohradské Ruské akademii umění. Byl též členem evropských akademií ([[Řím]], [[Florencie]], [[Amsterdam]] a [[Stuttgart]]).
Od roku [[1845]] žil ve Feodosiji, kde si postavil dům na městském nábřeží. Ajvazovskij hodně cestoval, několikrát do roka ho povinnosti zavedly do Petrohradu, ale Theodosii považoval za své domovské město. Aktivně se zabýval záležitostmi města, jeho uspořádáním, napomáhal jeho rozkvětu. Za vydělané peníze založil školu umění, která se nakonec stala jedním z uměleckých center [[Nové Rusko (historické území)|Nové Rusi]], a
[[Soubor:Aivazovsky Ivan.jpg|náhled|Národní obrazová galerie ve Feodosiji pojmenovaná po Ivanu Ajvazovském|vlevo]]▼
[[Soubor:Aivazovsky's tomb.JPG|náhled|Ajvazovského hrob]]
Na vlastní náklady postavil novou budovu pro feodosijské muzeum starožitností s památníkem [[Pjotr Kotljarevskij|Petra Kotljarevského]], která však byla zničena během 2. světové války. Díky svým zásluhám o archeologii se stal plnoprávným členem ''[[Oděsa|Oděského]] spolku pro historii a památky''.▼
Často cestoval po [[Rusko|Rusku]], [[Blízký východ|Blízkém Východě]], [[Afrika|Africe]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]]. V roce 1857 vytvořil Aivazovskij na umělecké výstavě v Paříži sérii čtyř krajin s názvem ''Bohatství Ruska'', za které byl jako první ruský umělec jmenován rytířem [[Řád čestné legie|řádu čestné legie]]. Jako jeden z prvních ruských umělců organizovat výstavy svých obrazů nejen v Petrohradě a Moskvě, ale také v hlavních městech evropských států, stejně jako v mnoha provinčních městech Ruska. Během života uspořádal 125 autorských výstav.
▲=== Život ve Feodosiji ===
▲Od roku [[1845]] žil ve Feodosiji, kde za vydělané peníze založil školu umění, která se nakonec stala jedním z uměleckých center [[Nové Rusko (historické území)|Nové Rusi]], a [[Galerie umění|galerii]] ([[1880]]). Stal se zakladatelem [[Kimmerijská malířská škola|Kimmerijské malířské školy]]. Byl iniciátorem výstavby železniční trati Feodosija – [[Džankoj]], která byla dokončena v roce [[1892]]. Aktivně se zabýval záležitostmi města, jeho uspořádáním, napomáhal jeho rozkvětu. Zajímal se o [[Archeologie|archeologii]] a věnoval se otázkám [[Ochrana památek|ochrany památek]] na Krymu. Zúčastnil se výzkumu více než 80 [[Kurgan (archeologie)|kurganů]]. Část přitom nalezených předmětů se nyní nachází v [[petrohrad]]ské [[Ermitáž]]i.
Jeho kariéra byla velmi úspěšná, obdržel mnoho řádů a vyznamenání. Získal vysokou hodnost v ruském námořnictvu. V roce 1864 mu car udělil dědičný šlechtický titul.
▲Na vlastní náklady postavil novou budovu pro feodosijské muzeum starožitností s památníkem [[Pjotr Kotljarevskij|Petra Kotljarevského]]. Díky svým zásluhám o archeologii se stal plnoprávným členem ''[[Oděsa|Oděského]] spolku pro historii a památky''.
Ve Feodosii vznikla Ajvazovského nejlepší díla ''Devátá vlna, Duha, Černé moře, Vlna, Mezi vlnami'' a další. Většinu děl už vytvářel v ateliéru, využíval svou vynikající vizuální paměť a zpracovával zážitky a vjemy z předchozích cest. <ref name=":0" /> V posledních letech života se soustředil především na malířskou tvorbu.
▲[[Soubor:Aivazovsky Ivan.jpg|náhled|Národní obrazová galerie ve Feodosiji pojmenovaná po Ivanu Ajvazovském]]
[[Soubor:Aivazovsky - Portret of wife, Anna Burnazyan-Sarkisova.jpg|náhled|Ajvazovského portrét manželky Anny (1882)]]
Ajvazovskij zemřel na krvácení do mozku při tvorbě obrazu ''Výbuch turecké lodi''. Je pohřben ve Feodosiji, v hradbě středověkého arménského kostela [[Surb Sarkis]]. V roce 1903 vdova po umělci Anna Burnazjanová nechala na hrob svého manžela instalovat náhrobek ve tvaru sarkofágu ve tvaru velkého bloku bílého mramoru s nápisem ve staroarménštině. ▼
=== Osobní život ===
▲Ajvazovskij zemřel při tvorbě obrazu ''Výbuch turecké lodi''. Je pohřben ve Feodosiji, v hradbě středověkého arménského kostela [[Surb Sarkis]].
V roce 1848 se Ajvazovskij oženil s Julií Grevesovou, dcerou anglického lékaře, který sloužil v ruské armádě. Po 12 letech se rozešli a Julia se přestěhovala do Petrohradu. Jejich manželství bylo oficiálně zrušeno až v roce 1877. Měli čtyři dcery a několik Ajvazovského vnoučat se později prosadilo jako malíři.
Druhou manželkou byla Anna Sarkisová-Burnazjanová (*1856–†1944), původem Arménka. Ajvazovskij se s ní setkal v roce 1882 a byl uchvácen její krásou. O čtyřicet let mladší vdovu po známém feodosijském obchodníkovi si vzal v roce 1883 a žili spolu až do jeho smrti v roce 1900.
== Dílo ==
[[Soubor:Aivazovsky - Aivazovsky with friends.jpg|náhled|Vlastní vyobrazení Ajvazovského a jeho přátel, 1893]]Ivan Konstantinovič Ajvazovskij maloval převážně mořské krajiny a námořní bitvy. Oblíbeným tématem jeho děl byla pobřežní města na [[Krym]]u. Maloval také obrazy na biblická a historická témata, především z arménských dějin a portréty blízkých přátel a členů rodiny.
V jeho dílech se zvláště v počátcích objevovaly prvky romantismu, což se projevovalo ve volbě námětů, koloritu a snaze o dokonalé linie. Od klidných, idylických obrazů postupně přešel k dramatickému ztvárnění rozbouřeného moře a živlů. Vynikal schopností zpracovat světelné efekty vznikající při osvětlení rozbouřeného moře slunečním nebo měsíčním světlem. Pokračoval v tradici ruského krajinářství začátku devatenáctého století a fakticky založil novou školu [[Marinismus|marinismu]], ve které zanechal svůj vlastní neopakovatelný otisk.
Celkem umělec vytvořil více než 6 000 děl, z toho asi 4000 mořských námětů. <ref name=":1" />
== Odkaz ==
Podle jeho závěti připadla obrazová galerie, kterou založil v roce 1880 ve svém domě, jako dar městu Feodosiji.
== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Aivazovsky Chaos 1841.jpg|Chaos (1841)
▲
Soubor:Ревель Айвазовский.jpg|Reval-Tallin (1845)
Soubor:Aivazovsky NinthWave.png|Devátá vlna (1850)
Soubor:Ivan Konstantinovich Aivazovsky - Calm Waters.jpg|Silný vítr (1856)
Soubor:Picture "anger of the seas" by Aivasovsky.jpg|Hněv moře (1886)
</gallery>
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|ru|Айвазовский, Иван Константинович|17398}}
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons|Иван Константинович Айвазовский}}
| |||