Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky: Porovnání verzí

verze 19816274 uživatele Caletkap (diskuse) zrušena, opakované odstraňování informací
značky: odstraněna reference nevhodná syntaxe v nadpisu ruční vrácení zpět revertováno
(verze 19816274 uživatele Caletkap (diskuse) zrušena, opakované odstraňování informací)
značka: vrácení zpět
{{Infobox - organizace
| název = Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.
| obrázek = IEM CASUEM_04.jpg
| zkratka = ÚEM AV ČR (IEM CAS)UEM
| motto = Biomedicínským výzkumem k efektivní diagnostice a léčbě
| sídlo = Vídeňská 1083, Praha 4
| lídr titul = ředitel
| lídr jméno = Ing. [[Miroslava Anděrová, CSc.]]
| rozpočet = 0,2 mld CZK
| počet zaměstnanců = 223
| počet zaměstnanců = 100
| ocenění = EU Centre of Excellence (1998 - 2004)
}}
 
'''Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.''', je veřejná výzkumná instituce, součást [[Akademie věd České republiky]].<ref>{{Citace elektronického periodika
== Úvod ==
'''Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.''' (zkr. ÚEM AV ČR) je jedním z 54 výzkumných pracovišť [[Akademie věd České republiky]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rejstřík veřejných výzkumných institucí
| periodikum = rvvi.msmt.cz
 
== Zaměření ==
Ústav je centrem základního biomedicínského výzkumu v oblasti buněčné biologie, vývojové toxikologie, [[neurobiologie]], [[neurofyziologie]], [[neuropatologie]] a teratologie, molekulární [[epidemiologie]], molekulární [[farmakologie]], imunofarmakologie, výzkumu rakoviny, molekulární [[embryologie]], kmenových buněk a tkáňových náhrad. Ústav také zajišťuje výuku neurověd na lékařských fakultách Univerzity Karlovy. Ústav je také partnerem několika [[spin-off]] společnosti na využití kmenových buněk, např. Bioinova a Epona Cells, které sídlí v Inovačním biomedicínském centru (IBC) 350 metrů od budovy UEM.
Ústav experimentální medicíny AV ČR '''je uznávaným centrem základního biomedicínského výzkumu v České republice'''. Je primárně zaměřen na základní a integrující výzkum v biomedicíně. Zejména se jedná o oblasti buněčné neurofyziologie, regenerace nervové tkáně, neurochemie, neurofyziologie sluchu, buněčné a vývojové biologie, genetické toxikologie a epigenetiky, nanotoxikologie, epidemiologie, molekulární biologie nádorů, tkáňového inženýrství, plasticity buněčného jádra a funkčního uspořádání biomembrán.
 
V Ústavu pracuje 100 zaměstnanců (stav k 31. 12. [[2013]]<ref>{{Citace elektronické monografie
Výzkumný program v ÚEM pokrývá současné trendy oboru a umožňuje interdisciplinární přístupy k řešení závažných otázek v biomedicíně. Vědečtí pracovníci ústavu aktivně spolupracují s řadou významných národních i mezinárodních partnerů. Výsledkem výzkumu probíhajícím na půdě ústavu jsou již aplikovatelné výsledky v oboru ochrany životního prostředí, neurověd, regenerativní medicíny, farmakologie a diagnostických metod.
| titul = Výroční zpráva za rok 2013.
| url = http://iem.cas.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/lifesci/uem/institute/annual-reports/uem-vyrocni-zprava-2013-brozura.pdf
| vydavatel = UEM AV ČR
| datum přístupu = 2014-09-28
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150120230753/http://iem.cas.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/lifesci/uem/institute/annual-reports/uem-vyrocni-zprava-2013-brozura.pdf
| nedostupné = ano
| datum archivace = 2015-01-20
}}</ref>). Ústav je členěn na několik dále popsaných vědeckých oddělení.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Vědecká oddělení
| url = http://iem.cas.cz/institute/organisation-structure/
| vydavatel = UEM ústav AV ČR
| datum přístupu = 2014-09-28
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150120223730/http://iem.cas.cz/institute/organisation-structure/
| nedostupné = ano
| datum archivace = 2015-01-20
}}</ref> Výsledkem výzkumu probíhajícím na půdě ústavu jsou již aplikovatelné výsledky v oboru ochrany životního prostředí, neurověd, regenerativní medicíny, farmakologie a diagnostických metod. V současné době má ústav 10 samostatných vědeckých oddělení a jednu laboratoř.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Archivovaná kopie
| url = http://www.iem.cas.cz/institute/index.html
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150225171959/http://www.iem.cas.cz/institute/index.html
| datum přístupu = 2015-02-25
| datum archivace = 2015-02-25
| nedostupné = ano
}}</ref>
 
== Členění ústavu ==
Výsledky výzkumu jsou vysoce hodnoceny i na mezinárodní úrovni - svědčí o tom udělený status Centra excellence EU – MEDIPRA v letech 1998 - 2004, účast pracovníků ústavu v projektech 6. a 7. rámcového programu EU a rozsáhlá domácí a mezinárodní spolupráce. V ústavu rovněž pracují zahraniční postgraduální studenti financovaní z grantů EU i ze mzdových prostředků ústavu. Ústav je zařazen do projektu Evropské unie ENI-NET, který sdružuje excelentní evropské ústavy v oblasti neurověd. Je také sídlem komise biomedicíny pro obhajoby titulu DSc.
=== Oddělení neurověd ===
 
Zde jsou studovány mechanismy onemocnění [[centrální nervová soustava|CNS]], poranění mozku a míchy, užití [[kmenová buňka|kmenových buněk]] a biomateriálů v jejich léčbě. Dále jsou studovány iontové změny a difúzní parametry v CNS v průběhu fyziologických a patologických stavů, nesynaptický přenos v CNS, receptory a iontové kanály, funkce [[neuroglie|gliových buněk]].
V současné době má ústav '''11 samostatných vědeckých oddělení'''. Nedílnou součástí všech vědeckých oddělení ÚEM jsou studenti doktorského studia. Významnou měrou se podílejí nejen na vědecké práci, ale v konečném výsledku rovněž na publikační aktivitě ústavu.
 
== Historie ==
Ústav byl oficiálně založen v roce 1975 sloučením čtyř vědeckých laboratoří, které vznikly o dvacet let dříve. Tři z nich byly přidruženy ke klinickým oddělením Univerzity Karlovy, tj. k Oddělení plastické chirurgie, Oddělení oftalmologie a Oddělení otorhinolaryngologie. Čtvrtá laboratoř byla úzce spjata s Oddělením histologie na 1. lékařské fakultě UK se zaměřením na buněčné ultrastruktury. Pod vedením uznávaných profesorů Buriana, Kurze, Přecechtěla a Wolfa, se laboratoře etablovaly v  lékařském světě a významně přispívaly k uznání československého lékařského výzkumu i na mezinárodní úrovni. Tyto čtyři laboratoře, přestože intelektuálně silné a poměrně dobře vybavené, doplácely na svou izolovanost a nedostatek možností ke spolupráci. Proto došlo ke spojení těchto laboratoří a založení Ústavu experimentální medicíny v rámci Československé akademie věd.
 
Otolaryngolog, '''prof. MUDr. Vlastimil Kusák, DrSc.''' byl jmenován jeho prvním ředitelem (1975–1984). Výzkumné spektrum zakládajících čtyř pracovišť bylo později rozšířeno přizváním skupiny imunologů do ústavu (MUDr. Jiřího Fraňka a MUDr. Karla Nouzy), a založením Laboratoře pro výzkum vlivu mykotoxinů na zdraví ve východních Čechách (Olešnice, Orlické hory).
 
V sedmdesátých a osmdesátých letech se profil ústavu vytříbil, zvláště po přesunu většiny laboratoří do budovy v Legerově ulici a následným jmenováním '''prof. MUDr. Jiřího Elise, DrSc.''' ředitelem (1984–1990). Oblasti výzkumu byly rozšířeny o výzkum buněčného jádra a jadérka, zejména v krevních buňkách, s využitím elektronové mikroskopie, mapování morfologie nukleových kyselin, morfologii a imunohistochemii štítné žlázy a slinivky, mechanismy lokální imunity, zkoumání rakovinné imunity a reakce transplantátu u příjemce, biochemii a histochemii oka, korneální patologii a testování kontaktních čoček, morfologii vnitřního ucha a její změny pod vlivem hluku, elektrofyziologii centrálního sluchového systému, základy genotoxicity a teratologie, studium mechanizmů normálního a patologického vývoje obličeje, ústní dutiny a zubů, epidemiologii rozštěpových vad a rovněž testování mykotoxinů.
 
Zatímco některé skupiny a jednotlivci dosáhli vysoké úrovně vědecké práce, ústav jako celek trpěl roztříštěností výzkumných témat, nedostatkem vnitřní komunikace a dalšími překážkami charakteristickými pro sedmdesátá a osmdesátá léta dvacátého století.
 
Na začátku devadesátých let vedlo několik souběžných událostí ke sladění vědeckého zaměření ústavu a jeho lidského potenciálu. Tyto procesy zahrnovaly nejen změny politické situace v zemi, ale také významné oživení ústavu. V roce 1990 byl ředitelem jmenován '''prof. MUDr. Richard Jelínek, DrSc.''', vedoucí laboratoře teratologie (1990–1994). Došlo k reorganizaci ústavu na základě otevřené  soutěže interních projektů, která byla dále posílena vysokou úspěšností v soutěži o přidělení grantů Grantovou agenturou Akademie věd ČR. Vzrostlo zapojení členů ústavu do výuky studentů medicíny a do ekologicky zaměřených projektů, zvláště do výzkumu zaměřeného na nepříznivý vliv exogenních faktorů na organismus.
 
K celkovému zlepšení výsledků ústavu významně přispěl příchod dvou nově vzniklých vědeckých skupin v roce 1991 – Laboratoře buněčné neurofyziologie z Ústavu fyziologických regulací, vedené prof. MUDr.. Evou Sykovou, DrSc. a Laboratoře genetické ekotoxikologie, vedené MUDr. Radimem Šrámem, DrSc. (sdružená laboratoř s Krajskou hygienickou stanicí Středočeského kraje). Skupiny orientované na klinický výzkum buď zanikly nebo byly přesunuty na příslušné kliniky. V roce 1993 se ústav přestěhoval do nové budovy v Praze 4 - Krči, kde se nachází několik dalších institucí biomedicínského výzkumu Akademie věd ČR.
 
V roce 1994 byl ředitelem ústavu jmenován '''prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.''' (1994–2001). Ve stejném roce prošel ústav úspěšně interním hodnocením Akademie věd ČR. Od té doby došlo k významným změnám v organizaci ústavu, které sjednotily jeho zaměření a vědecký profil.
 
V roce 2001 byla do funkce ředitelky jmenována '''prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.''' (2001–2016). V roce 2002 se výzkumný program ústavu rozšířil zformováním nových skupin. Důvodem této změny bylo přidružení bývalého Ústavu farmakologie AV ČR a Oddělení molekulární embryologie z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AVČR.
 
Od 1. ledna 2007 se ústav přeměnil na veřejnou výzkumnou instituci zřízenou Zákonem č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.
 
V roce 2010 oslavil ústav 35. výročí svého vzniku a v roce 2015 40. výročí svého založení.
 
Od roku 2016 zastává funkci ředitelky '''Ing. Miroslava Anděrová, CSc.'''
 
== Ředitelé ==
{|
|-
! Jméno !! Funkční období
|-
| prof. MUDr. Vlastimil Kusák, DrSc. || 1975 – 1984
|-
| prof. MUDr. Jiřího Elise, DrSc.|| 1984 – 1990
|-
|[[Richard Jelínek|prof. MUDr. Richard Jelínek, DrSc.]]
|1990 – 1994
|-
|[[Josef Syka|prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.]]
|1994 – 2001
|-
|[[Eva Syková|prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.]]
|2001 – 2016
|-
|Ing. Miroslava Anděrová, CSc.
|2016 – '''do současnosti'''
|}
 
== Výzkumná oddělení ==
 
=== Oddělení buněčné neurofyziologie ===
Oddělení se zabývá morfologickýmiastrocyty a elektrofyziologickými vlastnostmi astrocytů a polydendrocytů (NG2 gliových buněk)polydendrocyty v patofyziologii globální a fokální cerebrální ischemie a v progresi [[Alzheimerova choroba|Alzheimerovy choroby.]] Mimoto se oddělení zabývá studiema mechanismůmechanismy vápníkové signalizace u gliových buněk.
=== Oddělení molekulární neurofyziologie ===
Zaměřením je fyziologie vazopresinu a oxytocinu v [[centrální nervová soustava|CNS]] a [[periferní nervová soustava|PNS]].
 
=== Oddělení funkčního uspořádání biomembránfarmakologie ===
Zaměřením jsou převážně [[imunofarmaka]].
Studuje laterální uspořádání biologických membrán do mikrodomén (tj. malých oblastí specifického tvaru, složení a funkce). Důraz je kladen zejména na zapojení membrán do regulace buněčných procesů v reakci na podněty z okolního prostředí.
=== Oddělení genetické toxikologie a epigenetiky ===
Oddělení se zabývá mechanismy toxických účinků vyráběných nanočástic i ultrajemných částic, vznikajících při spalovacích procesech. Pozornost je věnována interakcím částic s biomolekulami v lidských buňkách.
 
=== Oddělení molekulární biologie nádorů ===
V oddělení jsou zkoumány molekulární charakteristikyvlastnosti nádorových onemocnění, především tlustého střeva a konečníku. Cílem výzkumu je identifikovat biologické ukazatele zvýšené predispozice vůči nádorovému onemocnění, včasné diagnostiky, individuální odpovědi na protinádorovou léčbu a dlouhodobé prognózy.
 
=== Oddělení nanotoxikologietransplantační a molekulární epidemiologieimunologie ===
Řeší na modelu imunity v oku se bádá na přenosu limbálních kmenových buněk, které regeneraci rohovky oka zajišťují.
Oddělení se zabývá testováním toxických účinků vyráběných nanočástic i jemných částic z ovzduší na lidských buněčných liniích (pocházejících z povrchového epitelu dýchacího traktu) a také na 3D plicních modelech (tzv. systém MucilAirTM). V rámci oddělení se dále provádí molekulárně-epidemiologické studie, analyzující vliv znečištěného životního prostředí na člověka.
 
=== Oddělení neurofyziologie sluchu ===
Studují morfologické charakteristiky buněk sluchového systému a jejich patologické procesy. Elektrofyziologické a histologické nálezy jsou korelovány na základě behaviorálních testů.
Oddělení se zabývá studiem mechanismů zpracování zvukových podnětů ve sluchovém systému savců a vývojovou plasticitou sluchové dráhy za normálních a patologických podmínek.
 
=== Laboratoř molekulární epidemiologie ===
=== Oddělení neurochemie ===
Při zatížený mutageny a karcinogeny dochází ke změnám prostředí, které je sledováno pomocí biomarkerů. Zkoumá se vliv DNA aduktů, oxidační poškození DNA, bílkovin a tuků, stanovení RNA expresních profilů) a jejich vliv v životním prostředí na průběh těhotenství a stav novorozeněte.
Oddělení se zabývá studiem molekulárních mechanismů, které regulují funkci glutamátových receptorů v savčím centrálním nervovém systému (CNS) a dále vyvíjí nové farmakologické modulátory glutamátových receptorů s cílem léčby kognitivních poruch spojených s neurodegenerací.
 
=== Spin-off Bioinova ===
=== Oddělení plasticity buněčného jádra ===
==== ALS a produkce kmenových buněk ====
Oddělení se zabývá výzkumem časné embryogeneze savců a změnou plasticity buněčného jádra, která provází proces diferenciace a dediferenciace.
Společnost Bioinova s.r.o., ve které má [[Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky|Ústav experimentální medicíny AV ČR]] menšinový majetkový podíl, aplikuje léčbu kmenovými buňkami u pacientů s [[amyotrofická laterální skleróza|amyotrofickou laterální sklerózou]] v rámci experimentální terapie pod kodem AMSC-ALS-001<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://bioinova.avcr.cz/klinicke-studie/AMSC-ALS-001.html |datum přístupu=2015-03-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150402122055/http://bioinova.avcr.cz/klinicke-studie/AMSC-ALS-001.html |datum archivace=2015-04-02 |nedostupné=ano }}</ref>, a to za cenu nákladů léčby ve výši 150.000 Kč.<ref>Lucie Oldřichová, [http://www.tribune.cz/clanek/33793 Poslední naděje za 150 000 korun], [[Medical Tribune Cz]], 7. září 2014</ref> Smyslem studie je evidence nepřítomnosti komplikací v místě [[intratekální|intratekálně]] aplikace suspenze [[mesenchym]]álních [[kmenové buňky|kmenových buněk]] a nepřítomnosti nové neurologické poruchy ([[meningitida]], [[paraplegie]], [[inkontinence]]), kterou nelze vysvětlit přirozenou progresí základního onemocnění. Dalším cílem experimentální léčby je zpomalení progrese onemocnění [[ALS]] po aplikaci hodnoceného přípravku [[hAMSC]] (progrese choroby dle funkční škály [[ALSFRS]], Norrisovy škály a spirometrických vyšetření).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://bioinova.avcr.cz/klinicke-studie/AMSC-ALS-001.html |datum přístupu=2015-03-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150402122055/http://bioinova.avcr.cz/klinicke-studie/AMSC-ALS-001.html |datum archivace=2015-04-02 |nedostupné=ano }}</ref> Pro zavedení experimentální medicíny byla nutná vstupní investice 60 mil Kč do tzv. superčistých prostor (vzduch se vymění a vyčistí i 40× každou hodinu), přičemž v roce 2014 náklady na výrobu vlastních kmenových buněk byly 3× levnější než dovozené ze zahraničí<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.veda-pro-zivot.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/140211-ALS-a-kmenove-bunky.html |datum přístupu=2015-03-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150402145237/http://www.veda-pro-zivot.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/140211-ALS-a-kmenove-bunky.html |datum archivace=2015-04-02 |nedostupné=ano }}</ref> .
 
==== Ruptura rotátorové manžety ====
=== Oddělení regenerace nervové tkáně ===
Další studií č. AMSC-RC-001 je klinické hodnocení testující možné využití mesenchymálních stromálních buněk k reperaci poškozené šlachy u pacientů s rupturou rotátorové manžety.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://bioinova.avcr.cz/klinicke-studie/AMSC-RC-001.html |datum přístupu=2015-03-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150402101230/http://bioinova.avcr.cz/klinicke-studie/AMSC-RC-001.html |datum archivace=2015-04-02 |nedostupné=ano }}</ref>
Oddělení se zabývá výzkumem mechanismů onemocnění CNS, poranění mozku a míchy a neurodegenerativních onemocnění. Výzkum je zaměřen zejména na izolaci, značení a využití kmenových buněk a neurálních prekurzorů k léčbě poranění CNS, Alzheimerovy choroby a amyotrofické laterální sklerózy.
 
==== Srůst obratlů ====
=== Oddělení tkáňového inženýrství ===
Využitím kmenových buněk kostní dřeně při navození srůstu obratlů po operaci páteře se zabývá klinická studie č. AMSC-DSD-001.
Oddělení se zabývá vývojem tkáňových náhrad a modelování proteinových struktur. Pracoviště vyvíjí technologii uvolňování bioaktivních látek s využitím různých typů nanovlákenných nosičů, syntetických nebo nativních růstových faktorů, což umožňuje řízený přísun živin a léků přímo do místa defektu. Vyvíjí umělé chrupavčité a kostní náhrady pro klinické využití v ortopedii, nanovlákenné nosiče pro hojení kožních defektů a incisionální hernie.
 
==== Reimplantace endoprotézy kyčelního kloubu ====
=== Oddělení vývojové biologie ===
Pod kódem AMSC-BDT-001 pokračuje klinická studie ověřující možnost využití autologních multipotentních kmenových buněk pro hojení rozsáhlých defektů při reimplantaci endoprotézy kyčelního kloubu. Cílem této studie je hodnocení bezpečnosti a účinnosti kostní novotvorby s využitím beta-trikalcium fosfátového biomateriálu obsahujícího autologní mezenchymální kmenové buňky.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://bioinova.avcr.cz/klinicke-studie/AMSC-BDT-001/ |datum přístupu=2015-03-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150402100550/http://bioinova.avcr.cz/klinicke-studie/AMSC-BDT-001/ |datum archivace=2015-04-02 |nedostupné=ano }}</ref> Od r. 2010 vlastní Bioinova, s.r.o. povolení [[SÚKL]] k aseptické výrobě léčivých přípravků na bázi mezenchymálních kmenových buněk z kostní dřeně pro klinická hodnocení fáze I, II a III. Výroba probíhá v čistých prostorech třídy A/B v souladu s pravidly tzv. správné výrobní praxe.
Oddělení se zabývá genetickou regulací zárodečného vývoje. Využívá technologie tkáňově specifických knock-outs na animálních modelech k objasnění funkce některých signalizačních drah a vybraných transkripčních faktorů, které řídí zárodečný vývoj (kraniofaciální, neurální nebo ušní).
 
=== VýzkumnáSpin-off centraEponaCell ===
Aplikovaný výzkum je zaměřen na užití autologních (vlastních) kmenových buněk léčeného zvířete (pes, kůň), které nastartováním hojivého procesu pomáhají obnovit poškozenou tkáň. Léčba, která urychlí hojení a sníží komplikace, stojí cca 30.000 Kč.<ref>http://eponacell.cz/lecba-psu</ref>
 
== Akce pro veřejnost a Gender policy ==
=== Centrum rekonstrukčních neurověd '''(NEURORECON)''' ===
Veřejnost se může s některými částmi ústavu.<ref>{{Citace elektronické monografie
Náplní projektu NEURORECON je vytvoření a rozvoj excelentního výzkumného týmu pod vedením předního zahraničního vědce, prof. Jamese Fawcetta (University of Cambridge), který se bude zabývat výzkumem v oblasti léčebných metod nervového systému. Projekt navazuje na dosavadní výzkumné aktivity Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. (ÚEM) a v souvislosti s jeho realizací dojde k posílení kvality výzkumu na mezinárodní úrovni, pořízení chybějící výzkumné infrastruktury a prohloubení mezinárodní spolupráce ÚEM.
| url = http://iem.cas.cz/institute/brain-awareness-week/
| titul = Týden mozku.
| vydavatel = UEM AV ČR
| datum přístupu = 2014-09-28
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150120213641/http://iem.cas.cz/institute/brain-awareness-week/
| datum archivace = 2015-01-20
| nedostupné = ano
}}</ref> Veřejnost si často plete UEM s cca 1 km vzdáleným [[Institut klinické a experimentální medicíny|IKEM]], který je především klinickým pracovištěm. Obě instituce dlouhodobě spolupracují na několika projektech. Publikační aktivita, citovanost anebo patentová aktivita je v UEM asi 4× vyšší.
 
Ústav je od roku 2001 veden přísně genderově vyváženě s ohledem na eliminaci byť i nepřímé diskriminace, tj. procentní zapojení žen ve vedoucích funkcí ústavu je na 40 % vedoucích pracovníků oproti 8 % u sousedního [[Ústav molekulární genetiky Akademie věd České republiky|Ústavu molekulární genetiky]]<ref>http://www.img.cas.cz/files/2011/12/Rocni-zprava-2013.pdf</ref> (rok 2013) nebo dokonce 4 % u [[IKEM]]<ref>http://www.ikem.cz/www?docid=1011020&getdoc=show</ref>. Vedení ústavu podporuje účast žen ve vědě v akcích pro média a veřejnost.
Projekt je financován z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), který je víceletým tematickým programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, v jehož rámci je možné v programovém období 2014–2020 čerpat finanční prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).
 
== Historie ==
Výzkumný tým projektu je složený z výzkumných pracovníků ÚEM a částečně z nově přijatých zaměstnanců. V čele týmu stojí přední zahraniční vědec prof. J. Fawcett, který působí zároveň na [[Univerzita v Cambridgi|University of Cambridge]], Department of Clinical Neurosciences. V současné době o postupu prací a strategických otázkách rozhoduje řídící výbor projektu (J. Fawcett, J. Kwok, P. Jendelová, L. Machová) a externí poradní tým.
Ústav vznikl v roce 1975,<ref name="historie">{{Citace elektronické monografie
| titul = Historie ústavu
| url = http://iem.cas.cz/ustav/historie-ustavu/
| vydavatel = Ústav experimentální medicíny
| datum_přístupu = 2020-11-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://iem.cas.cz/institute/history-of-the-institute/
| titul = Historie
| vydavatel = UEM AV ČR
| datum přístupu = 2014-09-28
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150120214225/http://iem.cas.cz/institute/history-of-the-institute/
| datum archivace = 2015-01-20
| nedostupné = ano
}}</ref> kdy došlo ke sloučení tří klinických laboratoří [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]]: plastické chirurgie, [[oftalmologie]], [[otorhinolaryngologie]] a jedné laboratoře ultrastruktury v histologii na [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|1. LF UK]] a jejich postupnému přemístění do sídla v Legerově ulici č. 61 po bývalé klinice popálenin, která tam vznikla za války v době náletů po zrušení soukromého [[Borůvkovo sanatorium|Borůvkova sanatoria]]. Pobočnou laboratoří se v 70.&nbsp;letech stala Laboratoř pro výzkum vlivu mykotoxinů na zdraví v Olešnici v Orlických horách. V roce 1993 se přestěhoval do nové budovy v Praze Krči, Vídeňská 1083, a v roce 2011 došlo k zániku [[Farmakologický ústav Akademie věd České republiky|Ústavu farmakologie AV ČR]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2010/03/12.pdf
| titul = Počátky klinické farmakologie v českých zemích
| vydavatel = Solen, s. r. o.
| datum přístupu = 2010-12-15}}</ref> a k převodu Oddělení molekulární embryologie z [[Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR|Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR]] do UEM AV.
 
=== Ředitelé ===
Prof. Fawcett připravil strategický směr projektu, orientovaného na základní neurovědní výzkum, směřující k využití výsledků v medicíně, v léčbě závažných onemocnění a poranění centrální nervové soustavy. Hlavním cílem je zvýšit regeneraci axonů a plasticitu nervové tkáně a to jednak pomocí genetické a enzymatické manipulace extracelulární matrix, popř. změnou exprese endogenních molekul nezbytných pro dopravu stavebních molekul a růst axonu. Na základě interního projednání řídícím výborem byly specifikovány postupy a metody výzkumu. Výzkumná agenda je rozdělena do osmi pracovních balíčků (dílčích výzkumných projektů) s příslušnými milníky a výstupy.
{| class="wikitable"
 
== Patenty ==
{|
|-
| [[Vlastimil Kusák]] || [[1975]]–[[1984]]|| otolaryngolog
! Značka !! Název patentu
|-
|[[Jiří Elis]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| PUV 2020-38373 || Přípravek s obsahem bioapatitu a demineralizované kostní tkáně pro augmentaci kostních defektů
| url = http://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2005/03/15.pdf
| titul = Prof. MUDr. Jiří Elis, DrSc. Pětasedmdesátník
| vydavatel = Solen, s. r. o.
| datum přístupu = 2005-03-15}}
</ref> || [[1984]]–[[1990]] || farmakolog
|-
| [[Richard Jelínek]] || [[1990]]–[[1994]] || teratolog
| PUV 2019-36654|| Zdroj nízkoteplotního plazmatu, zejména pro využití v potravinářském průmyslu a bioaplikacích
|-
| [[Josef Syka]] || [[1994]]–[[2001]] || neurolog sluchu
| PUV 2019-36581 || Toxikologický inkubátor pro expozici buněčných kultur aerosolu
|-
| [[Eva Syková]] || [[2001]]–[[2016]] || neuroložka
| PUV 2019-35874 || Lyofilizovaný přípravek k léčení zánětlivých a degenerativních onemocnění
|-
| [[Miroslava Anděrová]] || [[2016]]– || neurovědkyně
| PV 2019-561 || Toxikologický inkubátor pro expozici buněčných kultur aerosolu
|}
 
=== Vědci ===
* [[Jitka Čejková]] – histochemička a oftalmoložka, spoluobjevitelka hemagelu
* [[Radim Šrám]] – molekulární epidemiolog a genetik, od roku 2007 koordinoval rozsáhlý výzkum znečištění ovzduší na Ostravsku, držitel zvláštní ceny Česká hlava
* [[Šárka Kubinová]] – výzkum biomateriálů a aplikovaný výzkum nízkoteplotního plazmatu a jeho interakce s živými organismy, hojení ran
 
== Patenty ==
Prodané licence na [[patent]]y byly podstatné zdroje příjmů této instituce. Níže jsou uvedeny některé z nich, ohledně jiných se vedou vleklé soudní spory.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.karabec.cz/attachment/Lidove-noviny-130525.pdf
| titul = Bolavý spor o hojivý lék
| vydavatel = Lidové Noviny
| datum přístupu = 2015-02-02
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150218010402/http://www.karabec.cz/attachment/Lidove-noviny-130525.pdf
| datum archivace = 2015-02-18
| nedostupné = ano
}}</ref>
{| class="wikitable"
|-
! Číslo přihlášky !! Název patentu !! Datum přihlášení
|PUV 2018-35280
|Léčebné zařízení pro aplikaci terapeuticky působící atmosféry při léčení onemocnění očí
|-
| 27679 || Zdroj nízkoteplotního plazmatu, zejména pro deaktivaci bakterií || 28.11.2014
|PV 2018-381
|Způsob a zařízení k detekci koncentrace částic, zvláště nanočástic
|-
| 25959|| Atmosférický zdroj plazmatu, zejména pro využití v medicínských bioaplikacích || 11.07.2013
|PV 2018-537
|Přípravek pro hojení kožních defektů a způsob jeho výroby
|-
| 302505 || Použití galektinů a způsob přípravy myofibroblastů a nanovláken extracelulární matrix || 11.02.2010
|PUV 2018-35244
|Audiometr pro měřicí aparaturu pro komplexní vyšetření sluchu a měřicí aparatura pro komplexní vyšetření sluchu obsahující tento audiometr
|-
| 301067 || Superparamagnetické nanočástice na bázi oxidu železa s modifikovaným povrchem, způsob jejich přípravy a použití || 24.02.2006
|PUV 2018-35218
|Zařízení k detekci koncentrace částic, zvláště nanočástic
|-
| 300142 || Způsob výroby vlákenných biodegradabilních krycích materiálů jako nosičů léčiv s řízeným uvolňováním || 22.03.2006
|PUV 2018-34759
|Přípravek k léčení zánětlivých a degenerativních onemocnění oka a oční kapky adjustované ve vialkách
|-
|PUV 2018-116
|Způsob uchování živočišných buněk
|-
|PUV 2017-33974
|Zdroj nízkoteplotního plazmatu, zejména pro generaci plazmatu při využití v medicínských bioaplikacích
|-
|PUV 2017-33889
|Prostředek pro uchování lidských nebo zvířecích buněk při velmi nízkých teplotách
|-
|PV 2017-396
|Prostředek pro uchování lidských nebo zvířecích buněk při velmi nízkých teplotách a jeho použití
|-
|PV 2017-293
|Polysubstituované pyrimidiny jako inhibitory tvorby prostaglandinu E2, způsob výroby a použití
|-
|PV 2017-84
|Léčebný přípravek k prevenci a léčení zánětlivých a degenerativních onemocnění
|-
|PUV 2016-33101
|Prostředek pro uchování, transport a aplikaci kmenových buněk
|-
|PUV 2016-33078
|3D kompozitní gely pro řízenou diferenciaci buněk v podmínkách in vitro
|-
|PUV 2016-32937
|Prostředek obsahující kmenové buňky k léčení zánětlivých onemocnění, posttraumatických reakcí a degenerativních onemocnění
|-
|PUV 2016-32290
|Variabilní kit pro kultivaci buněčných struktur v kultivačních destičkách
|-
|PV 2016-644
|Prostředek obsahující kmenové buňky k léčení posttraumatických zánětlivých reakcí a způsob jeho výroby
|-
|PV 2016-284
|Prostředek pro uchování, transport a aplikaci kmenových buněk
|-
|PUV 2015-31845
|Zdroj nízkoteplotního plazmatu, zejména pro generaci plazmatu ve tvaru různých objemových útvarů
|-
|PUV 2015-31600
|Zdroj nízkoteplotního plazmatu s možností kontaktní i bezkontaktní aplikace
|-
|PUV 2015-30685
|Kompozitní chirurgická síť s nanovlákennou vrstvou
|-
|PV 2015-698
|Zdroj nízkoteplotního plazmatu s možností kontaktní i bezkontaktní aplikace a způsob výroby sendvičové struktury pro tento zdroj
|-
|PUV 2014-30345
|Zdroj nízkoteplotního plazmatu, zejména pro deaktivaci bakterií
|-
|PV 2013-1079
|3 D kolagenové porézní kompozitní nosiče pro akcelerovanou regeneraci kostí
|-
|PV 2013-543
|Atmosférický zdroj plazmatu, zejména pro využití v medicínských bioaplikacích
|-
|PUV 2012-25856
|Zařízení pro generaci nízkoteplotního plazmatu s laditelnou koncentrací ionizovaných částic
|-
|PV 2011-133
|Nitě a sítě s funkcionalizovanými nanovlákny pro biomedicínskou aplikaci
|-
|PV 2011-103
|Pyrimidinové sloučeniny   inhibující tvorbu oxidu dusnatého a prostaglandinu E2, způsob výroby a použití
|-
|PV 2009-496
|Způsob výroby nanokapslí připravených na bázi nanovláken
|}
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
* {{commonscat}}
* [http://www.iem.cas.cz/ Stránky ústavu]
 
{{Portály|Česko}}
{{Autoritní data}}