Světová náboženství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 46.252.225.89 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Martin Urbanec
značka: rychlé vrácení zpět
úvod článku, něco k historii pojmu
Řádek 24:
}}</ref>|vpravo]]
 
Jako '''světová náboženství''' jsou označována ta [[náboženství]] s největším počtem vyznavačů, mezi která je téměř vždy počítáno [[křesťanství]], [[judaismus]], [[islám]], [[buddhismus]] a [[hinduismus]]. Typicky je zahrnut také [[taoismus]], [[konfuciánství]] a [[šintoismus]], tato náboženství však také můžou být zahrnuta pod termíny jako [[východoasijská náboženství|východoasijská]], čínská nebo japonská náboženství. Méně, ale stále velmi často, se uvádí také [[zarathuštrismus]], [[džinismus]] a [[sikhismus]], někdy také [[bahá’í]].<ref name="Masu">{{Citace monografie
= Hlavní světová náboženství =
| příjmení = Masuzawa
[[Soubor:ReligionSymbol.svg|vlevo|100px]]
| jméno = Tomoko
Náboženstvím je obecně nazýván vztah člověka k transcendentální skutečnosti, k něčemu, co jej přesahuje, na čem je závislý. Podle souhrnu projevů této závislosti jsou náboženství dělena na teistické: předmět náboženství je chápán osobně - bůh nebo bohové, a neteistické - buddhismus, taoismus. Polyteistické náboženství uctívá bohů více, monoteistické jen jednoho. Podle rozšíření se náboženství dělí na kmenová, národní (hinduismus, judaismus, šintoismus) a světová (buddhismus, islám, křesťanství).Podle analýzy [[Encyclopædia Britannica]] z roku 2005 vyznává [[křesťanství]] 33 % světové populace, [[islám]] 20 %, [[hinduismus]] 13 %, čínská národní náboženství 6,3 % a [[buddhismus]] 5,9 %. [[ateismus|Ateisté]] a lidé bez náboženství tvoří asi 14 % populace světa, domorodá kmenová náboženství vyznává 4 % lidstva.
| odkaz na autora = Tomoko Masuzawa
| titul = The Invention of World Religions: Or, How European Universalism Was Preserved in the Language of Pluralism
| vydavatel = University of Chicago Press
| místo =
| rok = 2005
| strany =
| isbn = 978-0226509891
}}</ref>
 
Od světových či velkých náboženství jsou pak odlišována náboženství „malá“, často označovaná shrnujícími obecným termíny jako [[šamanismus]] nebo [[animismus]], případně jako primitivní, prvotní, před-literární nebo [[domorodá náboženství]]. Náboženstvím této kategorie byl během [[20. století]] postupně přiznáván větší význam a vážnost.<ref name="Masu"/> Jako zvláštní kategorie vedle světových náboženství jsou někdy také uváděna [[nová náboženská hnutí]] a různé formy [[Ireligiozita|ireligiozity]] jako například [[ateismus]].
 
Podle analýzy [[Encyclopædia Britannica]] z roku 2005 vyznává [[křesťanství]] 33 % světové populace, [[islám]] 20 %, [[hinduismus]] 13 %, čínská národní náboženství 6,3 % a [[buddhismus]] 5,9 %. [[ateismus|Ateisté]] a lidé bez náboženství tvoří asi 14 % populace světa, domorodá kmenová náboženství vyznává 4 % lidstva.
<ref name="náb">{{Citace monografie
| příjmení = Keene
Řádek 35 ⟶ 47:
| isbn = 80-242-0983-7
}}</ref>
 
== Pojem ==
 
[[Soubor:ReligionSymbol.svg|vlevo|100px]]
 
Koncept světových náboženství vychází ze staršího křesťanského pojetí, které rozdělovalo lidstvo na čtyři skupiny: křesťany, židy, muslimy a zbytek, označovaný zpravidla jako [[Pohanství|pohané]], [[Modloslužebnictví|modloslužebníci]] či [[Polyteismus|polytheisté]]. Toto dělení bylo v druhé polovině [[19. století]] a na počátku [[20. století|20.]] nahrazeno systémem, který zahrnuje přibližně deset až dvanáct „světových náboženství“, někdy doplněný o seznam dalších menších náboženských tradic, a který byl široce přijímán ještě na počátku 21. století. Většina světových náboženství tak byla postupně vydělena ze souhrnného „pohanství“.<ref name="Masu"/>
 
Světová náboženství jsou často dělena na západní nebo [[abrahámovská náboženství]], a východní náboženství, což upomíná na tradiční [[dichotomie mezi Východem a Západem|dichotomii mezi Východem a Západem]], přičemž v tomto dělení někdy zaujímá islám, občas též zarathuštrismus, zvláštní pozici mezi [[Orient|Východem]] a [[Západní svět|Západem]]. Taktéž se používá dělení na náboženství vzniklá na [[Přední východ|Předním východě]], v [[Jižní Asie|jižní Asii]] a na [[Dálný východ|Dálném východě]]. Toto rozdělení upomíná na klasifikaci jazyků používáný v [[19. století]], které byly rozlišovány na [[Semitské jazyky|semitské]], árjovské (tedy [[Indoevropské jazyky|indoevropské]]) a [[túrán]]ské („orientální“).<ref name="Masu"/>
 
Americká badatelka [[Tomoko Masuzawa]] krititizuje pojem světová náboženství, respektive ''world religions'', jako vágní a obskurní a upozorňuje na fakt že v původním pojetí pojem odkazoval na [[Univerzalismus|universalismus]] daného náboženského učení v kontrastu k [[Domorodá náboženství|náboženstvím etnickým]]. Jako světové náboženství tak bylo označováno především křesťanství, a stejný statut začal být v různé míře přiznáván buddhismu, případně i islámu, čímž došlo ke vzniku konceptu více světových náboženství.<ref name="Masu"/>
 
== Hinduismus ==