Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
revert, pokus o odmazání bioinova atd značka: ruční vrácení zpět |
Bez shrnutí editace značky: ruční vrácení zpět revertováno nevhodná syntaxe v nadpisu odstraněna reference |
||
Řádek 1:
{{Infobox - organizace
| název = Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.
| obrázek =
| zkratka =
| motto = Biomedicínským výzkumem k efektivní diagnostice a léčbě
| sídlo = Vídeňská 1083, Praha 4
| lídr titul = ředitel
| lídr jméno =
| počet zaměstnanců = 223
| ocenění = EU Centre of Excellence (1998 - 2004)
}}
== Úvod ==
'''Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.''' (zkr. ÚEM AV ČR) je jedním z 54 výzkumných pracovišť [[Akademie věd České republiky]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rejstřík veřejných výzkumných institucí
| periodikum = rvvi.msmt.cz
Řádek 18 ⟶ 20:
== Zaměření ==
Ústav experimentální medicíny AV ČR '''je uznávaným centrem základního biomedicínského výzkumu v České republice'''. Je primárně zaměřen na základní a integrující výzkum v biomedicíně. Zejména se jedná o oblasti buněčné neurofyziologie, regenerace nervové tkáně, neurochemie, neurofyziologie sluchu, buněčné a vývojové biologie, genetické toxikologie a epigenetiky, nanotoxikologie, epidemiologie, molekulární biologie nádorů, tkáňového inženýrství, plasticity buněčného jádra a funkčního uspořádání biomembrán.
Výzkumný program v ÚEM pokrývá současné trendy oboru a umožňuje interdisciplinární přístupy k řešení závažných otázek v biomedicíně. Vědečtí pracovníci ústavu aktivně spolupracují s řadou významných národních i mezinárodních partnerů. Výsledkem výzkumu probíhajícím na půdě ústavu jsou již aplikovatelné výsledky v oboru ochrany životního prostředí, neurověd, regenerativní medicíny, farmakologie a diagnostických metod.
Výsledky výzkumu jsou vysoce hodnoceny i na mezinárodní úrovni - svědčí o tom udělený status Centra excellence EU – MEDIPRA v letech 1998 - 2004, účast pracovníků ústavu v projektech 6. a 7. rámcového programu EU a rozsáhlá domácí a mezinárodní spolupráce. V ústavu rovněž pracují zahraniční postgraduální studenti financovaní z grantů EU i ze mzdových prostředků ústavu. Ústav je zařazen do projektu Evropské unie ENI-NET, který sdružuje excelentní evropské ústavy v oblasti neurověd. Je také sídlem komise biomedicíny pro obhajoby titulu DSc.
V současné době má ústav '''11 samostatných vědeckých oddělení'''. Nedílnou součástí všech vědeckých oddělení ÚEM jsou studenti doktorského studia. Významnou měrou se podílejí nejen na vědecké práci, ale v konečném výsledku rovněž na publikační aktivitě ústavu.
== Historie ==
Ústav byl oficiálně založen v roce 1975 sloučením čtyř vědeckých laboratoří, které vznikly o dvacet let dříve. Tři z nich byly přidruženy ke klinickým oddělením Univerzity Karlovy, tj. k Oddělení plastické chirurgie, Oddělení oftalmologie a Oddělení otorhinolaryngologie. Čtvrtá laboratoř byla úzce spjata s Oddělením histologie na 1. lékařské fakultě UK se zaměřením na buněčné ultrastruktury. Pod vedením uznávaných profesorů Buriana, Kurze, Přecechtěla a Wolfa, se laboratoře etablovaly v lékařském světě a významně přispívaly k uznání československého lékařského výzkumu i na mezinárodní úrovni. Tyto čtyři laboratoře, přestože intelektuálně silné a poměrně dobře vybavené, doplácely na svou izolovanost a nedostatek možností ke spolupráci. Proto došlo ke spojení těchto laboratoří a založení Ústavu experimentální medicíny v rámci Československé akademie věd.
Otolaryngolog, '''prof. MUDr. Vlastimil Kusák, DrSc.''' byl jmenován jeho prvním ředitelem (1975–1984). Výzkumné spektrum zakládajících čtyř pracovišť bylo později rozšířeno přizváním skupiny imunologů do ústavu (MUDr. Jiřího Fraňka a MUDr. Karla Nouzy), a založením Laboratoře pro výzkum vlivu mykotoxinů na zdraví ve východních Čechách (Olešnice, Orlické hory).
V sedmdesátých a osmdesátých letech se profil ústavu vytříbil, zvláště po přesunu většiny laboratoří do budovy v Legerově ulici a následným jmenováním '''prof. MUDr. Jiřího Elise, DrSc.''' ředitelem (1984–1990). Oblasti výzkumu byly rozšířeny o výzkum buněčného jádra a jadérka, zejména v krevních buňkách, s využitím elektronové mikroskopie, mapování morfologie nukleových kyselin, morfologii a imunohistochemii štítné žlázy a slinivky, mechanismy lokální imunity, zkoumání rakovinné imunity a reakce transplantátu u příjemce, biochemii a histochemii oka, korneální patologii a testování kontaktních čoček, morfologii vnitřního ucha a její změny pod vlivem hluku, elektrofyziologii centrálního sluchového systému, základy genotoxicity a teratologie, studium mechanizmů normálního a patologického vývoje obličeje, ústní dutiny a zubů, epidemiologii rozštěpových vad a rovněž testování mykotoxinů.
Zatímco některé skupiny a jednotlivci dosáhli vysoké úrovně vědecké práce, ústav jako celek trpěl roztříštěností výzkumných témat, nedostatkem vnitřní komunikace a dalšími překážkami charakteristickými pro sedmdesátá a osmdesátá léta dvacátého století.
Na začátku devadesátých let vedlo několik souběžných událostí ke sladění vědeckého zaměření ústavu a jeho lidského potenciálu. Tyto procesy zahrnovaly nejen změny politické situace v zemi, ale také významné oživení ústavu. V roce 1990 byl ředitelem jmenován '''prof. MUDr. Richard Jelínek, DrSc.''', vedoucí laboratoře teratologie (1990–1994). Došlo k reorganizaci ústavu na základě otevřené soutěže interních projektů, která byla dále posílena vysokou úspěšností v soutěži o přidělení grantů Grantovou agenturou Akademie věd ČR. Vzrostlo zapojení členů ústavu do výuky studentů medicíny a do ekologicky zaměřených projektů, zvláště do výzkumu zaměřeného na nepříznivý vliv exogenních faktorů na organismus.
K celkovému zlepšení výsledků ústavu významně přispěl příchod dvou nově vzniklých vědeckých skupin v roce 1991 – Laboratoře buněčné neurofyziologie z Ústavu fyziologických regulací, vedené prof. MUDr.. Evou Sykovou, DrSc. a Laboratoře genetické ekotoxikologie, vedené MUDr. Radimem Šrámem, DrSc. (sdružená laboratoř s Krajskou hygienickou stanicí Středočeského kraje). Skupiny orientované na klinický výzkum buď zanikly nebo byly přesunuty na příslušné kliniky. V roce 1993 se ústav přestěhoval do nové budovy v Praze 4 - Krči, kde se nachází několik dalších institucí biomedicínského výzkumu Akademie věd ČR.
V roce 1994 byl ředitelem ústavu jmenován '''prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.''' (1994–2001). Ve stejném roce prošel ústav úspěšně interním hodnocením Akademie věd ČR. Od té doby došlo k významným změnám v organizaci ústavu, které sjednotily jeho zaměření a vědecký profil.
V roce 2001 byla do funkce ředitelky jmenována '''prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.''' (2001–2016). V roce 2002 se výzkumný program ústavu rozšířil zformováním nových skupin. Důvodem této změny bylo přidružení bývalého Ústavu farmakologie AV ČR a Oddělení molekulární embryologie z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AVČR.
Od 1. ledna 2007 se ústav přeměnil na veřejnou výzkumnou instituci zřízenou Zákonem č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.
V roce 2010 oslavil ústav 35. výročí svého vzniku a v roce 2015 40. výročí svého založení.
Od roku 2016 zastává funkci ředitelky '''Ing. Miroslava Anděrová, CSc.'''
== Ředitelé ==
{|
|-
! Jméno !! Funkční období
|-
| prof. MUDr. Vlastimil Kusák, DrSc. || 1975 – 1984
|-
| prof. MUDr. Jiřího Elise, DrSc.|| 1984 – 1990
|-
|[[Richard Jelínek|prof. MUDr. Richard Jelínek, DrSc.]]
|1990 – 1994
|-
|[[Josef Syka|prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.]]
|1994 – 2001
|-
|[[Eva Syková|prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.]]
|2001 – 2016
|-
|Ing. Miroslava Anděrová, CSc.
|2016 – '''do současnosti'''
|}
== Výzkumná oddělení ==
=== Oddělení buněčné neurofyziologie ===
Oddělení se zabývá
=== Oddělení
Studuje laterální uspořádání biologických membrán do mikrodomén (tj. malých oblastí specifického tvaru, složení a funkce). Důraz je kladen zejména na zapojení membrán do regulace buněčných procesů v reakci na podněty z okolního prostředí.
=== Oddělení genetické toxikologie a epigenetiky ===
Oddělení se zabývá mechanismy toxických účinků vyráběných nanočástic i ultrajemných částic, vznikajících při spalovacích procesech. Pozornost je věnována interakcím částic s biomolekulami v lidských buňkách.
=== Oddělení molekulární biologie nádorů ===
V oddělení jsou zkoumány molekulární
=== Oddělení
Oddělení se zabývá testováním toxických účinků vyráběných nanočástic i jemných částic z ovzduší na lidských buněčných liniích (pocházejících z povrchového epitelu dýchacího traktu) a také na 3D plicních modelech (tzv. systém MucilAirTM). V rámci oddělení se dále provádí molekulárně-epidemiologické studie, analyzující vliv znečištěného životního prostředí na člověka.
=== Oddělení neurofyziologie sluchu ===
Oddělení se zabývá studiem mechanismů zpracování zvukových podnětů ve sluchovém systému savců a vývojovou plasticitou sluchové dráhy za normálních a patologických podmínek.
=== Oddělení neurochemie ===
Oddělení se zabývá studiem molekulárních mechanismů, které regulují funkci glutamátových receptorů v savčím centrálním nervovém systému (CNS) a dále vyvíjí nové farmakologické modulátory glutamátových receptorů s cílem léčby kognitivních poruch spojených s neurodegenerací.
=== Oddělení plasticity buněčného jádra ===
Oddělení se zabývá výzkumem časné embryogeneze savců a změnou plasticity buněčného jádra, která provází proces diferenciace a dediferenciace.
=== Oddělení regenerace nervové tkáně ===
Oddělení se zabývá výzkumem mechanismů onemocnění CNS, poranění mozku a míchy a neurodegenerativních onemocnění. Výzkum je zaměřen zejména na izolaci, značení a využití kmenových buněk a neurálních prekurzorů k léčbě poranění CNS, Alzheimerovy choroby a amyotrofické laterální sklerózy.
=== Oddělení tkáňového inženýrství ===
Oddělení se zabývá vývojem tkáňových náhrad a modelování proteinových struktur. Pracoviště vyvíjí technologii uvolňování bioaktivních látek s využitím různých typů nanovlákenných nosičů, syntetických nebo nativních růstových faktorů, což umožňuje řízený přísun živin a léků přímo do místa defektu. Vyvíjí umělé chrupavčité a kostní náhrady pro klinické využití v ortopedii, nanovlákenné nosiče pro hojení kožních defektů a incisionální hernie.
=== Oddělení vývojové biologie ===
Oddělení se zabývá genetickou regulací zárodečného vývoje. Využívá technologie tkáňově specifických knock-outs na animálních modelech k objasnění funkce některých signalizačních drah a vybraných transkripčních faktorů, které řídí zárodečný vývoj (kraniofaciální, neurální nebo ušní).
=== Centrum rekonstrukčních neurověd '''(NEURORECON)''' ===
Náplní projektu NEURORECON je vytvoření a rozvoj excelentního výzkumného týmu pod vedením předního zahraničního vědce, prof. Jamese Fawcetta (University of Cambridge), který se bude zabývat výzkumem v oblasti léčebných metod nervového systému. Projekt navazuje na dosavadní výzkumné aktivity Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. (ÚEM) a v souvislosti s jeho realizací dojde k posílení kvality výzkumu na mezinárodní úrovni, pořízení chybějící výzkumné infrastruktury a prohloubení mezinárodní spolupráce ÚEM.
Projekt je financován z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), který je víceletým tematickým programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, v jehož rámci je možné v programovém období 2014–2020 čerpat finanční prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).
Výzkumný tým projektu je složený z výzkumných pracovníků ÚEM a částečně z nově přijatých zaměstnanců. V čele týmu stojí přední zahraniční vědec prof. J. Fawcett, který působí zároveň na [[Univerzita v Cambridgi|University of Cambridge]], Department of Clinical Neurosciences. V současné době o postupu prací a strategických otázkách rozhoduje řídící výbor projektu (J. Fawcett, J. Kwok, P. Jendelová, L. Machová) a externí poradní tým.
Prof. Fawcett připravil strategický směr projektu, orientovaného na základní neurovědní výzkum, směřující k využití výsledků v medicíně, v léčbě závažných onemocnění a poranění centrální nervové soustavy. Hlavním cílem je zvýšit regeneraci axonů a plasticitu nervové tkáně a to jednak pomocí genetické a enzymatické manipulace extracelulární matrix, popř. změnou exprese endogenních molekul nezbytných pro dopravu stavebních molekul a růst axonu. Na základě interního projednání řídícím výborem byly specifikovány postupy a metody výzkumu. Výzkumná agenda je rozdělena do osmi pracovních balíčků (dílčích výzkumných projektů) s příslušnými milníky a výstupy.
== Patenty ==
{|
|-
! Značka !! Název patentu
|-
| PUV 2020-38373 || Přípravek s obsahem bioapatitu a demineralizované kostní tkáně pro augmentaci kostních defektů
|-
| PUV 2019-36654|| Zdroj nízkoteplotního plazmatu, zejména pro využití v potravinářském průmyslu a bioaplikacích
|-
| PUV 2019-36581 || Toxikologický inkubátor pro expozici buněčných kultur aerosolu
|-
| PUV 2019-35874 || Lyofilizovaný přípravek k léčení zánětlivých a degenerativních onemocnění
|-
| PV 2019-561 || Toxikologický inkubátor pro expozici buněčných kultur aerosolu
|-
|PUV 2018-35280
|Léčebné zařízení pro aplikaci terapeuticky působící atmosféry při léčení onemocnění očí
|-
|PV 2018-381
|Způsob a zařízení k detekci koncentrace částic, zvláště nanočástic
|-
|PV 2018-537
|Přípravek pro hojení kožních defektů a způsob jeho výroby
|-
|PUV 2018-35244
|Audiometr pro měřicí aparaturu pro komplexní vyšetření sluchu a měřicí aparatura pro komplexní vyšetření sluchu obsahující tento audiometr
|-
|PUV 2018-35218
|Zařízení k detekci koncentrace částic, zvláště nanočástic
|-
|PUV 2018-34759
|Přípravek k léčení zánětlivých a degenerativních onemocnění oka a oční kapky adjustované ve vialkách
|-
|PUV 2018-116
|Způsob uchování živočišných buněk
|-
|PUV 2017-33974
|Zdroj nízkoteplotního plazmatu, zejména pro generaci plazmatu při využití v medicínských bioaplikacích
|-
|PUV 2017-33889
|Prostředek pro uchování lidských nebo zvířecích buněk při velmi nízkých teplotách
|-
|PV 2017-396
|Prostředek pro uchování lidských nebo zvířecích buněk při velmi nízkých teplotách a jeho použití
|-
|PV 2017-293
|Polysubstituované pyrimidiny jako inhibitory tvorby prostaglandinu E2, způsob výroby a použití
|-
|PV 2017-84
|Léčebný přípravek k prevenci a léčení zánětlivých a degenerativních onemocnění
|-
|PUV 2016-33101
|Prostředek pro uchování, transport a aplikaci kmenových buněk
|-
|PUV 2016-33078
|3D kompozitní gely pro řízenou diferenciaci buněk v podmínkách in vitro
|-
|PUV 2016-32937
|Prostředek obsahující kmenové buňky k léčení zánětlivých onemocnění, posttraumatických reakcí a degenerativních onemocnění
|-
|PUV 2016-32290
|Variabilní kit pro kultivaci buněčných struktur v kultivačních destičkách
|-
|PV 2016-644
|Prostředek obsahující kmenové buňky k léčení posttraumatických zánětlivých reakcí a způsob jeho výroby
|-
|PV 2016-284
|Prostředek pro uchování, transport a aplikaci kmenových buněk
|-
|PUV 2015-31845
|Zdroj nízkoteplotního plazmatu, zejména pro generaci plazmatu ve tvaru různých objemových útvarů
|-
|PUV 2015-31600
|Zdroj nízkoteplotního plazmatu s možností kontaktní i bezkontaktní aplikace
|-
|PUV 2015-30685
|Kompozitní chirurgická síť s nanovlákennou vrstvou
|-
|PV 2015-698
|Zdroj nízkoteplotního plazmatu s možností kontaktní i bezkontaktní aplikace a způsob výroby sendvičové struktury pro tento zdroj
|-
|PUV 2014-30345
|Zdroj nízkoteplotního plazmatu, zejména pro deaktivaci bakterií
|-
|PV 2013-1079
|3 D kolagenové porézní kompozitní nosiče pro akcelerovanou regeneraci kostí
|-
|PV 2013-543
|Atmosférický zdroj plazmatu, zejména pro využití v medicínských bioaplikacích
|-
|PUV 2012-25856
|Zařízení pro generaci nízkoteplotního plazmatu s laditelnou koncentrací ionizovaných částic
|-
|PV 2011-133
|Nitě a sítě s funkcionalizovanými nanovlákny pro biomedicínskou aplikaci
|-
|PV 2011-103
|Pyrimidinové sloučeniny inhibující tvorbu oxidu dusnatého a prostaglandinu E2, způsob výroby a použití
|-
|PV 2009-496
|Způsob výroby nanokapslí připravených na bázi nanovláken
|}
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
Řádek 183 ⟶ 236:
* {{commonscat}}
* [http://www.iem.cas.cz/ Stránky ústavu]
{{Portály|Česko}}
{{Autoritní data}}
|