Tuky ve výživě člověka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Shoda podmětu s přísudkem – tuky mohly...
m typografie, formulace
Řádek 1:
'''Tuky v lidské výživě''' patří k nejvydatnějšímu zdroji a zásobárně energie v potravě, tvoří stavební složku buněk. Mohly sehrát důležitou roli u [[evoluce člověka]].<ref>https://phys.org/news/2019-02-fat-human.html - A taste for fat may have made us human, says study</ref> Dále nás chrání před úniky tepla, umožňují vstřebávání [[vitamín]]ů, a z tuků ([[cholesterol]]u) se tvoří některé [[hormony]].<ref name="rokyta" /> „TukyTuky jsou velmi diskutovanou součástí potravy. V současné době tvoří v našich podmínkách 30-4030–40 % denního příjmu energie (měl by být 25-3025–30 %). Doporučený denní příjem tuků je 70-10070–100 g“<ref name="rokyta">ROKYTA ET AL.. ''Fyziologie'' (2nd ed.). Praha: ISV nakladatelství, 2008.</ref> Energetická hodnota 1 g tuku je přibližně 38 kJ. Tuky jsou dvojího původu stejně jako u [[Bílkovina|bílkovin]] – živočišné a rostlinné. Ve stravě se tuky nazývají [[triglycerid]]y, obsahují jednu molekulu [[glycerol]]u a tři [[Mastná kyselina|mastné kyseliny]]. Podle mastných kyselin se tuky rozdělují:
 
==Podle typu vazby mezi atomy uhlíku==
* [[Nasycené mastné kyseliny]] bez dvojné vazby mezi atomy uhlíků (živočišné tuky, [[rostlinné tuky]] - [[palmový olej]] a [[kokosový olej]]).
* Nenasycené mastné kyseliny s jednou nebo více dvojnými vazbami mezi uhlíky (zejména [[olivový olej]] a [[řepkový olej]], [[rybí tuk]]).
 
Řádek 19:
Délka uhlíkové řetězce u mastných kyselin hraje roli v rychlosti resorpce. Mastné kyseliny s krátkým a středním řetězcem se rychleji vstřebávají, protože vstupují přímo portální krví do jater. Naopak mastné kyseliny s dlouhým řetězcem se vstřebávají lymfatickými cévami do krve a pak do jater, trvá to déle. <ref name ="znění">KLIMEŠOVÁ & STELZER. ''Fyziologie výživy.'' Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013.</ref>
 
Dvojná vazba dva typy uspořádání, a to: Ciscis a Transtrans. Uspořádání Ciscis se vyskytuje běžně, proto se neuvádí. Trans se vyskytuje převážně v živočišných tucích, dají se vyrobit i umělou cestou, výsledkem jsou ztužené tuky. Ty jsou použity na výrobu pekařských a cukrářských produktů (sušenky, oplatky, polevy, koblihy, atd.). Trans mastné kyseliny ve stravě se považují se za nejškodlivější tuky, neboť zvyšují LDL [[cholesterol]] v krvi a naopak HDL cholesterol snižují, tímto přispívají ke vzniku kardiovaskulárního onemocnění. [[Světová zdravotnická organizace]] (WHO) v roce 2003 doporučila, aby příjem TFA ze stravy nepřekročil 1 &nbsp;% celkového [[energetický příjem|energetického příjmu]]. <ref name ="znění">KLIMEŠOVÁ & STELZER. ''Fyziologie výživy.'' Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013.</ref>
 
Za zdravotně prospěšné tuky se považují – většina rostlinných olejů, rybí tuk a ořechy. Tučná masa, paštiky, uzeniny, sýry, chipsy, sladkosti, sušenky, trvanlivé pečivo to je výčet potravin, které by se měly v našem jídelníčku vyskytovat jen zřídka, protože obsahují velké množství nasycených mastných kyselin. Ovšem současná [[metaanalýza]] ukazuje, že nenasycené ani nasycené tuky zdraví neškodí, ale ani mu neprospívají.<ref>http://www.osel.cz/index.php?clanek=7650 - Přestaňme démonizovat tuk</ref>