Karpaty: Porovnání verzí

Karpaty jsou [[pásmové pohoří|pásmové]] pohoří s&nbsp;komplexní geologickou strukturou, navazující na Alpy. Geologicky je vnější část západních a východních Karpat tvořena širokým pásmem [[Flyš|flyšových]] příkrovů, tvořených třetihorními usazeninami [[Jílovec|jílovců]], [[Pískovec|pískovců]] a [[Slepenec|slepenců]]. V&nbsp;centrálních, jádrových částech Západních Karpat a prakticky v&nbsp;celých Jižních Karpatech převládají staré vyvřelé a metamorfované horniny [[Krystalinikum|krystalinika]], převážně [[Žula|granity]]. Na ně pak na mnoha místech a často i&nbsp;v&nbsp;celých dílčích pohořích, jako jsou [[Malá Fatra|Malá]] a [[Velká Fatra]], [[Pieniny]], [[Slovenský ráj|Slovenský raj]], [[Munții Hășmașu Mare|Hășmaș]], [[Piatra Craiului]] nebo [[Munții Apuseni|Apuseni]], nasedají mladší, druhohorní vápence a dolomity s&nbsp;mnoha jeskyněmi, krasovými jevy a skalními útvary. Tyto horniny vystupují na povrch také v&nbsp;[[Bradlové pásmo|Bradlovém pásmu]] na rozhraní mezi Vnějšími a Vnitřními západními Karpatami. Ve vnitřních oblastech přiléhajících k&nbsp;Panonské a Transylvánské pánvi je prstenec vulkanických pohoří, jako je [[Mátra]], [[Căliman]], [[Harghita (pohoří)|Harghita]], [[Vihorlatské vrchy|Vihorlat]] nebo [[Zemplínské vrchy]]. [[Transylvánská vysočina]] je tvořena převážně kenozoickými horninami, [[vněkarpatské sníženiny]] a [[Panonská pánev|Panonie]] jsou pánve překryté neogénními [[Spraš|spraši]].<ref name=":1" /><ref name=":4" /> V&nbsp;různých oblastech karpatského oblouku se nalézají nevelká ložiska nerostných surovin, například [[Ropa|ropy]], [[Zemní plyn|zemního plynu]], [[Černé uhlí|černého]] a [[Hnědé uhlí|hnědého uhlí]], [[Halit|soli]] a [[Ruda|kovových rud]].<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika

Největší část Karpat, zhruba 55 % jejich rozlohy, se nachází v&nbsp;Rumunsku. Z&nbsp;ostatních zemí připadá na Slovensko 17 %, na Ukrajinu necelých 11 %, na Polsko necelých 10 %, na Maďarsko 43,8 %, na Česko 3,3 % a na Rakousko a Srbsko (v&nbsp;nejužší definici) méně než 0,5 % rozlohy.<ref name=":1" /> Vzhledem k&nbsp;nejednoznačnému vymezení v&nbsp;literatuře především u&nbsp;srbských hor je však tyto počty třeba brát jako pouze orientační. V&nbsp;následujících odstavcích je podán výběr některých karpatských pohoří podle jednotlivých států; pro úplný a geomorfologicky uspořádaný přehled viz článek [[Dělení Karpat]].[[Soubor:Vršatské bradlá z hradu.jpg|alt=Vápnecové útesy, roztroušené stromy|náhled|[[Vršatské bradlá|Vršatské bradlo]] na Slovensku, součást vápencového Bradlového pásma Karpat]]