Happening: Porovnání verzí

'''Happening''' (vysl. ''hepenynk'') je výraz se širší škálou významů. Může označovat [[mítink]], příležitostné mimořádné shromáždění,<ref>''Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost'', Academia, Praha, 1994, {{ISBN|80-200-0493-9}}, heslo happening</ref> ale některé slovníky uvádějí jako základní nebo dokonce jediný význam používání netradičních uměleckých forem a prvků (například divadelních, výtvarných nebo hudebních) se záměrem šokovat nebo provokovat diváky a vtahovat je do akce.<ref name="cizi">''Nový akademický slovník cizích slov'', Academia, Praha, 2005, ISBN, 80-200-1351-2, heslo happening</ref><ref>Jiří Rejzek: ''Český etymologický slovník.'' Leda, Voznice, 2001, {{ISBN|80-85927-85-3}}, heslo happening</ref> Databáze současného umění Artlist definuje happening jako „způsob uměleckého výrazu, který se formuje náhodným rozvíjením děje formou inscenované události za účasti umělce i diváků – účastníků happeningu“ a cituje definici Allana Kaprowa, původce termínu, který happening definoval jako „soubor událostí předváděných nebo vnímaných po určitou dobu a na více místech…“<ref name="artlist" />

 

== Historie ==

=== USA ===

Happening jako netradiční a provokující umělecká forma vznikl v 60. letech 20. století v [[Spojené státy americké|USA]].<ref name="cizi" />

Za původce termínu je považován [[Allan Kaprow]], který jej použil na jaře 1957 na uměleckém pikniku. V tisku se výraz poprvé objevil roku 1959 v zimním čísle vysokoškolského literárního časopisu ''Anthologist'', který vycházel na Rutgers University.

 

Od 90. let 20. století v Česku na tradici happeningů navázaly akce různých umělců a skupin umělců, z nichž některé bývají částí veřejnosti považovány za pouhé [[výtržnost]]i nebo snahy o sebezviditelnění bez umělecké hodnoty. V některých případech umělci své počínání vysvětlují různými osvětovými nebo politickými motivy. Ačkoliv se podobné akce označují různými výrazy (performance, [[aktivistické umění]], [[politické umění]], public-art, politic-art atd.), jde o poměrně ucelené hnutí reprezentované několika málo skupinami a umělci.

Jednou z prvních výraznějších akcí bylo opakované natírání [[Tank číslo 23|tanku č. 23]], který byl umístěn na podstavci jako pomník na náměstí Sovětských tankistů (dnes [[náměstí Kinských]]) na pražském [[Smíchov]]ě, narůžovo. Poprvé tank přetřel narůžovo výtvarník [[David Černý]]. Poté, co byl tank přetřen na původní, zelenou barvu, jej podruhé narůžovo natřela skupina poslanců [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]]. Z náměstí byl později tank odstraněn a v růžovém nátěru vystaven ve vojenském technickém muzeu v Lešanech. V roce 2000 jej muzeum v rámci rekonstrukce exponátu natřelo narůžovo potřetí.

 

 

V roce 2003 upravila skupina Ztohoven do tvaru otazníku původní obrovské svítící [[neonové srdce]] od [[Jiří David (malíř)|Jiřího Davida]], jenž nechal prezident [[Václav Havel]] umístit na kostelní věž baziliky sv. Jiří na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. [[Pražský hrad]]. Roman Týc také pustil do oběhu na internetu hru ''Seber policajtovi čepici a zmiz!'' Během povodní roku 2002 Roman Týc sjížděl na [[vor]]u v Praze Vltavu poté, co mu řeka vyplavila ateliér.

Do kategorie happeningů lze zařadit i mystifikaci s otevřením hypermarketu [[Český sen]], o této akci natočili původci stejnojmenný dokumentární film.