Ferdinand Laub: Porovnání verzí

'''Ferdinand Antonín Laub''' ([[19. leden|19. ledna]] [[1832]] [[Malá Strana|Praha-Malá Strana]]<ref name="matrika">[http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=62E8CD997AE44112AD1FC680B734B1DD&scan=219 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[17. březen|17. března]] [[1875]] [[Gries-Quirein]], [[Itálie]]) byl český [[housle|houslista]] a, [[hudební skladatel]] 19a pedagog. století.

Ferdinand byl nadané dítě a s otcem chodil hrát po kavárnách a hostincích. Veřejně vystupoval poprvé ve věku šesti let v hostinci U Doušů na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] a měl velký úspěch. První samostatný koncert měl 27. února 1842. StudovalSvou hrou upoutal pozornost houslisty divadelního orchestru a pedagoga Mořice Mildnera, který se nabídl, že bude chlapce bezplatně učit. Přivedl ho také ke studiu na [[Pražská konzervatoř|pražské konzervatoři]]; při jeho absolventském koncertu roku 1846 ve [[Stavovské divadlo|Stavovském divadle]] byli přítomni [[Hector Berlioz]] a [[Ferenc Liszt]]. Berlioz byl jeho hrou nadšen a Lauba poté pozval do [[Paříž]]e. Později Laub místo toho absolvoval turné po českých a moravských lázních, později s úspěchem hrál na koncertech ve [[Vídeň|Vídni]], mj.a císařidalších [[Ferdinandrakouských Ia německých městech. Dobrotivý|FerdinanduV Dobrotivému]]roce a1848 se vrátil do Vídně, kde po dva roky působil jako sólista divadelního orchestru. Roku 1851 hrál na první [[Světová výstava 1851|Světové výstavě]] v Londýně v [[Křišťálový palác|křišťálovém paláci]] před čtyřmi tisíci posluchači a poté byl oslavován jako virtuóz. <ref name=":0">{{Citace monografie

V letech 1853 až 18571855 působil na podnět F. Liszta jako koncertní mistr ve [[Výmar]]u. Ze zdravotních důvodů (dýchací obtíže) však musel podstoupit léčení v [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázních]]. Odešel do [[Berlín|Berlína]], kde se stal profesorem na konzervatoři a prvním královským koncertním mistrem dvorní opery. <ref name=":0" /> V letech 18571860 až 1865 podnikl řadu koncertních turné – hrál v Praze, [[Dánsko|Dánsku]], Vídni, [[Petrohrad]]u, [[Německo|Německu]], [[Belgie|Belgii]], [[Francie|Francii]], [[Nizozemsko|Nizozemí]], [[Norsko|Norsku]] a [[Švédsko|Švédsku]]. V [[Göteborg]]u se roku 1860 setkal s [[Bedřich Smetana|Bedřichem Smetanou]] a společně s ním uspořádal dva koncerty. Jeho vystoupení, ať už sólová nebo v [[Smyčcové kvarteto|kvartetu]], měla vždy mimořádný ohlas u obecenstva i odborné kritiky. Vynikal brilantní technikou a procítěným přednesem, tón jeho houslí se podobal zpěvu. Tvořil i vlastní skladby, známé jsou hlavně ''Polonéza'' a ''Saltarello''. V této době byl na vrcholu své kariéry.<ref name=":0" /> Roku 1863 byl jmenován rakouským komorním virtuózem. Námaha spojená s koncerty a cestováním však neprospívala jeho podlomenému zdraví a stále častěji musel vyhledávat lázeňskou léčbu.

[[Soubor:Ferdinand Laub.jpeg|náhled|Hrob Ferdinanda Lauba na vyšehradském hřbitově <ref>[http://212.47.2.130/OUT/HTML/ZnackyPic/10017690.jpg hrob Ferdinanda Lauba na Vyšehradském hřbitově v Praze]</ref>|280x280pixelů]]Ze zdravotních důvodů však Laub musel v roce 1874 svoje povinnosti v Moskvě opustit. Trpěl vleklou chorobou plic a jater. Jeho místo převzal zeť, houslista [[Jan Hřímalý|Jan Hřímal]]<nowiki/>ý. Po neúspěšném léčení v [[Sedmihorky|Sedmihorkách]] a [[Karlovy Vary|Karlových Varech]] odcestoval do lázní v [[Merano|Meranu]], zemřel však po cestě v [[Gries-San Qurino|Griesu.]] Jeho ostatky byly nejprve uloženy nanedaleko [[olšanské hřbitovyBolzano|Olšanských hřbitovechBolzana]],. pozdějiBylo bylymu přenesenyteprve na43 [[vyšehradský hřbitov]]let.

== ReferenceOdkazy ==

=== Literatura ===

=== Externí odkazy ===