Karpaty: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Karpaty v jednotlivých státech: formulace, úpr. jednotlivých států značka: editace z Vizuálního editoru |
→Karpaty v jednotlivých státech: učesáno, doplnění obyvatelstva a historie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 227:
=== Rakouské Karpaty ===
Do Rakouska zasahuje karpatský systém jen zcela okrajově a pokrývá
=== Moravské Karpaty ===
Řádek 242:
=== Slovenské Karpaty ===
Na Slovensku Karpaty zaujímají téměř 72 % území,<ref name=":1" />
* [[Malé Karpaty]]
*[[Javorníky]]
*[[Považský Inovec]]
*[[Strážovské vrchy]]
*[[Malá Fatra|Malá]] a [[Velká Fatra]]
*[[Oravská vrchovina]] a [[Oravské Beskydy]]
Řádek 271 ⟶ 272:
=== Ukrajinské Karpaty ===
[[Soubor:Polonina Krasna, kůň.jpg|náhled|Kůň na vrcholu hory Krasna, [[Zakarpatská oblast]]|alt=Kůň na vysokohorské polonině]]
Na Ukrajině Karpaty zabírají převážně oblast bývalé [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] a jižní část [[Halič|Haliče]] na samém západě země, celkem pouze asi 3,6 % z celkové rozlohy.<ref name=":1" /> Některá pohoří sem přesahují ze Slovenska a Polska. Nejvyšším vrcholem je [[Hoverla]] (2 061 m).
* [[Poloniny]] ([[Čornohora]], [[Rivna]], [[Polonina Boržava|Boržava]], [[Polonina Kuk|Kuk]], [[Krásná Polonina|Krásná]])
Řádek 290 ⟶ 291:
* [[Șureanu]]
* [[Semenic]]
* [[Almăj]]▼
* [[Godeanu]]
* [[Mehedinți (pohoří)|Mehedinți]]
Řádek 296:
* [[Căpățâni]]
* [[Lotru]]
* [[
* [[Bucegi (pohoří)|Bucegi]]
* [[Piatra Craiului]]
Řádek 302:
* [[Ciucaș]]
* [[Buzău]]
* [[Vrancea]]
* [[Harghita (pohoří)|Harghita]]
* [[Tarcău]]
* [[Ceahlău]]
* [[Gurghiu]]
Řádek 321 ⟶ 319:
* [[Trascău]]
* [[Bihor (pohoří)|Bihor]]
* [[Muntele Mare]]
* [[Gilău]]
* [[Vlădeasa]]
* [[Poiana Ruscă]]▼
* [[Munții Metaliferi]]
▲* [[Poiana Ruscă]]
* [[Banát (pohoří)|Banátské hory]]
'''[[Transylvánská vysočina]]'''}}
[[Soubor:Bükk, Háromkő.JPG|alt=V popředí vápencové skalky, pak vlny zalesněných kopců|náhled|Panorama vápencového pohoří Bükk v Maďarsku]]
Řádek 418:
== Osídlení a historie ==
[[Soubor:Zabytkowa cerkiew wpisana na listę UNESCO.jpg|alt=Letecký pohled na dřevěný kostelík u vesnice|náhled|vlevo|Dřevěný kostel sv. Paraskevy v [[Kwiatoň|Kwiatoni]] v Polsku, [[Karpatské dřevěné chrámy v Polsku a na Ukrajině|památka UNESCO]]]]
Karpaty jsou oblastí, kde se vždy vzájemně setkávaly různé kulturní vlivy. Nejstarší doložené osídlení ([[Neandertálec|neandrtálci]]) je doloženo z [[Paleolit|paleolitu]] nálezy z [[Šipka (národní přírodní památka)|jeskyně Šipka]] u Štramberka. Od doby železné se zde postupně prolnulo osídlení [[Keltové|keltské]], [[Thrákové|thrácké]] a [[Dákové|dácké]], [[Římské provincie|římské]], [[Germáni|germánské]], [[Slované|slovanské]], [[Avaři|avarské]], [[Hunové|hunské]], [[Maďaři|maďarské]], posléze také [[Židé|židovské]] a [[Romové|romské]]; všechny tyto vrstvy zanechaly v Karpatech dědictví v podobě toponym, jazyků, legend, architektury, hudby, kuchyně i tradic. Stýká se zde západní ([[Římskokatolická církev|římskokatolický]]) i východní ([[Pravoslaví|pravoslavný]], [[Řeckokatolická církev|řeckokatolický]]) křesťanský ritus. Odlehlé pohoří mnohdy sloužilo jako útočiště pro obyvatelstvo vyhnané nebo pronásledované v okolních rovinách, jako byli [[Huculové]], [[Lipované]] a další. Karpaty jsou či byly domovem řady malých národů, jako jsou [[Rusíni]], [[Huculové]], [[Lemkové]], [[Bojkové]], historických území ([[Halič]], [[Bukovina (země)|Bukovina]], [[Sedmihradsko]], [[Banát]]) a národnostních enkláv, jako např. [[Sedmihradští Sasové|sedmihradští Němci]] a Maďaři, [[Pémové|Banátští Češi]] atd.
Karpaty jsou oblastí, kde se vždy vzájemně setkávaly různé kulturní vlivy. Významným historickým procesem byla od 13.–14. století především [[Valašská kolonizace]] se svou kulturou [[Salaš|salašnického]] [[Pastevec|pastevectví]], která se podepsala na osídlení, vytvoření charakteristické podoby karpatské krajiny s vysokohorskými pastvinami, mýtinami a loukami i na typickém místopisném názvosloví od Rumunska až po české Valašsko.<ref>{{Citace elektronického periodika▼
▲
| příjmení = Magda
| jméno = Pavel
Řádek 426 ⟶ 428:
| jazyk =
| datum přístupu = 2021-04-26
}}</ref> V 19. století patřila většina Karpat pod správu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. V průběhu obou světových válek byly Karpaty místem tuhých frontových bojů, na což upomíná řada památníků a vojenských hřbitovů v oblasti, například v [[Dukelský průsmyk|Dukelském průsmyku]]. Doba 20. a 21. století přinesla budování průmyslové, dopravní a turistické infrastruktury, ale (obzvlášť s nástupem východoevropského kapitalismu) také neřízenou a bezohlednou exploataci přírodního bohatství lesů [[Mýcení|holosečemi]], expanzi turistických resortů, sjezdovek, i postupné opouštění tradiční pastevecké a zemědělské kultury vedoucí k zarůstání nevyužívaných polonin, sadů a luk.<ref>{{Citace elektronického periodika▼
| titul = Karpatské lesní železnice, obrazová publikace – outdoor web Treking.cz▼
| periodikum = www.treking.cz▼
| url = https://www.treking.cz/archiv/lesnizeleznice.htm▼
| datum přístupu = 2021-04-30▼
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika▼
| titul = KARPATY.net - Lesní železnice v Karpatech, přehled funkčních i nefunkčních lesních železnic▼
| periodikum = www.karpaty.net▼
| url = http://www.karpaty.net/zeleznice/zeleznice.htm▼
| datum přístupu = 2021-04-30▼
▲}}</ref> V průběhu obou světových válek byly Karpaty místem tuhých frontových bojů, na což upomíná řada památníků a vojenských hřbitovů v oblasti, například v [[Dukelský průsmyk|Dukelském průsmyku]]. Doba 20. a 21. století přinesla budování průmyslové, dopravní a turistické infrastruktury, ale (obzvlášť s nástupem východoevropského kapitalismu) také neřízenou a bezohlednou exploataci přírodního bohatství lesů [[Mýcení|holosečemi]], expanzi turistických resortů, sjezdovek, i postupné opouštění tradiční pastevecké a zemědělské kultury vedoucí k zarůstání nevyužívaných polonin, sadů a luk.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = EUROPE: New Move to Protect Virgin Forests
| periodikum = www.globalissues.org
Řádek 450 ⟶ 440:
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-04-27
}}</ref> k největším městům uvnitř horského systému patří [[Zlín]], [[Trenčín]], [[Žilina]], [[Banská Bystrica]], [[Košice]], [[Užhorod]], [[Baia Mare|Baia Mare,]] [[Sibiu]], [[Brašov]], [[Petroșani|Petrosani]] či [[Kluž]].
== Ekonomika, cestovní ruch ==
[[Soubor:Demanova Ice Cave 27.jpg|alt=Pohled do jeskynního sálu s ledovými krápníkovitými útvary|náhled|[[Demänovská ledová jeskyně]] na Slovensku patří k významným turistickým cílům]]Průmysl v Karpatech není příliš významný, hlavními ekonomickými zdroji jsou zemědělství (v nižších polohách a v údolích) a lesnictví. V teplejších oblastech a na jižních svazích se pěstuje [[Kukuřice setá|kukuřice]], [[cukrová řepa]], [[Réva vinná|vinná réva]] či [[tabák]], v chladnějších [[Žito seté|žito]], [[Oves setý|oves]], [[pšenice]] a [[Lilek brambor|brambory]]. Na horách stále převažuje [[Pastevec|pastevectví]], především
| titul = Carpathian montane conifer forests - The Encyclopedia of Earth
| periodikum = editors.eol.org
Řádek 479 ⟶ 469:
| jazyk =
| datum přístupu = 2021-04-29
}}</ref> [[Vesnice s opevněnými kostely v Transylvánii|opevněné vesnice Sedmihradska]] nebo pravoslavné kláštery v bývalé [[Moldávie|Rumunské Moldávii]] a [[Bukovina (země)|Bukovině]] ([[Klášter Putna|Putna]], [[Klášter Moldovița|Moldovița]] a další). Turisty lákají též unikátní ledové jeskyně [[Slovenský ráj|Slovenského ráje]] a [[Slovenský kras|krasu]]. Karpatským unikátem je síť úzkorozchodných lesních železnic, budovaných na přelomu 19. a 20. století za účelem dopravy dřeva a lesních dělníků do odlehlých oblastí hor. Mnoho jich ve 20. století zaniklo, [[Bieszczadská lesní dráha|některé]] dosud slouží jako turistická atrakce.<ref>{{Citace elektronického periodika
▲| titul = KARPATY.net - Lesní železnice v Karpatech, přehled funkčních i nefunkčních lesních železnic
▲| periodikum = www.karpaty.net
▲| url = http://www.karpaty.net/zeleznice/zeleznice.htm
▲| datum přístupu = 2021-04-30
▲}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
▲| titul = Karpatské lesní železnice, obrazová publikace – outdoor web Treking.cz
▲| periodikum = www.treking.cz
▲| url = https://www.treking.cz/archiv/lesnizeleznice.htm
▲| datum přístupu = 2021-04-30
}}</ref>
== Zajímavost ==
|