Karpaty: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
ještě něco k přírodě dle fr. a dalších zdrojů značka: editace z Vizuálního editoru |
opraveny rumunské kláštery, usp. kapitol, dodám něco o historii a zemědělství (pracuje se) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Možná hledáte|pohoří Karpaty na [[Měsíc]]i, viz [[Montes Carpatus]]}}{{Pracuje se|2=7. 5. 2021, 11:38 (CEST)}}{{Infobox - reliéf
| název = Karpaty<br />''Карпати, Carpați''<br />''Karpaten, Kárpátok''
| obrázek = Marmarosh mountains.JPG
Řádek 73 ⟶ 72:
}}</ref>
Na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány [[Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy|původní bukové lesy Karpa]]<nowiki/>t, ale též [[Karpatské dřevěné chrámy v Polsku a na Ukrajině|lidové dřevěné chrámy]] polských, ukrajinských a slovenských vesnic, [[Vesnice s opevněnými kostely v Transylvánii|opevněné vesnice Sedmihradska]], pravoslavné
== Název ==
Řádek 116 ⟶ 115:
}}</ref> Například jejich středověké [[Maďarština|uherské]] jméno bylo ''Havasok'' („Sněžné hory“); ruské kroniky je označovaly jako „maďarské hory“.{{Sfn|Blazovich|1994|s=332}}{{Sfn|Moldovanu|2010|s=18}} Pozdější zdroje jako [[Dimitrie Cantemir]] a italský kronikář Giovanandrea Gromo označovaly pohoří jako „Transylvánské hory“, zatímco historik ze 17. století Constantin Cantacuzino přeložil název hor pro italsko-rumunský glosář jako „Rumunské hory“.<ref name=":9" />
Jméno „Karpaty“ je úzce spjato se starými dáckými kmeny zvanými „Karpes“ nebo „[[Karpové]]“, kteří žili na rozsáhlém území od východního a severovýchodního břehu Černého moře až po sedmihradské pláně v dnešním Rumunsku a Moldavsku. Název ''Karpaty'' může nakonec pocházet z [[Praindoevropský jazyk|protoindoevropského]] kořene ''*sker-''/''* ker-'', ze kterého pochází [[Albánština|albánské]] slovo ''karpë'' (skála) a [[Slovanské jazyky|slovanské]] slovo ''skála'' (i útes), snad prostřednictvím [[Dáčtina|dáckého]] kognátu, který znamenal horu, skálu nebo drsný terén (srov. germánský kořen ''*skerp-'', staronorský ''{{Cizojazyčně|non|harfr}}'' „brázda“, gótské ''skarpo'', středoněmecký ''scharf'' „hrnčíř“ a moderní hornoněmecké ''Scherbe'' „střep“, staroanglické ''{{Cizojazyčně|ang|scearp}}'' a anglické ''sharp'' (ostrý'')'', litevské ''kar~pas'' "řezat, sekat, zářez", lotyšské ''cirpt'' "střih, klip"). Archaické polské slovo ''karpa'' znamenalo „členité nerovnosti, podvodní překážky/skaliska, členité kořeny nebo kmeny“. Častější slovo ''skarpa'' znamená ostrý útes nebo jiný svislý terén. Název může místo toho pocházet z indoevropského ''*kwerp'' „otáčet“, podobné staroanglickému {{Cizojazyčně|ang|hweorfan}} „otáčet, měnit“ (
V pozdně [[Římská říše|římských]] dokumentech byly [[východní Karpaty]] označovány jako ''Montes Sarmatici'' (což znamená [[Sarmati|Sarmatské]] pohoří).<ref>E.g. in work ''Tractatus de duabus Sarmatiis, Asiana et Europiana, et de contentis in eis'' by [[Maciej Miechowita|Mathias de Miechow]], first edition from 1517. [https://www.hs-augsburg.de/~harsch/Chronologia/Lspost16/Miechow/mie_tr21.html Second book, chapter 1].</ref> [[Západní Karpaty]] se nazývaly ''Carpates'', jméno, které je poprvé zaznamenáno v [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaiově]] ''Geografii'' (2. stol. n. l.).<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 123 ⟶ 122:
| url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0064:entry=carpates-mons-geo
| datum přístupu = 2021-05-05
}}</ref> Ve skandinávské ''sáze Hervarar'', která vypráví starogermánské legendy o bojích mezi [[Gótové|Góty]] a [[Hunové|Huny]], se jméno ''Karpates'' objevuje v předvídatelné germánské podobě jako ''Harvaða fjöllum'' (viz [[Grimmův zákon]]). [[Gervasius z Tilbury|Gervase z Tilbury]] ve svém ''Otia Imperialia'' („Rekreace pro císaře“) z roku 1211 psal o pohoří jako o ''
▲Ve skandinávské ''sáze Hervarar'', která vypráví starogermánské legendy o bojích mezi [[Gótové|Góty]] a [[Hunové|Huny]], se jméno ''Karpates'' objevuje v předvídatelné germánské podobě jako ''Harvaða fjöllum'' (viz [[Grimmův zákon]]). [[Gervasius z Tilbury|Gervase z Tilbury]] ve svém ''Otia Imperialia'' („Rekreace pro císaře“) z roku 1211 psal o pohoří jako o ''Hunických alpách''. Uherské listiny ze třináctého až patnáctého století pojmenovávají hory ''Thorchal'', ''Tarczal'' nebo méně často ''Montes Nivium'' („Zasněžené hory“). V Polsku název "Karpaty" poprvé použil [[Stanisław Staszic]] na začátku 19. století ve svém díle ''O ziemiorództwie Karpatów i innych gór i równin Polski'' (O pozemkovém hospodářství Karpat a jiných hor a pláních Polska).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = O ziemiorodztwie Karpatow i innych gor i rownin Polski - Stanisław Staszic
| periodikum = winntbg.bg.agh.edu.pl
Řádek 423 ⟶ 420:
}}</ref> Ohrožením pro karpatskou přírodu je zejména intenzivní a často nelegální těžba dřeva, pytláctví a nekontrolovaná výstavba dopravní, sportovní a turistické infrastruktury.<ref name=":2" />
== Osídlení
[[Soubor:Zabytkowa cerkiew wpisana na listę UNESCO.jpg|alt=Letecký pohled na dřevěný kostelík u vesnice|náhled|vlevo|Dřevěný kostel sv. Paraskevy v [[Kwiatoň|Kwiatoni]] v Polsku, [[Karpatské dřevěné chrámy v Polsku a na Ukrajině|památka UNESCO]]]]
Karpaty jsou oblastí, kde se vždy vzájemně setkávaly různé kulturní vlivy. Významným historickým procesem byla od 13.–14. století především [[Valašská kolonizace]] se svou kulturou [[Salaš|salašnického]] [[Pastevec|pastevectví]], která se podepsala na osídlení, vytvoření charakteristické podoby karpatské krajiny s vysokohorskými pastvinami, mýtinami a loukami i na typickém místopisném názvosloví od Rumunska až po české Valašsko.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 433 ⟶ 430:
| jazyk =
| datum přístupu = 2021-04-26
}}</ref> Karpaty jsou či byly domovem řady malých národů, jako jsou [[Rusíni]], [[Huculové]], [[Lemkové]], [[Bojkové]], historických území ([[Halič]], [[Bukovina (země)|Bukovina]], [[Sedmihradsko]], [[Banát]]) a národnostních enkláv, jako např. [[Sedmihradští Sasové|sedmihradští Němci]] a Maďaři, [[Pémové|Banátští Češi]] atd.
| příjmení = tošovský▼
| titul = DŘEVĚNÉ PERLY KARPAT▼
| periodikum = ikoktejl▼
| url = http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1139:devne-perly-karpat-sp-1088753669&catid=1655&Itemid=148▼
| jazyk = ▼
| datum přístupu = 2021-04-29▼
▲}}</ref> Karpatským unikátem je síť úzkorozchodných lesních železnic, budovaných na přelomu 19. a 20. století za účelem dopravy dřeva a lesních dělníků do odlehlých oblastí hor; v té době prakticky celé pohoří spadalo pod [[Rakousko-Uhersko]]. Mnoho jich ve 20. století zaniklo, [[Bieszczadská lesní dráha|některé]] dosud slouží jako turistická atrakce.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Karpatské lesní železnice, obrazová publikace – outdoor web Treking.cz
| periodikum = www.treking.cz
Řádek 456 ⟶ 448:
| jazyk = en-gb
| datum přístupu = 2021-05-04
}}</ref> Celkem na území Karpat žije na 17 milionů lidí;<ref>{{Citace elektronického periodika▼
| titul = Carpathian Network of Protected Areas▼
| periodikum = www.carpathianparks.org▼
| url = http://www.carpathianparks.org/home.html▼
▲| jazyk = en
}}</ref> k největším městům uvnitř horského systému patří [[Zlín]], [[Trenčín]], [[Žilina]], [[Banská Bystrica]], [[Košice]], [[Užhorod]], [[Baia Mare|Baia Mare,]] [[Sibiu]], [[Brašov]], [[Petroșani|Petrosani]] či [[Kluž]].
== Ekonomika, cestovní ruch ==
[[Soubor:Demanova Ice Cave 27.jpg|alt=Pohled do jeskynního sálu s ledovými krápníkovitými útvary|náhled|[[Demänovská ledová jeskyně]] na Slovensku patří k významným turistickým cílům]]
Pohoří karpatského oblouku patří k oblíbeným cílům letní turistiky, a to jak k jednodenním, tak i k vícedenním trekům a dálkovým přechodům.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Trail across the Carpathian mountains {{!}} Trans Carpathian Thru-Hike
| url = https://www.transcarpathian.org/trail/
Řádek 470:
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-05-03
}}</ref> V mnoha oblastech se lze setkat s tradiční lidovou architekturou a kulturními památkami, z nichž mnohé jsou zařazeny na seznam památek UNESCO, ať už jde o typické dřevěné kostelíky [[Dřevěné chrámy slovenských Karpat|na Slovensku]], v [[Karpatské dřevěné chrámy v Polsku a na Ukrajině|Polsku a na Ukrajině]] a [[Dřevěné kostely v oblasti Maramureš|v Maramureši]],<ref>{{Citace elektronického periodika
▲}}</ref> Celkem na území Karpat žije na 17 milionů lidí;<ref>{{Citace elektronického periodika
▲| příjmení = tošovský
▲| titul = Carpathian Network of Protected Areas
▲| titul = DŘEVĚNÉ PERLY KARPAT
▲| periodikum = www.carpathianparks.org
▲| periodikum = ikoktejl
▲| url = http://www.carpathianparks.org/home.html
▲| url = http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1139:devne-perly-karpat-sp-1088753669&catid=1655&Itemid=148
| jazyk =
| datum přístupu = 2021-04- }}</ref> [[Vesnice s opevněnými kostely v Transylvánii|opevněné vesnice Sedmihradska]] nebo pravoslavné kláštery v bývalé [[Moldávie|Rumunské Moldávii]] a [[Bukovina (země)|Bukovině]] ([[Klášter Putna|Putna]], [[Klášter Moldovița|Moldovița]] a další). Turisty lákají též unikátní ledové jeskyně [[Slovenský ráj|Slovenského ráje]] a [[Slovenský kras|krasu]].
▲}}</ref> k největším městům uvnitř horského systému patří [[Zlín]], [[Trenčín]], [[Žilina]], [[Banská Bystrica]], [[Košice]], [[Užhorod]], [[Baia Mare|Baia Mare,]] [[Sibiu]], [[Brašov]], [[Petroșani|Petrosani]] či [[Kluž]].
== Zajímavost ==
| |||