Abraham de Moivre: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m různé drobnosti a formality
JanaJin (diskuse | příspěvky)
rozšíření + odkazy
značky: odkaz do cizojazyčné Wikipedie editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
{{Infobox - vědec}}
'''Abraham de Moivre''' ([[26. květen|26.  května]] [[1667]] [[Vitry-le-François]], [[Francie]] - [[27. listopad|27. listopadu]]u [[1754]] [[Londýn]], [[Anglie]]) byl [[Francie|francouzský]] [[Matematika|matematik]], žijícíkterý většíprožil částvětšinu svého života v [[Anglie|Anglii]]. ProsluláV jemladém předevšímvěku jehose přestěhoval do Anglie kvůli [[Moivreova větaHugenoti|Hugenotů]] ve [[Francie|Francii,]] kterákteré dávázačalo dov roce 1685. Přátelil se souvislostis [[KomplexníIsaac čísloNewton|komplexníIsaacem číslaNewtonem]], a s [[TrigonometrieAstronom|trigonometriiastronomem]]., Kromě[[Fyzika|fyzikem]] tohoa sematematikem de[[Edmund MoivreHalley|Edmondem zabývalHalleyem]] a [[Teorie pravděpodobnostiSkotsko|teorií pravděpodobnostiskotským]] matematikem Jamesem Stirlingem.
 
Jeho práce byly v odborné společnosti dobře známy a díky tomu se stal členem [[Britské impérium|britské]] [[Královská společnost|Královské společnosti]] (1697), [[Pruská akademie věd|Pruské akademie věd]] v [[Berlín|Berlíně]] (1735) a [[Francouzská akademie věd|Královské akademie věd]] v [[Paříž]]<nowiki/>i (1754).
Abraham de Moivre opustil jako [[Kalvinismus|kalvinista]] v roce 1685 po zrušení [[Edikt nantský|Ediktu nantského]] Francii a zbytek života strávil v Anglii, kde byl v roce 1697 zvolen členem [[Královská společnost|Královské vědecké společnosti]]. Konec života prožil v relativní bídě&nbsp;– údajně si přivydělával po kavárnách hraním [[šach]]u.
 
Zabýval se [[Teorie pravděpodobnosti|teorií pravděpodobnosti]] ( The Doctrine of Chances). Známá je především [[Moivreova věta]], která dává do souvislosti [[Komplexní číslo|komplexní čísla]] a [[Trigonometrie|trigonometrii]]. Byl prvním, kdo vyjádřil [[Centrální limitní věta|centrální limitní větu]], základ teorie pravděpodobnosti.
 
== Životopis ==
Abraham Moivre se narodil ve [[Vitry-le-François]] v [[Champagne]] 26. května 1667. Jeho otec Daniel de Moivre byl lékař, který věřil v&nbsp;hodnotu vzdělání. Rodiče Abrahama Moivra byli protestanti, ale Abraham navštěvoval katolickou školu. V&nbsp;jedenácti letech začal studovat [[Protestantismus|protestantskou]] Akademii v [[Sedan|Sedanu]], kde strávil čtyři roky. V&nbsp;roce 1682 studoval dva roky [[Logika|logiku]] a [[Filosofie|filozofii]] na Akademii v&nbsp;[[Saumur]] a od roku 1864 matematiku a fyziku v&nbsp;Paříži. Po zrušení [[Edikt|Ediktu]] povolujícího protestanství ve Francii, byl po odmítnutí [[Náboženská konverze|konverze]] do roku 1688 vězněn. Po propuštění odešel do Anglie, do Francie se již nikdy nevrátil.<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Saxl
| jméno = Ivan
| příjmení2 = Ilucová
| jméno2 = Lucia
| titul = Abraham De Moivre
| periodikum = Matematika v proměnách věků. V
| datum vydání = 2007
| strany = 6–55
| url = https://dml.cz/handle/10338.dmlcz/400885
| datum přístupu = 2021-05-04
}}</ref>
 
Většinu svého života prožil v&nbsp;Londýně, kde se živil jako soukromý [[učitel]] [[Matematika|matematiky]], navštěvoval své žáky z&nbsp;urozených rodin nebo učil v&nbsp;kavárnách v&nbsp;Londýně. Přes známosti ve vysoké anglické společnosti, nezískal jako cizinec místo na univerzitě, ani jiné stálé zaměstnání.
 
Po celý svůj život de Moivre zůstal chudý. Uvádí se, že byl pravidelným zákazníkem „Old Slaughter's Coffee House“ a dalších kaváren, kde si vydělával hraním šachů, také jako „konzultant“ hazardních hráčů.
 
Zemřel v&nbsp;Londýně dne 27.&nbsp;listopadu 1754 a byl pohřben 1.&nbsp;prosince 1754 v St&nbsp;Martin-in-the-Fields ve [[Westminster]]<nowiki/>u v&nbsp;Londýně.
 
== Publikované práce ==
Od roku 1692 se de Moivre přátelil s&nbsp;[[Edmund Halley|Edmondem Halleyem]] (jeho pojednání o&nbsp;hazardních hrách „''De ratiociniis in ludo aleae“'' podrobně prostudoval<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Chejlava
| jméno = Dominik
| titul = Limitní věty - historie včetně důkazů a způsobů použití
| datum vydání = 2020
| jazyk = cs
| url = http://dspace5.zcu.cz/handle/11025/41245
| datum přístupu = 2021-05-06
}}</ref>) a brzy také s&nbsp;[[Isaac Newton|Isaacem Newtonem.]] De Moivre studoval Newtonovu knihu ''[[Philosophiae Naturalis Principia Mathematica|Principia]].'' Navázal na jeho myšlenky a rozvinul je ve svém prvním matematickém spise „Method of fluxions“, který publikoval ve „''Filozofických transakcích“''. Jeho přítel Halley byl [[Sekretář (administrativa)|sekretářem]] [[Královská společnost|Královské společnosti]] a de Moivreovu první práci Královské společnosti doporučil. Další publikovaná práce v&nbsp;roce 1697 byla věnována zobecnění Newtonovy [[Binomická věta|binomické věty]]. V&nbsp;tomto roce se stal de Moivre členem Královské společnosti v&nbsp;Londýně.
 
Články publikované v&nbsp;letech 1698 až 1707 jsou věnovány [[Geometrie|geometrii]] a [[Algebra|algebře]]. Od roku 1708, po Pierrovi Rémondovi de Montmortovi (s nímž se dostal do sporu o prioritu) a Christianovi Huygensovi, se zabýval vyšetřováním teorie pravděpodobnosti na základě ''výpočtů'' hazardních her. V roce 1711 vydal první práci zoblasti pravděpodobnosti: ''Nauka o šancích: metoda výpočtu pravděpodobností událostí ve hře''.<ref name=":0" /> Tato kniha vyšla ve čtyřech vydáních, v roce 1711 latinsky a v letech 1718, 1738 a 1756 v anglickém jazyce. (První knihu o hazardních hrách ''Liber de ludo aleae'' (''On Casting the Die'') napsal [[Gerolamo Cardano|Girolamo Cardano]] v 60. letech 15. století, ale byla vydána až v roce 1663).
 
Základním dílem De Moivrea je kniha „''The Doctrine of Chances: A Method of Calculating the Probability of Events in Play“'' (základy sestavil již kolem roku 1711). Kniha byla napsána jako učebnice. Nejdříve jsou vysvětleny základy, ze kterých vychází v druhé části knihy příklady. Podstatným rozšířením práce byla kniha ''De Mensura Sortis''.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hald
| jméno = A.
| příjmení2 = de Moivre
| jméno2 = Abraham
| příjmení3 = McClintock
| jméno3 = Bruce
| titul = A. de Moivre: 'De Mensura Sortis' or 'On the Measurement of Chance'
| periodikum = International Statistical Review / Revue Internationale de Statistique
| datum vydání = 1984
| ročník = 52
| číslo = 3
| strany = 229–262
| issn = 0306-7734
| doi = 10.2307/1403045
| url = https://www.jstor.org/stable/1403045
| datum přístupu = 2021-05-05
}}</ref> De Moivre navázal na práce [[Christiaan Huygens|Christiaana Huygense]] a Jacoba Bernoulliho, aplikoval nové postupy a teorie, odvozené matematicky. Zavedl součet dvou pravděpodobností, které se navzájem nevylučují. Při zkoumání [[Binomické rozdělení|binomického rozdělení]] [[Náhodná veličina|náhodné veličiny]] objevil [[Normální rozdělení|normální rozdělen]]<nowiki/>í. První vydání v&nbsp;roce 1718 věnoval Isaacu Newtonovi a dále je doplňoval a rozšiřoval. Druhé vydání vyšlo v&nbsp;roce 1738 a třetí, po jeho smrti v&nbsp;roce 1756 vydal Patrick Murdoch. Obsahuje také ''Approximatio ad summam terminorum binomii'' ''<math>(a+b)^n</math>'' ''in seriem expansi (1733).''
 
V&nbsp;druhé významné knize o&nbsp;pravděpodobnosti Miscellanea Analytica de Seriebus et Quadraturis (1730) byl prvním, kdo použil pravděpodobnostní [[integrál]].
 
Třetí, rozsahem menší, je praktická aplikace využití postupů [[Pravděpodobnost|pravděpodobnosti]] k&nbsp;[[Predikce|predikci]] úmrtnosti (lze nalézt podobnost k typům vzorců, které jsou používány [[Pojišťovna|pojišťovnami]]). De Moivre vyšel z&nbsp;Halleyovy práce, využil větší množství dat a vytvořil soubor podstatných zjednodušení. Toto dílo vyšlo v&nbsp;Londýně v&nbsp;roce 1725, v&nbsp;Dublinu v&nbsp;roce 1731. Rozšířená a upravená vyšla kniha opakovaně v&nbsp;letech 1743, 1750 a 1752.
 
== Korespondence ==
De Moivre si psal 10 let od roku 1704 s&nbsp;Johannem Bernoullim, profesorem na univerzitě v&nbsp;[[Groningen]]. Nejprve se zabývali [[Infinitezimální počet|infinitesimálním počtem]], Bernoulli uchovával veškerou korespondenci a pořizoval kopie odeslané pošty. Doufal, že jeho korespondence bude vydána, což se ale nestalo. Jejich korespondence se skládá z&nbsp;19 dopisů, většinou psaných francouzsky, jen matematická pojednání jsou psána latinsky. V dopisech řešili osobní i společenské vztahy, především psali o&nbsp;matematických problémech. Jejich písemný styk ukončily neshody, které začaly publikací Leibnizovy práce v letech 1682 a 1684.
 
Z ostatní korespondence se zachovalo minimum, několik odborných dopisů bylo publikováno ještě za života de&nbsp;Moivra (ostatní existují jen z&nbsp;nepřímých svědectví). De&nbsp;Moivre dostal tři dopisy od Nikolause Bernoulliho, odpověděl pouze na jeden. S&nbsp;ohledem na stále se vlekoucí spor mezi Leibnizem a Newtonem, De Moivre ukončil veškeré kontakty s rodinou Bernoulli.
 
Některé De&nbsp;Moivreovy práce byly psány formou dopisů a tak byly i zveřejňovány (např. dopisy E.&nbsp;Halleyovi nebo práce z&nbsp;roku 1722 - dopis psaný sekretáři Johnu Machinovi).
 
Svědectví o&nbsp;dalších dopisech, které se nezachovali, lze nalézt v korespondenci De&nbsp;Moivreových současníků. Také se nezachovala korespondence s členem Berlínské akademie profesorem Philippem Naudé v&nbsp;souvislosti s De&nbsp;Moivreovým přijetím za člena této instituce.
 
== Odkaz Abrahama de Moivre ==
Dne 25.&nbsp;listopadu 2017 uspořádal v&nbsp;Saumuru konferenci MUDr.&nbsp;Conor Maguire pod [[Patron|patronátem]] [[Francie|Francouzské]] národní komise [[UNESCO|UNESCO,]] při příležitosti oslav 350. výročí narození Abrahama de&nbsp;Moivra a skutečnosti, že de&nbsp;Movre dva roky studoval na Academy of Saumur. Konference byla nazvána ''Abraham de&nbsp;Moivre: Matematik, jeho život a dílo'' a diskusní příspěvky připomněly zásadní přínos De Moivra k vývoji matematiky komplexních čísel ([[Moivreova věta|De Moivreův vzorec]]) a k&nbsp;teorii pravděpodobnosti (De Moivre – Laplaceova věta).
 
Dne 27. listopadu 2016 bylo připomenuto 262. výročí úmrtí Abrahama de&nbsp;Moivra konferencí v&nbsp;[[Limoges]] ve Francii s názvem Abraham de Moivre: ''Génie en exil.''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Abraham de Moivre : Génie en exil (25 janvier 2017) · Service de gestion de conférences de Mathrice (Indico)
| periodikum = web.archive.org
| url = https://web.archive.org/web/20190213183524/https://indico.math.cnrs.fr/event/1978/
| datum vydání = 2019-02-13
| datum přístupu = 2021-05-06
}}</ref>
 
Abraham de Moivre byl jedním z průkopníků klasické teorie pravděpodobnosti. Významně přispěl k [[Analytická geometrie|analytické geometrii]], [[Komplexní analýza|komplexní analýze]] a výpočtu nájemného. Jeho základní prací bylo řešení úloh z [[teorie her]], které citovaly [[encyklopedie]]
 
vydané v XVIII. století včetně [[Encyclopædia Britannica|Encyclopaedia Britannica]].
 
== Reference ==
{{Překlad|en|Abraham de Moivre|1017389210}}
<references />
 
== Související články ==
 
* [[Matematická statistika]]
* [[Normální rozdělení]]
* [[Rozdělení pravděpodobnosti]]
*[[Centrální limitní věta]]
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{cite web|url=http://euler.ciens.ucv.ve/English/mathematics/demoivre.html|title=de Moivre, Abraham|access-date=15 June 2002|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071219233914/http://euler.ciens.ucv.ve/English/mathematics/demoivre.html|archive-date=19 December 2007}}
* [http://www.mathpages.com/home/kmath642/kmath642.htm The Doctrine of Chance] at MathPages.
* [https://wayback.archive-it.org/all/20080221191829/http://archimede.mat.ulaval.ca/pages/genest/publi/StatSci-2007.pdf Biography (PDF)], ''[[:en:Matthew_Maty|Matthew Maty]]'s Biography of Abraham De Moivre, Translated, Annotated and Augmented''.
* [https://web.archive.org/web/20181108224526/https://www.york.ac.uk/depts/maths/histstat/demoivre.pdf de Moivre, On the Law of Normal Probability]
 
 
{{Pahýl}}