Keul: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Nový Keul: oprava m.n.m. |
odkaz značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 15:
== Historie ==
Území bylo do 17. století pouze směsnou oblastí vlivu [[Evenkové|tunguzských]] a [[Burjati|burjatských]] kmenů. Prvními Rusy, kteří se objevili v tomto místě, byli členové legendární objevitelské výpravy [[Děmid Sofonovič Pjanda|Děmida Sofonoviče Pjandy]], kteří se po objevení veletoku [[Lena]] plavbou po [[Dolní Tunguzka|Nižné Tunguzce]] vraceli po proudu Angary na podzim 1623 k Jeniseji. V roce 1629 se z [[Jenisejsk|Jenisejsku]] proti proudu Angary vypravila kozácká skupina pod vedením [[Vasilij Jermolajevič Bugor|Vasilije Bugora]] za účelem objevení a vybudování nové cesty k Leně, tentokráte již podél pravobřežní soustavy Angary. Tato cesta, známá později jako Lenský [[volok]], se stala základem pro lodní dopravu zboží z východní Sibiře. Během této úspěšné výpravy byly také založeny pobřežní pevnosti, tzv. ostrohy, které se staly základem měst [[Ilimsk]] a [[Usť-Kut]]. V následujících padesáti letech byl ostroh Ilimsk vybudován do podoby sídla se stálými obyvateli s civilními i církevními statky, takže již bylo možné zakládat nové osady na březích Angary.
Na konci jara 1687 se z pevnosti Ilimsku po proudu řeky [[Ilim]] k ústí s Angarou vypravilo na lodích 8 rodin s cílem založit rybářské a zemědělské usedlosti v ústí řek Badarma, Nevonka, Tušama a [[Keulka]] na levém břehu Angary a ústí řeky Kata na pravém břehu. Na březích Keulky se usadily první dvě rodiny a v roce 1764 se osada již ocitla v soupisu osad nově vzniklé Irkutské gubernie, jako součást tzv. Ilimské volosti. Do [[první světová válka|první světové války]] se sídlo vyvíjelo samostatným způsobem, typickým pro tuto oblast. V 18. století se vesnice na středním toku Angary staly domovem pro četné komunity [[Starověrci|starověrců]]. V roce 1885 byla ve vesnici postavena dvoutřídní církevní škola, ve které se vyučovala aritmetika, čtení, psaní, Nový zákon, církevní zpěv a dějiny Veliké Rusi.
| |||