|
| wikipedie = [[:ru:Заглавная страница|ru.wikipedia.org]]
}}
'''Ruština''' (''rusky: {{Audio|Ru-russkiy_jizyk.ogg|русский язык}} [ˈruskʲɪj jɪˈzɨk]'') je nejužívanější [[Slovanské jazyky|slovanský jazyk]], jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný [[rusistika]]. Ruština je největším [[Mateřský jazyk|mateřským jazykem]] v [[Evropa|Evropě]], jedním ze šesti úředních jazyků [[Organizace spojených národů|OSN]], jedním z dvou úředních jazyků na palubě [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanice]] a sedmým nejrozšířenějším jazykem na [[internet]]u.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = https://www.interval.cz/clanky/internet-jako-babylon-jazyku/ | vydavatel = Zoner Software, a.s, Interval.cz }}</ref>
== Rozšíření ==
[[Soubor:Knowledge of Russian EU map.svg|vlevo|náhled|Mapa míry znalosti ruštiny v [[Evropská unie|Evropské unii]]]]
Jako úřední i dorozumívací jazyk [[Ruské impérium|carského Ruska]] se ruština rozšířila po obrovské rozloze východní [[Evropa|Evropy]] a severní [[Asie]]. Významné rusky mluvící menšiny žijí doposud i v mnoha jinak většinově jinojazyčných zemích, které po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] získaly nezávislost.
V době velmocenského postavení Sovětského svazu (SSSR) po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se ruština stala hlavním dorozumívacím jazykem zemí [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] a [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Procházková
| jméno = Petra
| odkaz na autora = Petra Procházková
| titul = Ruština je jako světový jazyk na ústupu. Předbíhá ji i bengálština {{!}} Svět
| periodikum = Lidovky.cz
| odkaz na periodikum = Lidové noviny
| vydavatel =
| url = http://www.lidovky.cz/rustina-je-jako-svetovy-jazyk-na-ustupu-predbiha-ji-i-bengalstina-p93-/zpravy-svet.aspx?c=A100607_095219_ln_zahranici_mtr
| datum vydání = 2010-06-07
| datum přístupu = 2017-12-15
}}</ref> V řadě z nich se ruština povinně vyučovala na školách,<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Mašínová
| jméno = Lucie
| titul = Žáci si do ruských vět přidávali česká slova, vzpomíná Jana Jirásková
| periodikum = Kolínský deník
| datum = 2014-11-13
| ročník =
| číslo =
| strany =
| jazyk = cs
| url = https://kolinsky.denik.cz/zpravy_region/zaci-si-do-ruskych-vet-pridavali-ceska-slova-vzpomina-jana-jiraskova-20141113.html
| datum přístupu = 2017-12-15
}}</ref> např. v [[Československo|Československu]] do roku [[1990]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Chalupa
| jméno = Kristián
| titul = Od fanatické ruštinářky po solidní výuku na univerzitní půdě. Jak se daří ruštině v Česku? — HlídacíPes.org
| periodikum = HlídacíPes.org
| odkaz na periodikum = HlídacíPes.org
| datum = 2017-07-07
| ročník =
| číslo =
| strany =
| jazyk = cs-CZ
| url = https://hlidacipes.org/od-fanaticke-rustinarky-roztrhanym-vysvedcenim-solidni-vyuku-univerzitni-pude-se-dari-rustine-cesku/
| datum přístupu = 2017-12-15
}}</ref> Avšak s rozpadem bývalého Sovětského svazu se postavení ruštiny v těchto bývalých republikách změnilo, a to – i jako symbol odporu či nezávislosti – ve prospěch místních národních jazyků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Na troskách sovětské říše se rusky moc nemluví
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = IDNES.cz
| vydavatel =
| url = http://zpravy.idnes.cz/na-troskach-sovetske-rise-se-rusky-moc-nemluvi-fl4-/zahranicni.aspx?c=A020626_140641_zahranicni_zem
| datum vydání = 2002-06-26
| datum přístupu = 2017-12-15
}}</ref>
V mnoha zemích světa včetně [[Spojené státy americké|USA]] a [[Západní Evropa|Západní Evropy]] si zájemci o slovanské jazyky volí nejčastěji ruštinu jako první z těchto řečí pro své sebevzdělávání.
Ruština je oficiálním jazykem v [[Rusko|Rusku]], [[Bělorusko|Bělorusku]], [[Kazachstán]]u a [[Kyrgyzstán]]u dále též v [[Moldavsko|moldavském]] [[Podněstří]] a [[Gagauzsko|Gagauzsku]] v [[Abcházie|Abcházii]] a [[Jižní Osetie|Jižní Osetii]]. Významné ruské menšiny žijí na [[Ukrajina|Ukrajině]], v [[Kazachstán]]u, [[Bělorusko|Bělorusku]], [[Lotyšsko|Lotyšsku]], [[Litva|Litvě]], [[Estonsko|Estonsku]], [[Uzbekistán]]u a [[Izrael]]i.
Díky svému politickému významu se ruština stala i jedním ze šesti úředních jazyků [[Organizace spojených národů]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Radimský
| jméno = Jan
| titul = Italské a vybrané francouzské neologismy z oblasti informatiky a nových médií (1990-1996)
| url = https://books.google.cz/books?id=dkTsdVx1qEUC&pg=PA28&lpg=PA28&dq=Ru%C5%A1tina+jazyk+osn&source=bl&ots=Gw71HydnsX&sig=bwpzcbhMu6tmNIsMbnXo8c9k1H0&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwia3aHlr4zYAhVLb5oKHdtKC3k4ChDoAQg9MAQ#v=onepage&q=Ru%C5%A1tina%20jazyk%20osn&f=false
| vydavatel = Jan Radimský
| počet stran = 119
| isbn = 9788070406243
| poznámka = Google-Books-ID: dkTsdVx1qEUC
| jazyk = cs
}}</ref> Sovětský svaz byl a jeho nástupnický stát [[Rusko|Ruská federace]] je totiž tzv. jedním z pěti stálých členů [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] s právem [[veto|veta]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rusko vetovalo návrh příměří a zřízení bezletové zóny v Aleppu
| periodikum = iDNES.cz
| url = http://zpravy.idnes.cz/rusko-veto-rada-bezpecnosti-osn-bezletova-zony-aleppo-p1o-/zahranicni.aspx?c=A161008_215352_zahranicni_rych
| datum vydání = 2016-10-08
| datum přístupu = 2017-12-15
}}</ref>
== Historie ==
{{podrobně|Staroruština}}
Od [[10. století]] se na ruském území spolu s [[křesťanství]]m šířila [[Staroslověnština|církevní slovanština]] a stávala se úředním a spisovným jazykem. Ruština jako lidový jazyk se objevovala paralelně s ní v kronikách, právních a správních dokumentech.
Vliv církevní slovanštiny slábl od [[17. století]], kdy stoupal význam [[Moskva|Moskvy]] a prosazoval se jazyk z jejího okolí. Na začátku [[18. století]] došlo k reformě spisovné ruštiny, včetně úpravy [[cyrilice]] na tzv. [[Graždanka|graždanku]]. V [[19. století]] došlo k největšímu rozkvětu klasické ruské literatury.
V roce [[1918]] došlo k pravopisné reformě, která mj. opět zjednodušila písmo.
== Abeceda a výslovnost ==
Ruština se píše [[Cyrilice|cyrilicí]]. Ruská abeceda se též nazývá ''azbuka'' a obsahuje písmena v následujícím pořadí:
{| class="wikitable" style="text-align:center;"
| 