Čížkovice: Porovnání verzí

[[První písemná zmínka]] o Čížkovicích je známa z roku [[1276]], kdy obec byla rozdělena na dvě části. Menší část patřila [[vladyka|vladykovi]] Čáslavovi. Větší pak byla majetkem [[Klášter svatého Jiří (Praha)|kláštera svatého. Jiří]] v Praze, jenž držel i blízké Třebenice. Ve větší části Čížkovice stálo několik menších [[statek|statků]]. Jejich majitelé schvalovali faráře místního [[Kostel svatého Jakuba apoštola (Čížkovice)|kostela svatého Jakuba]].

Roku 1389 se prameny zmiňují o čížkovické horní [[tvrz]]i. Tuto část získali Kaplířové ze Sulevic poté, co ji během [[husitstvíHusitské války|husitských válek]] zastavil [[Císař Svaté říše římské národa německého|císař]] [[Zikmund Lucemburský]]. Císař Zikmund zastavil roku 1436 větší část vsi Janu Kaplíři ze Sulevice na Košťálově, který již držel z dřívějšího období menší část vsi, kde byla i horní tvrz. Vesnice tak byla spojena a když v roce 1486 došlo k dělení majetku košťálovských Kaplířů mezi syny Buška Kaplíře ze Sulevic, dostal celé Čížkovice i s několika okolními vesnicemi Jan Kaplíř ze Sulevic. Roku 1529 byly opět Čížkovice rozděleny mezi jeho dva syny Albrechta a Felixe. Albrecht obdržel starou, horní tvrz a Felix se rozhodl pro stavbu nové tvrzi v dolní části vesnice, na území tzv. Na Lavičkách. Po roce 1529 pak byla postavena i dolní [[Renesance|renesanční]] tvrz a později založen [[pivovar]]. Felix se po Albrechtově smrti roku 1554 stal jediným držitelem vsi a obec byla opět spojena. Obec patřila Kaplířům až do roku 1623. Ztratili ji díky [[konfiskace|konfiskacím]] kvůli účasti [[Adam Kaplíř ze Sulevic|Adama Kaplíře ze Sulevic]] na stavovském povstání a [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]].