Pedofilie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8 |
||
Řádek 134:
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Petr Weiss, psycholog a sexuolog | periodikum = Hyde Park ČT24 | vydavatel = Česká televize | datum vydání = 2014-03-06 | datum přístupu = 2019-12-08 | poznámka = 3:28 – 3:42, 25:03 – 25:52 a 28:42 – 29:17 stopáže | url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10252839638-hyde-park-ct24/214411058080306-hyde-park}}</ref>
Některé zdroje však podíl lidí s pedofilií uvádějí podstatně vyšší, například psychiatr z New Yorku [[Gene Abel]] v knize ''Stop Child Molestation''<ref>Gene Abel: ''Stop Child Molestation''</ref> popisuje výsledky studie 2429 pachatelů sexuálního zneužití provedené klinikou Mayo Clinic,<ref name="mayoclinic">Ryan C. W. Hall, Richard C. W. Hall: ''A Profile of Pedophilia: Definition, Characteristics of Offenders, Recidivism, Treatment Outcomes, and Forensic Issues'', časopis Mayo Clin Proc., 2007, č. 82 (4), str. 457–471, vydavatel Mayo Foundation For Medical Education And Research, ([http://www.drrichardhall.com/Articles/pedophiles.pdf on line na webu Richarda Halla] {{Wayback|url=http://www.drrichardhall.com/Articles/pedophiles.pdf |date=20110905043827 }})</ref> podle níž lidé s pedofilií obtěžovali 88 % z obětí pohlavního zneužívání a spáchali 95 % z jednotlivých případů pohlavního zneužívání. Některá z těchto čísel pak citují i některé další knihy zabývající se pohlavním zneužíváním.<ref>např. Michéle Elliotová: ''Jak ochránit své dítě'', Portál 1995</ref> Hallovi však v těchto údajích počítali mezi pedofily i tzv. neexkluzivní pedofily, tedy osoby zaměřené zároveň na dospělé i na děti, tedy které děti nepreferují – takové osoby se podle některých definic za pedofily nepovažují. Za exkluzivní pedofily se podle Halla označilo pouze 7 % ze zkoumané skupiny pachatelů,<ref name="mayoclinic" /> což koresponduje s odhady jiných výzkumníků.
Abel, Mittleman, and Becker (1985)<ref name="abeletal1985" /> a Ward a kol. (1995) poznamenali, že jsou obvykle velké charakteristické rozdíly mezi těmito dvěma typy pachatelů. Situační pachatelé mají sklon se deliktu dopustit v době stresu. Mají méně obětí, často z okruhu rodiny, a obecně preferují dospělé partnery. Pedofilní pachatelé podle této studie často začínají se svým deliktem v ranějším věku, často mívají větší počet obětí, které častěji nepocházejí z okruhu rodiny. Mají ke svým činům silnější pohnutky a zastávají hodnoty a názory, které silně podporují „deliktní“ životní styl. Předpokládá se, že ve většině případů [[incest]]u mezi otcem a dcerou je otec situačním pachatelem, nikoliv pedofilem.<ref>Quinsey, V. L. (1977). „The assessment and treatment of child molesters: A review.“ (Hodnocení a léčba obtěžovatelů dětí: Recenze) ''Canadian Psychological Review.'' '''18''', 204-220.</ref>
| |||