Georg von Schönerer: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Řádek 47:
=== Vstup do politiky ===
[[Soubor:Georg Schoenerer.jpg|thumb|left|Schönerer byl uvězněn kvůli jeho útoku na kancelář novin. Byl přitom údajně opilý, a proto vznikla tato karikatura]]
Lokální popularita se brzy přetavila i v aktivní politickou dráhu. Už po porážce Rakouska roku 1866 a následnéhonásledném vzniku [[Německé císařství|Německého císařství]] roku 1871 se stal velkým obdivovatelem kancléře [[Otto von Bismarck]]a a velkoněmeckým nacionalistou. Naopak ostře odmítal habsburské [[Rakousko-Uhersko]] i katolickou církev a byl rozhodný antisemita.
 
Jeho vstup do aktivní politiky probíhal v době krátce po [[Krach na vídeňské burze|finanční krizi roku 1873]]. V prvních přímých [[Volby do Říšské rady 1873|volbách do Říšské rady roku 1873]] získal mandát v [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské radě]] (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval [[Kurie (volby)|kurii]] venkovských obcí v Dolních Rakousích, obvod Zwettl, Waidhofen a.d. Thaya, Dobersberg atd.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref> Ve sněmovně byl součástí [[Deutsche Verfassungspartei|německé pokrokové strany]] (tzv. Ústavní strana). Členem jejího klubu byl do roku 1876. V Říšské radě se profiloval na agrárních tématech. V roce 1877 demonstrativně složil mandát.<ref name="Biographien"/> Rezignace byla oznámena dopisem 20. ledna 1877. Již 9. března 1877 po opětovném zvolení zase složil poslanecký slib.<ref name="alex.onb.ac.at"/> V této době na sebe upozornil jak řečnickými schopnostmi, tak mimořádnou hrubostí a nenávistí vůči Židům, Čechům a Polákům.<ref name="Biographien"/> Historik [[Otto Urban]] upozorňuje, že když v roce 1878 Schönerer v Říšské radě označil své kolegy za ''politické eunuchy'', šlo o zcela nový prvek v politické kultuře Předlitavska, která až dosud lpěla i při rétorických soubojích na formálním slovním bontonu.<ref>{{Citace monografie