Cimrman v říši hudby: Porovnání verzí

Přidáno 1 184 bajtů ,  před 1 měsícem
infobox, doplnění, učesání
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
(infobox, doplnění, učesání)
{{Infobox - divadelní hra
| název = Cimrman v říši hudby
| autor = [[ZdeněkJára SvěrákCimrman]],<br />[[Jan Klusák]]<br />[[Ladislav Smoljak]]<br />[[Zdeněk Svěrák]]
| žánr = komedie
| země = [[Československo]]
| jazyk = [[čeština]]
| žánr = komedie
| premiéra = 3. května 1973
| námět =
| místo premiéry = divadlo [[Reduta vJazz Club|Reduta]], Praze[[Praha]]
| premiéra = 3. května 1973
| soubor = [[Divadlo Járy Cimrmana]]
| místo premiéry = divadlo Reduta v Praze
| počet repríz =
| soubor = [[Divadlo Járy Cimrmana]]
* | režie = [[Ladislav Smoljak]]
| aktuální k = 2019
| produkce =
| scénář =
| výprava = Jiří Benda
| choreografie =
| kostýmy = Jiří Benda
| hudba = [[Jan Klusák]]
| kamera =
| střih =
| asistent režie =
| výtvarná spolupráce =
| pohybová spolupráce =
| technická spolupráce =
| hrají =
| kritika =
| soubor předchozí = [[Němý Bobeš]]
| soubor následující = [[Dlouhý, Široký a Krátkozraký]]
| autor předchozí =
| autor následující =
| aktuální k = 2019
}}
'''''Cimrman v říši hudby''''' je divadelní hra z repertoáru [[divadlo Járy Cimrmana|Divadla Járy Cimrmana]]. Autory jsou [[Zdeněk Svěrák]] a [[Ladislav Smoljak]], hudbu k opeře „Úspěch''Úspěch českého inženýra v Indii“Indii'', jež tvoří druhou část představení, složil [[Jan Klusák]]. Jako spoluautor je uváděn rovněž velkýuváděn fiktivní český vynálezce, filosof a dramatik [[Jára Cimrman]]. Hra měla premiéru [[3. květen|3. května]] [[1973]] v pražském divadle [[Reduta Jazz Club|Reduta]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Cimrman
Do roku [[1986]] se uskutečnilo celkem 477 repríz.
| jméno = Jára
| příjmení2 = Smoljak
| jméno2 = Ladislav
| příjmení3 = Svěrák
| jméno3 = Zdeněk
| titul = Hry a semináře : úplné vydání
| vydavatel = Ladislav Horáček – Paseka
| místo = Praha a Litomyšl
| rok = 2010
| strany = 186
| isbn = 978-80-7432-036-1
| poznámka = dále jen Hry a semináře
}}</ref>
 
Do 30. června 2009 se uskutečnilo celkem 903 představení.<ref>''Hry a semináře'', s. 565.</ref>
 
== Obsah hry ==
{{spoiler}}
Stejně jako většina ostatních představení [[Žižkovské divadlo Járy Cimrmana|Divadla Járy Cimrmana]], sestává představení '''Cimrman v říši hudby''' ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto jednoaktové opery '''Úspěch českého inženýra v Indii'''.
 
Tato opera je uvozena následujícími referáty:
* Slovo Dirigenta
 
Vlastní opera „Úspěch''Úspěch českého inženýra v Indii“Indii'' začíná vypjatou situací na haciendě indického plantážníka Krišny, který se chystá nechat ušlapat slony německého inženýra Wagnera, který zde pracuje na instalaci zařízení pro rafinaci cukru. Krišna není totiž spokojen s Wagnerovými výsledky. Situaci se snaží zachránit britský koloniální plukovník Colonel, definitivně se však vše vyřeší až příchodem českého inženýra Vaňka, který Krišnovi navrhne, aby místo rafinace cukru raději vařil pivo.
{{Endspoiler}}
 
== Obsazení ==
== Osoby a obsazení (současné i minulé) ==
Současné obsazení je uvedeno normálně, předchozí obsazení ''kurzívou''.
{| class="wikitable"
|+
|}
 
====== <sup>1</sup> – alternace z audionahrávky – Supraphon (2004)<br ======/>
<sup>2</sup> – alternace z audiovizuální nahrávky – ČT – (2006)<br />
<sup>73</sup> – alternace z amatérské audionahrávky kolující po webu – polovina 70. let 20. století<br />
 
<sup>34</sup> – alternace z amatérské audionahrávky kolujícívysílané pov weburozhlasu (2016)<br polovina 70. let 20. století/>
<sup>5</sup> – alternace z amatérské audionahrávky kolující po webu (2019)<br />
 
<sup>46</sup> – alternace z amatérské audionahrávky vysílanékolující vpo rozhlasuwebu (2016)<br />
<sup>67</sup> – alternace z amatérské audionahrávky kolující po webu (2016)– polovina 70. let 20. století<br />
 
<sup>5</sup> – alternace z amatérské audionahrávky kolující po webu (2019)
 
<sup>6</sup> – alternace z amatérské audionahrávky kolující po webu (2016)
 
<sup>7</sup> – alternace z amatérské audionahrávky kolující po webu – polovina 70. let 20. století
 
<sup>8</sup> – alternace z amatérské audionahrávky kolující po webu (1973)
 
== Historie ==
{{upravit část|[[WP:NPOV]], [[WP:OV|zdroje]], [[WP:ES]]}}
Opera ''Úspěch českého inženýra v Indii'' je v celé tvorbě Divadla Járy Cimrmana ojedinělá a výjimečná zejména z hudebního hlediska. Je to jednoaktová opera pro čtyři osoby, sextet (kontrabas, housle, fagot, klarinet, pozoun, trumpeta) a – při recitativech – klavír. Autorem hudby je Jan Klusák a autory libreta jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Jan Klusák stál při komponování před úkolem napsat „hloupou hudbu“. Tento úkol zvládl perfektně – ''Úspěch českého inženýra v Indii'' je plný hudebních motivů ze světa klasické i lidové hudby podaných takovým způsobem, že působí humorně na publikum hudebně vzdělané i nevzdělané. Sextet zastupující orchestr dokáže přednášet tklivé, romantické melodie se skutečnou dojemností, hrát vrcholně vypjatá hudební místa s komickým nasazením a zaujetím nabízející paralelu se syndromem malého českého národa, který se snaží nezapadnout, a podávat primitivní motivy s neochvějnou jistotou a samozřejmostí tak, že zaujme každé publikum. O tom svědčí především fakt, že je třetím nejhranějším představením Divadla Járy Cimrmana.
 
Opera Úspěch českého inženýra v Indii je v celé tvorbě Divadla Járy Cimrmana ojedinělá a výjimečná zejména z hudebního hlediska. Je to jednoaktová opera pro čtyři osoby, sextet (kontrabas, housle, fagot, klarinet, pozoun, trumpeta) a – při recitativech – klavír. Autorem hudby je Jan Klusák a autory libreta jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Jan Klusák stál při komponování před úkolem napsat „hloupou hudbu“. Tento úkol zvládl perfektně – Úspěch českého inženýra v Indii je plný hudebních motivů ze světa klasické i lidové hudby podaných takovým způsobem, že působí humorně na publikum hudebně vzdělané i nevzdělané. Sextet zastupující orchestr dokáže přednášet tklivé, romantické melodie se skutečnou dojemností, hrát vrcholně vypjatá hudební místa s komickým nasazením a zaujetím nabízející paralelu se syndromem malého českého národa, který se snaží nezapadnout, a podávat primitivní motivy s neochvějnou jistotou a samozřejmostí tak, že zaujme každé publikum. O tom svědčí především fakt, že je třetím nejhranějším představením Divadla Járy Cimrmana.
Opera byla při samotném zkoušení přijímána souborem velmi nejistě. Zdeněk Svěrák o tom napsal do svého deníku:
 
Původně byla hudba pouštěna z nahrávky a herci zpívali živě. Postupem času se podařilo situaci změnit a namísto nahrávky je součástí představení i orchestr složený z hudebníků pražských orchestrů, kteří sedí přímo na pódiu a jsou vedeni taktovkou dirigenta. Tím byl zejména Pavel Vondruška (1973–2010), ale i Jan Klusák (1973–1976), Jaroslav Uhlíř (1977 jen půl roku) a Milan Svoboda. Dnes tuto roli zastává Milan Svoboda.
 
27. května v roce 1998 se opera dokonce dostala na festival [[Pražské Jarojaro (festival)|Pražské jaro]], kde v pražském Rudolfinu Divadlo Járy Cimrmana předvedlo celé představení Cimrman v říši hudby, a 20. června v roce 2000 byla předvedena v rámci festivalu Smetanova Litomyšl (také spolu s celým představením).
 
Jeho úspěšnost doprovází i stín rozkolu mezi autory libreta a autorem hudby. V roce 1976 opouští divadlo skladatel Jan Klusák a nedává souhlas pro nahrání představení (nicméně dovoluje představení nadále provádět v divadle) na audio ani video nosič. Z toho vyplývá nejasnost ohledně názvu představení. Celé představení se nazývá Cimrman v říši hudby. Jeho součástí je seminář a jednoaktová opera Úspěch českého inženýra v Indii. Když divadlu nebyl dán souhlas k natočení opery, nahrálo na zvukový nosič pouze seminář a vydalo jej pod názvem Cimrman před branami hudby. Po jisté době se obě autorské strany dohodly a v roce 2006 vyšlo i celé představení Cimrman v říši hudby včetně opery Úspěch českého inženýra v Indii.
 
== Hudební témata v opeře ''Úspěch českého inženýra v Indii'' ==
{{upravit část|[[WP:OV|zdroje]], [[WP:ES]]}}
Předehra, která používá dvě témata ze 4. věty 6. symfonie C dur Franze Schuberta, má klasickou sonátovou formu. Začíná v C dur čtyřikrát opakovaným úderným tónem C (v několika oktávách) v pozměněném rytmu. Následující téma je tvořené pouhým opakováním tónů C (tónika) a G (dominanta) směrem dolů v houslích a kontrabasu také s rytmickým obměňováním. To je pak přebráno fagotem ve vertikální inverzi – C a G směrem nahoru. Následně trubkou s přidaným tónem E. První téma tím vlastně od počátku inklinuje k tónickému akordu (C,E,G).
 
Druhé téma je G dur stupnice vzestupně a sestupně po sobě. Toto téma postupně moduluje a vrcholí podpořeno výrazným tremolem smyčců, které by se dalo označit za začátek provedení. Na to navazuje kontrastní tišší provedení druhého tématu, které zazní pouze jednou a je přerušeno reprízou. Ta představuje obě témata a vrcholí opět nad dramatickým tremolem s náznakem fanfár z opery Libuše [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]].
 
Celá opera v sobě skrývá množství hudebních manýr a převzatých známých i méně známých hudebních skladeb a melodií. Dalo by se spekulovat o původu každé melodie nebo rytmické figury a hledat její původ v celosvětové hudební tvorbě, ale jejich skutečný původ a důvod zařazení do opery zná patrně jen sám autor.
 
Mezi ty nejznámější patří hlavní téma ze symfonické básně [[Vltava (Má vlast)|Vltava]] z cyklu [[Má vlast]] Bedřicha Smetany, na jehož melodii zpívá při příchodu na scénu český inženýr Vaněk, a na něj navazující téma ze symfonické básně Vyšehrad z téhož cyklu. Celý kontext je navíc uvozen motivem z předehry k opeře [[Hubička (opera)|Hubička]] rovněž od Bedřicha Smetany. Motiv z árie Věrné milování z opery [[Prodaná nevěsta]] téhož skladatele se zde objevuje dokonce dvakrát. Poprvé v árii inženýra Vaňka Chytré hlavičky, která chválí českou šikovnost a podruhé jako úvod slavnostního odhalení, že mok, který inženýr Vaněk přinesl do Indie, je české pivo.
 
Při příchodu plukovníka Colonela na scénu můžeme poznat úvodní fanfáry z předehry k opeře [[Vilém Tell (Rossini)|Vilém Tell]], jejímž autorem je Gioacchino Rossini. Při následující árii plukovníka Když se hádáme zní v refrénu melodie z árie Di quella pira z opery Trubadúr od Giuseppe Verdiho.
 
Z lidových melodií je nejznámější píseň Andulko šafářova, která je uvedená dokonce s původními slovy, pouze v úpravě z třídobého do čtyřdobého taktu a parafráze koledy Slyšeli jsme v Betlémě nebo také Hle hle támhle v Betlémě.
 
Mezi nejpůsobivější parafráze patří árie německého inženýra Wagnera, který na hlavní téma Valkýr (nazývané Jízda Valkýr, der Ritt der Walküren) z opery [[Valkýra]] z cyklu [[Prsten Nibelungův]] [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]] zpívá slova Ich bin Ingenieur Wagner, píseň Indičtí sedláci, která je parafrází na píseň Jsme čeští sedláci z opery [[Šelma sedlák]] [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]] a píseň Posaďte se, jak je v Praze?, která skrývá velmi zpomalenou verzi pochodu [[Vjezd gladiátorů]] od [[Julius Fučík (skladatel)|Julia Fučíka]].
 
Poslední a závěrečná árie My dear, ve které plukovník Colonel prozrazuje svou touhu stát se v příštím životě Čechem slovy a rov můj až zaroste mechem, chtěl bych se narodit Čechem… , v sobě skrývá nápěv české národní hymny (konkrétně se shoduje část se slovy … a rov můj až zaroste mechem… s …A to je ta krásná země…). Celou operu uzavírají fanfáry inspirované úvodními fanfárami z opery Libuše Bedřicha Smetany, kterými se, mimo jiné, zahajuje festival Pražské jaro.
 
== Související článkyOdkazy ==
=== Reference ===
* [[Jára Cimrman]]
<references />
* [[Žižkovské divadlo Járy Cimrmana|Divadlo Járy Cimrmana]]
* [[Zdeněk Svěrák]]
* [[Ladislav Smoljak]]
 
=== Externí odkazy ===
* [https://www.cimrman.at/list.php?l=25 ''Cimrman v říši hudby''] na oficiálním webu Cimrman.at
* {{Kinobox film|id=262651-cimrman-v-risi-hudby}}
 
{{Cimrman}}
{{Portály|HudbaČesko|Umění}}
 
[[Kategorie:Hry Divadla Járy Cimrmana]]