Karpaty: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Název: oprava vlastních chyb a překlepů
další várka
Řádek 7:
| nejvyšší bod = [[Gerlachovský štít]]
| maximální výška = 2 655
| rozloha = 210200 000
| délka = 1 500450
| nadřazená jednotka = [[Alpsko-himálajský systém]]
| podřazené jednotky = [[Západní Karpaty]], [[Východní Karpaty]], [[Jižní Karpaty]], [[Transylvánská vysočina]], [[Rumunské Západní Karpaty]], [[Srbské Karpaty]]
Řádek 23:
| povodí = [[Dunaj]], [[Odra]], [[Visla]], [[Dněstr]]
}}
'''Karpaty''' jsou rozsáhlé [[pásmové pohoří|pásmové]] [[pohoří]] ve střední a východní [[Evropa|Evropě]], součást [[Alpsko-himálajský systém|alpsko-himálajského]] geologického systému. Vznikly v&nbsp;průběhu mladších [[třetihory|třetihor]], patří tedy k&nbsp;nejmladším evropským pohořím. Zasahují na území [[Rakousko|Rakouska]], [[Česko|Česka]], [[Slovensko|Slovenska]], [[Maďarsko|Maďarska]], [[Polsko|Polska]], [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Rumunsko|Rumunska]] a [[Srbsko|Srbska]]. Na severozápadě navazují na [[Alpy]] ([[Weinviertler Hügelland]] na [[Vídeňský les]], hranicí je [[Dunaj]]). Na jihovýchodě, ve východním Srbsku, přecházejí v&nbsp;[[Balkanidy]]. NeníCelková zderozloha ostrápohoří geologickáse hraniceuvádí ana geograficképřibližně prameny200&nbsp;000&nbsp;km²; sedélka různí:karpatského hraniceoblouku sepočítaná vedeod buďBratislavy po liniiŽelezná [[Stalać]]vrata zhruba [[Sokobanja]] – [[Knjaževac]] (masívy [[Ozren]] i1&nbsp;[[Devica]] by pak už patřily pod Balkán), nebo o450&nbsp;něcokm, jižnějišířka údolímise řekpohybuje [[Nišava]]mezi 12 a [[Beli Timok]] (v350&nbsp;tom případě by Ozren i&nbsp;Devica patřily pod Karpaty)km.<ref Údolíname=":8">{{Citace řekyelektronického [[Velika Morava]] (popř. její zdrojnice [[Južna Morava]]) odděluje Karpaty od [[Dinárské hory|Dinárských hor]].periodika
 
Celková rozloha pohoří se uvádí na přibližně 200&nbsp;000&nbsp;km²; délka karpatského oblouku počítaná od Bratislavy po Železná vrata zhruba 1&nbsp;450&nbsp;km, šířka se pohybuje mezi 12 a 350&nbsp;km.<ref name=":8">{{Citace elektronického periodika
| titul = Carpathian Mountains {{!}} mountains, Europe
| periodikum = Encyclopedia Britannica
Řádek 95 ⟶ 93:
| url = https://winntbg.bg.agh.edu.pl/skrypty3/0431/
| datum přístupu = 2021-05-05
}}</ref>
 
<!-- Názvy Karpat ve středoevropských jazycích jsou německy ''Karpaten'', česky, polsky a slovensky ''Karpaty'', maďarsky ''Kárpátok'', ukrajinsky ''Карпати (Karpati)'', rumunsky ''Carpați'' (čti [karpac]) a srbsky ''Карпатске планине (Karpatske planine)''. Anglicky ''Carpathians''.
 
Název celého pohoří se připomíná již u&nbsp;[[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaia]] ve 2. stol. n. l. jako ''Karpates oros'' „pohoří Karpaty“. Název je starobylého, předkeltského (asi [[Trákové|tráckého]]) původu. Spojuje se s&nbsp;praevropským základem ''karp-'' („kámen, skála, útes či strž)“, který má paralelu v&nbsp;dnešním albánském ''karpë'' („skála, kamení“) a v&nbsp;řadě pomístních názvů od severního Španělska a jihovýchodní Francie až po Balkán.
-->
 
== Geografické vymezení ==
Existují různá geografická vymezení Karpat, která se liší například podle toho, zda srbské pokračování masivu ještě považovat za součást Karpat, či nikoli. Po geologické stránce je hranicí Karpat na západě zhruba průtok Dunaje [[Vídeňská pánev|Vídeňskou pánví]] a oblastí mezi Hainburskými vrchy (Karpaty) a [[Litavské vrchy|Litavskými vrchy]] (Alpy). Na jihu se jako hranice uvádí údolí řeky [[Timok]] v Srbsku. Ze západu, severu a východu je pohoří obklopeno pásem tzv. vněkarpatských sníženin, které je oddělují od sousedních horských celků. Prameny se nicméně různí a přesné hranice jsou v literatuře diskutovány; v tomto článku bude pracováno s právě podaným vymezením prostoru.<ref name=":8" />
 
== Geologie ==
 
Řádek 154 ⟶ 143:
}}</ref><ref name=":4" />
 
== DěleníGeografické Karpatvymezení ==
{{Podrobně|Dělení Karpat}}
[[Soubor:Mapcarpat2.png|vpravo|Mapa]]
Dle [[geomorfologie|geomorfologického dělení]] jsou [[Dělení Karpat|Karpaty]] [[geomorfologický subsystém|geomorfologickým subsystémem]] [[Alpsko-himálajský systém|Alpsko-himálajského systému]]. Existují různá geografická vymezení Karpat, která se liší například podle toho, zda srbské pokračování masivu ještě považovat za součást Karpat, či nikoli. Po geologické stránce je hranicí Karpat na západě zhruba průtok Dunaje [[Vídeňská pánev|Vídeňskou pánví]] a oblastí mezi Hainburskými vrchy (Karpaty) a [[Litavské vrchy|Litavskými vrchy]] (Alpy). Na jihu se jako hranice uvádí údolí řeky [[Timok]] v Srbsku; není zde nicméně ostrá geologická hranice a geografické prameny se různí: hranice se vede buď po linii [[Stalać]] – [[Sokobanja]] – [[Knjaževac]] (masívy [[Ozren]] i&nbsp;[[Devica]] by pak už patřily pod Balkán), nebo o&nbsp;něco jižněji údolími řek [[Nišava]] a [[Beli Timok]] (v&nbsp;tom případě by Ozren i&nbsp;Devica patřily pod Karpaty). Údolí řeky [[Velika Morava]] (popř. její zdrojnice [[Južna Morava]]) odděluje Karpaty od [[Dinárské hory|Dinárských hor]]. Ze západu, severu a východu je pohoří obklopeno pásem tzv. vněkarpatských sníženin, které je oddělují od sousedních horských celků. Prameny se nicméně různí a přesné hranice jsou v literatuře diskutovány; v tomto článku bude pracováno s právě podaným vymezením prostoru.<ref name=":8" />
Dle [[geomorfologie|geomorfologického dělení]] jsou [[Dělení Karpat|Karpaty]] [[geomorfologický subsystém|geomorfologickým subsystémem]] [[Alpsko-himálajský systém|Alpsko-himálajského systému]]. Tradičně se v&nbsp;české literatuře dělí na tři [[geomorfologická provincie|geomorfologické provincie]] – [[Západní Karpaty|Západní]], [[Východní Karpaty|Východní]] a [[Jižní Karpaty]] (včetně Apusenského křídla); dělení se však v&nbsp;jednotlivých zdrojích a zemích značně liší.<ref name=":4" />
 
Dle [[geomorfologie|geomorfologického dělení]] jsou [[Dělení Karpat|Karpaty]] [[geomorfologický subsystém|geomorfologickým subsystémem]] [[Alpsko-himálajský systém|Alpsko-himálajského systému]]. Tradičně se v&nbsp;české literatuře Karpaty dále dělí na tři [[geomorfologická provincie|geomorfologické provincie]] – [[Západní Karpaty|Západní]] (dělící se dále na vnitřní a vnější), [[Východní Karpaty|Východní]] (taktéž vnitřní a vnější) a [[Jižní Karpaty]] (včetně Apusenského křídla); dělení se však v&nbsp;jednotlivých zdrojích a zemích značně liší.<ref name=":4" />
 
Hranici mezi Západními a Východními Karpaty tvoří [[Kurovské sedlo]] (též Tyličské) ležící ve výšce 683&nbsp;m n.&nbsp;m. na slovensko-polské hranici. Hranice leží na spojnici měst [[Bardejov]] na Slovensku a [[Nowy Sacz]] v&nbsp;Polsku. Hranice mezi Východními a Jižními Karpaty ležíse vtradičně klade do&nbsp;rumunskémrumunského průsmyku [[Predeal]] (1 033&nbsp;m n.&nbsp;m.) na spojnici města [[Brașov]] na severu a údolím řeky [[Prahova]] na jihu. Vnější části Západních a Východních Karpat odpovídají zhruba flyšovému pásu, vnitřní pak jádrovým krystalickým a někde též vulkanickým pohořím. Na západě tvoří hranici mezi Vnějšími a Vnitřními též zmiňované Bradlové pásmo
 
Jednotlivé zmiňované části znázorněné na mapě vpravo:
Hlavní části Karpat a jejich nejvyšší vrcholy jsou následující (číslování odpovídá mapě vpravo):
 
#[[Vnější Západní Karpaty]] ([[Babia hora|Babia góra]] v&nbsp;Polsku, 1 725 m n.&nbsp;m.)
Řádek 170 ⟶ 161:
#[[Rumunské Západní Karpaty]] ([[Cucurbăta Mare]], 1 849&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.)
#[[Transylvánská vysočina]] (nejvyšší vrcholy ojediněle kolem 800&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.)
#[[Srbské Karpaty]] ([[Šiljak]], 1560 m n. m.)
#[[Srbské Karpaty]] – někdy nebývají považovány za součást Karpat. Jejich nejvyšším vrcholem je [[Šiljak]] v&nbsp;pohoří [[Rtanj planina]] s&nbsp;<nowiki/>nadmořskou výškou 1&nbsp;560&nbsp;m.
 
Pohoří po obvodu obklopují [[Vněkarpatské sníženiny]].
 
== Karpaty v&nbsp;jednotlivých státechstátec<nowiki/>h ==
[[Soubor:Beskydy, Zelená hora.JPG|náhled|Zelená hora, Beskydy|alt=Nízké zalesněné kopce, louka, pole]]
Největší část Karpat, zhruba 55 % jejich rozlohy, se nachází v&nbsp;Rumunsku. Z&nbsp;ostatních zemí připadá na Slovensko 17 %, na Ukrajinu 11 %, na Polsko 10 %, na Maďarsko 4 %, na Česko 3 % a na Rakousko méně než 1 % rozlohy.<ref name=":1" /> (Srbsko v&nbsp;této statistice není zahrnuto.)
Řádek 295 ⟶ 286:
 
=== Srbské Karpaty ===
#[[SrbskéHranice Karpaty]]srbských Karpat se v literatuře liší a někdy ani nebývají považovány za součást Karpat. Jejich nejvyšším vrcholem je [[Šiljak]] v&nbsp;pohoří [[Rtanj planina]] s&nbsp;<nowiki/>nadmořskou výškou 1&nbsp;560&nbsp;m.
 
* [[Rtanj planina]]
* [[Homoljske planine|Homolje]]